Stanislava Pošustová-Menšíková

Carpenterův životopis J. R. R. Tolkiena vyšel poprvé v roce 1977 a dočkal se řady reedic. Je považován za autorizovanou biografii, protože vznikal v osobním kontaktu se samotným Tolkienem a jeho rodinou. Autor měl přístup k pozůstalosti, Tolkienovým zápiskům a korespondenci, hovořil s jeho přáteli. Díky tomu jeho kniha poprvé zpřítomnila čtenářům do té doby spíše záhadnou osobnost autora Hobita a Pána prstenů, knih, které se v době práce na tomto životopisu už dávno staly klasikou známou po celém světě. Carpenter podrobně a čtivě líčí Tolkienovy kořeny v Jižní Africe, studia v Británii, službu v armádě za první světové války, akademickou kariéru i rodinný život, ale současně i Tolkienovu spisovatelskou dráhu, která začala odbornými pracemi, vedle nichž však postupně rostla mytologická říše, z níž se zrodil Hobit i Pán prstenů.

Edith Whartonová (1862-1937), držitelka prestižní Pulitzerovy ceny, je právem označována za první dámu americké strašidelné povídky. Třebaže tento žánr tvoří jen pramalou část její tvorby, autorka v něm vytvořila dílo impozantních kvalit. Především je spojovacím článkem mezi gotickou tradicí americké ghost story a moderní hororovou povídkou, v němž jsou gotické prvky rafinovaně vtěleny do kulis současnosti - moderních domů, aut, rozhlasu, ale i podnikatelského způsobu myšlení či frivolnosti ve vztazích mezi muži a ženami. Proč jsou povídky Whartonové stále moderní, jako by je autorka napsala včera a ne před více než 80 lety? Jsou strašidelné, jistě, ale jsou víc než to, daleko spíše strachuplné, jsou více o strachu - iracionálním a všudypřítomném - než o strašidlech. A povídky Whartonové jsou plné obav - obav z plíživé nemoci, ze smrti, z temnoty za zdmi našeho domova, obav z druhého, obav z toho, že každý náš vztah zůstane vposledku nejasný a nenaplněný. A ještě jednomu autorčinu mistrovství se můžeme obdivovat: její povídky jsou završené začasté nečekaným finále, jak se na tento žánr sluší, a přesto zůstávají dvojznačné, těžko vyložitelné, takže se k nim čtenáři vracejí znovu a znovu. Tento výbor přináší v češtině vůbec poprvé v jednom svazku to nejlepší, co Whartonová v tomto žánru vytvořila.

Edith Whartonová (1862-1937), držitelka prestižní Pulitzerovy ceny, je právem označována za první dámu americké strašidelné povídky. Třebaže tento žánr tvoří jen pramalou část její tvorby, autorka v něm vytvořila dílo impozantních kvalit. Především je spojovacím článkem mezi gotickou tradicí americké ghost story a moderní hororovou povídkou, v němž jsou gotické prvky rafinovaně vtěleny do kulis současnosti - moderních domů, aut, rozhlasu, ale i podnikatelského způsobu myšlení či frivolnosti ve vztazích mezi muži a ženami. Proč jsou povídky Whartonové stále moderní, jako by je autorka napsala včera a ne před více než 80 lety? Jsou strašidelné, jistě, ale jsou víc než to, daleko spíše strachuplné, jsou více o strachu - iracionálním a všudypřítomném - než o strašidlech. A povídky Whartonové jsou plné obav - obav z plíživé nemoci, ze smrti, z temnoty za zdmi našeho domova, obav z druhého, obav z toho, že každý náš vztah zůstane vposledku nejasný a nenaplněný. A ještě jednomu autorčinu mistrovství se můžeme obdivovat: její povídky jsou završené začasté nečekaným finále, jak se na tento žánr sluší, a přesto zůstávají dvojznačné, těžko vyložitelné, takže se k nim čtenáři vracejí znovu a znovu. Tento výbor přináší v češtině vůbec poprvé v jednom svazku to nejlepší, co Whartonová v tomto žánru vytvořila.

Soubor různých vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od nejstarších dějů, podrobně popsaných v Sillmarillionu, až po Válku o Prsten.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Monografie o významné britské autorce (např. série detektivek s hlavním hrdinou, benediktinským mnichem Cadfaelem), která se snaží zmapovat obě tváře spisovatelčiny tvorby, „vážnou“ literaturu, jenž psala pod svým vlastním jménem, a „oddechovou“, psanou pod pseudonymem Ellis Peters.

Monografie o významné britské autorce (např. série detektivek s hlavním hrdinou, benediktinským mnichem Cadfaelem), která se snaží zmapovat obě tváře spisovatelčiny tvorby, „vážnou“ literaturu, jenž psala pod svým vlastním jménem, a „oddechovou“, psanou pod pseudonymem Ellis Peters.

Kniha přibližuje Muhammedův život a dílo.