Zdeněk Pousta

autor

Pražský hrad ve fotografii/1900-1939


Katalog vyšel u příležitosti stejnojmenné výstavy, kterou pořádá Správa Pražského hradu v Tereziánském křídle Starého královského paláce od 11. 8. 2006 do 14. 1. 2007.
Vypredané
15,63 € 16,45 €

Jaroslav Císař


Osobnost Jaroslava Císaře byla dosud českým čtenářům prakticky neznámá. Kniha historika Zdeňka Pousty tento dluh napravuje. Cesta Jaroslava Císaře za poznáním vedla v roce 1912 do Spojených států, kde se hodlal věnovat studiu astronomie a matematiky. Do jeho života podstatným způsobem vstoupily výstřely v Sarajevu a následný požár Velké války. Mladý vlastenec byl jedním z iniciátorů velké veřejné schůze 14. srpna 1914 v newyorském Národním domě, na níž vznikl Výbor pro podporu a osvobození českého národa. Stal se jeho jednatelem a organizátorem pro východní státy. Pomáhal s organizací hnutí za získání naší samostatnosti včetně utváření československých vojenských jednotek. Po příjezdu T. G. Masaryka do Ameriky byl od června jeho osobním tajemníkem a aktivně se účastnil konečné formulace tzv. Washingtonské deklarace z 18. října 1918. Pestrá byla jeho činnost i v nové samostatné republice. Působení na čs. legaci v Londýně přerušil v roce 1927, aby se mohl ujmout ekonomického vedení Lidových novin v Brně. Kromě vlastní básnické tvorby byl také překladatelem knih Lewise Carrolla Alenčina dobrodružství v říši divů a Za zrcadlem. Po okupaci země odešel do emigrace, kde v Londýně vedl Studijní ústav ministerstva zahraničních věcí, v únoru 1945 jako chargé d` affaires řídil za nemocného velvyslance chod legace. Po únoru 1948 byl z ministerstva zahraničních věcí propuštěn a jeho život byl šťastně naplněn pedagogickou a vědeckou činností astronoma University of St. Andrews ve Skotsku.
Na sklade 1Ks
13,77 € 14,49 €

Trpké vzpomínky na 17. listopad


Předkládaný sborník, vycházející u příležitosti Mezinárodního dne studentstva – Dne boje za svobodu a demokracii, který je doplněný řadou fotografií, má přispět k poctivým snahám, aby se na události před 75 lety nezapomínalo. Do předkládané publikace je zařazeno proto i několik původních textů z roku 1945. Byly psány velice emotivně, a mají i dokumentární vypovídací hodnotu o době svého vzniku. Navíc tyto před bezmála sedmdesáti lety uveřejněné články nejsou dnes zcela běžně dostupné. Na ně navazují čtyři svědectví vězněných studentů, napsaná v posledních deseti letech, a informace člena exilového studentského výboru MUDr. Karla Macháčka o činnosti našich tehdejších studentů-vojáků v Anglii. Druhou, poválečnou část, uvádí projev a poselství prezidenta republiky Edvarda Beneše, dále text úvodníku jednoho z hlavních organizátorů světového studentského kongresu v Praze JUDr. Vojtěcha Jandečky, respektované osobnosti studentského hnutí a politického vězně padesátých let. Pro ukázku následují tři projevy, pronesené při každoročních vzpomínkách u Hlávkovy koleje a u Památníku Ruzyň 1939–1941 v areálu bývalých kasáren 17. listopadu v Praze-Ruzyni. Na ně navazuje článek ing. Josefa Jíry z roku 2001 o jeho marné snaze obnovit důstojný původní název mezinárodního svátku 17. listopadu. Finská badatelka Johanna Kulmala studuje formu dopisů jako prostředek myšlenkového spojení lidí v mimořádných životních podmínkách. K tomu jí poskytla pramen také uvedená Lorencova korespondence ze Sachsenhausenu.
U dodávateľa
11,17 € 11,76 €