Ctirad Pospíšil strana 2 z 2

Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve. S několika odvážnými zastánci evoluce se setkáváme již v sedmdesátých letech 19. století, zlomovými se však stávají až léta devadesátá, kdy se navzdory postojům vatikánského centra v řadě západních zemí i v naší vlasti objevuje nemálo úctyhodných průkopníků nového pohledu na stvoření člověka. Katoličtí zastánci teistické interpretace evolučního původu lidstva po roce 1910 představovali významnou a početně stále rostoucí názorovou skupinu, Vatikán se začal novému paradigmatu otevírat až na počátku druhé poloviny minulého století. Kniha by měla vzbudit zájem nejen mezi teology, ale také u odborníků na dějiny vědy a u každého, koho fascinuje původ lidstva a dějiny paleoantropologie.

Předkládaná kniha je velmi živým a čtivým zpracováním životního příběhu T. G. Masaryka i myšlenkového odkazu prezidenta osvoboditele. Autor přistupuje k minulosti jako ke kořeni naší přítomnosti, a proto se snaží poukazovat na aktualitu Masarykova poselství. Kromě toho se prof. Pospíšil analyticky a kriticky věnuje ožehavému tématu náboženského rozměru osobnosti prvního prezidenta. Jeho řešení je inovativní a překvapivé zároveň, protože vůbec nemíní zastírat svou fascinaci Masarykem, což mu ovšem nebrání vyslovovat určité kritiky a výhrady. Dílo je adresováno všem zájemcům o tuto jedinečnou postavu našich moderních dějin. Mnoho zajímavého a podnětného tam najdou jak ti, kterým jsou blízké Masarykovy humanitní ideály a jeho pojetí demokracie, tak křesťané všech církví v naší zemi. Kniha vychází u příležitosti 100. výročí vzniku svobodné republiky Čechů a Slováků, protože bez této události by dnes jenom stěží existovala jak Česká, tak Slovenská republika.

Monografie I řekl Bůh zaceluje velkou mezeru v díle českých teologů, protože opravdu současná, původní, kompletní teologie stvoření v našem jazyce po mnoho desetiletí nebyla k dispozici. Důsledné promýšlení všech témat klasického pojednání o stvoření a také řady otázek teologické antropologie ve světle tajemství Boha Otce, Syna a Ducha svatého dává tomuto zpracování zcela originální ráz i vzhledem k tomu, co v této věci nabízí mezinárodní scéna. Hlavním společným jmenovatelem úvah o trojičním prazákladu veškerého bytí je svoboda a důstojnost nejenom osob Trojice, ale především člověka. Dílo je adresováno v první řadě těm, kdo se věnují křesťanské teologii, ať už jako přednášející, nebo posluchači, případně mají o danou formu racionality hlubší zájem.

Hymnus z listu Filipanům (Flp 2,6–11) je dobře známý čtenářům Nového zákona i těm, kdo se modlí breviář a účastní se liturgie. Krásná a hutná výpověď o tom, kdo je Boží Syn, nás přivádí k jádru opravdu křesťanského života. Jakou mentalitu má podle autora Ježíš Kristus? Boží Syn je pokorný a skutečně svobodný, nepovyšuje se nad druhé a zároveň je zcela poslušný Bohu Otci v lásce. Sám na sobě ukazuje, že k nezměrné Boží slávě můžeme dojít výlučně skrze cestu kříže. Srozumitelné a velmi podnětné dílo se může stát východiskem osobní reflexe i společných duchovních cvičení.