Robert Proctor

Badatelé zabývající se dějinami vědy v době nacismu se obvykle zaměřovali na nacistickou destrukci vědy a porušování ryzích vědeckých hodnot. Rasová hygiena se naopak zabývá tím, jak vědci sami participovali na konstrukci nacistické rasové politiky. Robert N. Proctor ukazuje, že obecná představa o pasivní roli vědecké komunity, přinucené ke spolupráci s nacisty, selhává tváří v tvář historické realitě – že totiž mnoho politických iniciativ nacistů vzešlo z prostředí vědecké komunity a že lékaři aktivně přispěli k tvorbě některých klíčových principů národněsocialistické politiky. Kniha přehledně nastiňuje podíl německých lékařů na tvorbě zákonů o sterilizaci a kastraci, zákonů potírajících manželství mezi Židy a ne-Židy, jejich roli v programu ničení „životů nehodných žití“, stejně jako v konečném řešení „židovského otázky“ jakožto „lékařského problému“.Proctor nicméně ukazuje, že podobné úvahy nebyly ryze německou záležitostí. Sociální darwinismus pozdního 19. století v Americe a Evrop

Badatelé zabývající se dějinami vědy v době nacismu se obvykle zaměřovali na nacistickou destrukci vědy a porušování ryzích vědeckých hodnot. Rasová hygiena se naopak zabývá tím, jak vědci sami participovali na konstrukci nacistické rasové politiky. Robert N. Proctor ukazuje, že obecná představa o pasivní roli vědecké komunity, přinucené ke spolupráci s nacisty, selhává tváří v tvář historické realitě – že totiž mnoho politických iniciativ nacistů vzešlo z prostředí vědecké komunity a že lékaři aktivně přispěli k tvorbě některých klíčových principů národněsocialistické politiky. Kniha přehledně nastiňuje podíl německých lékařů na tvorbě zákonů o sterilizaci a kastraci, zákonů potírajících manželství mezi Židy a ne-Židy, jejich roli v programu ničení „životů nehodných žití“, stejně jako v konečném řešení „židovského otázky“ jakožto „lékařského problému“.Proctor nicméně ukazuje, že podobné úvahy nebyly ryze německou záležitostí. Sociální darwinismus pozdního 19. století v Americe a Evrop