Martin Potůček

Obor veřejná politika (Public Policy) prodělal v posledních letech poměrně velký vývoj. Kniha přináší komplexní pohled na oblast veřejné politiky a reflektuje přitom nejnovější poznatky v tomto oboru. Text je rozdělen do dvou částí. Část A je teoretická, kapitoly jsou řazeny od nejobecnějších témat (vymezení klíčových pojmů, hodnotové základy oboru apod.) ke konkrétnějším charakteristikám aktérů, institucí a nástrojů veřejné politiky. Jsou také vysvětleny čtyři základní fáze veřejně politického procesu (vymezení a uznání problému, formulace veřejných politik k jeho řešení, implementace, hodnocení). Poslední kapitola této části pak upozorňuje na obtíže poznávání veřejných politik a možnosti jejich překonání. Část B je zaměřena prakticky – na případových studiích demonstruje, jak lze vybrané veřejně politické teorie uplatnit v praxi. Součástí publikace je také anglicko-český slovník základních pojmů veřejné politiky. Kniha je vhodná jako učebnice pro studenty oborů – veřejná správa, ekonomie, politologie, sociologie, sociální politika, demografie, regionální rozvoj, popř. dalších sociálních věd. Řadu podnětů zde naleznou také politici, pracovníci veřejné správy, popř. další zájemci o danou problematiku.

Publikace je určena především zahraničním studentům veřejné politiky. Představuje originální příspěvek k již publikovaným učebnicím veřejné politiky - jakožto mladé, leč rychle se rozvíjející mezioborové disciplíny. Čerpá z mnohaletých zkušeností autora z výzkumu i z výuky této disciplíny v České republice i v zahraničí. První část je teoretická, kapitoly jsou řazeny od nejobecnějších témat (vymezení klíčových pojmů, hodnotové základy oboru, soudobá podoba vládnutí) ke konkrétnějším charakteristikám aktérů, institucí a nástrojů veřejné politiky. Druhá část (zpracovaná spolu s Veronikou Rudolfovou) je věnována případovým studiím z oblasti reforem důchodového systému. Tyto případové studie jsou vhodně provázány s předchozí teoretickou částí a jsou tak pro čtenáře snadněji pochopitelné, právě tak jako možnosti uplatnění různých teorií ve výzkumné praxi. Kromě studentů je kniha určena i politikům, úředníkům, představitelům občanského a komerčního sektoru a dalším veřejně činným osobnostem se zájmem o rozhodování založeném na znalostech.

Publikace si klade za cíl zorientovat čtenáře ve stávajícím důchodovém systému. Autor, který byl předsedou tzv. důchodové komise v letech 2014–2017, vysvětluje vývoj penzijního systému na konkrétních krocích předchozích vlád, seznamuje čtenáře s jeho přednostmi i slabinami a rozptyluje nejrůznější obavy a mýty, které otázku důchodů ve veřejném povědomí provázejí. Širší sociologický a kulturně společenský záběr neubírá textu na praktickém zaměření a čtenářské vstřícnosti, kterou svým rukopisem podtrhují ilustrace Rostislava Pospíšila. Kniha podává čtivou a laikovi srozumitelnou formou informace o tom, jak důchodový systém funguje, jak by mohl fungovat, jak složitý systém to je. Kolik zájmů a představ je třeba sladit, aby lidé neměli pocit nespravedlnosti. Mohu ji opravdu každému vřele doporučit. Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv. Kniha je psána co nejjasnější formou i jazykem a jsem rád, že nám, chceme-li, mnohé a mnohé vyjasní! Arnošt Goldflam, herec, dramatik, spisovatel a stále ještě pracující důchodce. Krásná publikace, od které nešlo odejít. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů České republiky.

Publikace je postavena na životním příběhu tří lidí v turbulentním dvacátém století. Zachycuje život mojí mámy, mého táty i to, jak jejich osud ovlivnil i můj život. Všechny nás zásadním způsobem ovlivnil komunismus jako ideologie a jako politická praxe. Sjednocující osou je příběh mojí mámy, předválečné komunistky, vězněné léta nejprve nacisty a později mnohem déle i vlastními soudruhy, která se své soudní rehabilitace dočkala až týden po pádu Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka Komunistické strany Československa v lednu 1968. Čerpal jsem z bohatého rodinného archivu, z archivů této strany, archivů Sboru nápravné výchovy, Generální prokuratury a Archivu bezpečnostních složek. Čerpal jsem také z řady historických publikací a dokumentů i z máminých literárních děl s autobiografickými rysy. Uplatnil jsem v ní i své vlastní prožitky a vzpomínky. Kniha je metodologicky založena na moderním historiografickém přístupu „ego historie“. Nesnaží se vynášet jednoznačné soudy, určitě přispěje ke kladení dalších otázek a možných odpovědí. Nejen v tázání po příčinách, povaze, aktérech a důsledcích politických perzekucí padesátých a šedesátých let 20. století v bývalém Československu. I v jiných situacích, kdy byly, jsou a budou osudy jednotlivců i jejich rodin konfrontovány se soukolím neosobních dějinných mechanismů, jejichž působení lze jen stěží ovlivnit – a které Franz Kafka předjímal ve svém románu Proces. Už čtyřicet let předtím, než moji mámu její soudruzi odsoudili začátkem 50. let 20. století ve skutečném procesu. Tato kniha není pouze a ani především jen biografickým sdělením o životním příběhu tří lidí. Jde o autentickou, bohatě dokumentovanou a o dosud nepublikované poznatky se opírající zprávu o tom, jak v Československu druhé poloviny dvacátého století formovala nekritická víra v komunismus život a vztahy lidí v rodině v době, kdy se začala uskutečňovat v praxi.

Analýza role trhu, státu a občanského sektoru. Přednosti a selhání těchto regulátorů a pole jejich uplatnění. Události veřejného života ČR po roce 1989 zasazené do širších souvislostí.

Publikace je postavena na životním příběhu tří lidí v turbulentním dvacátém století. Zachycuje život mojí mámy, mého táty i to, jak jejich osud ovlivnil i můj život. Všechny nás zásadním způsobem ovlivnil komunismus jako ideologie a jako politická praxe. Sjednocující osou je příběh mojí mámy, předválečné komunistky, vězněné léta nejprve nacisty a později mnohem déle i vlastními soudruhy, která se své soudní rehabilitace dočkala až týden po pádu Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka Komunistické strany Československa v lednu 1968. Čerpal jsem z bohatého rodinného archivu, z archivů této strany, archivů Sboru nápravné výchovy, Generální prokuratury a Archivu bezpečnostních složek. Čerpal jsem také z řady historických publikací a dokumentů i z máminých literárních děl s autobiografickými rysy. Uplatnil jsem v ní i své vlastní prožitky a vzpomínky. Kniha je metodologicky založena na moderním historiografickém přístupu „ego historie“. Nesnaží se vynášet jednoznačné soudy, určitě přispěje ke kladení dalších otázek a možných odpovědí. Nejen v tázání po příčinách, povaze, aktérech a důsledcích politických perzekucí padesátých a šedesátých let 20. století v bývalém Československu. I v jiných situacích, kdy byly, jsou a budou osudy jednotlivců i jejich rodin konfrontovány se soukolím neosobních dějinných mechanismů, jejichž působení lze jen stěží ovlivnit - a které Franz Kafka předjímal ve svém románu Proces. Už čtyřicet let předtím, než moji mámu její soudruzi odsoudili začátkem 50. let 20. století ve skutečném procesu. Tato kniha není pouze a ani především jen biografickým sdělením o životním příběhu tří lidí. Jde o autentickou, bohatě dokumentovanou a o dosud nepublikované poznatky se opírající zprávu o tom, jak v Československu druhé poloviny dvacátého století formovala nekritická víra v komunismus život a vztahy lidí v rodině v době, kdy se začala uskutečňovat v praxi.