Josef Prokop

Audiokniha Královské paměti Jiřího z Poděbrad, kterou napsal Josef Bernard Prokop. Nabídka mistra Gutenberga vydat panovníkovy vzpomínky čerstvě vynalezeným knihtiskem přiměla stárnoucího českého krále Jiřího (1420–1471) k bilancování. Záhy se proto v mysli vlivného muže vracíme až k bratrovražedné bitvě u Lipan a obléhání Roháčova Sionu, odkud zamlada odešel s ambiciózním snem: zajistit rozvrácené vlasti konečně klid tím, že se o něj zasadí. Mečem i hlavou umírněného kališníka.

Troje paměti v jedné knize Královské paměti Jiřího z Poděbrad jsou historickým románem, který se opírá o historická data i události, ale zároveň se pohybuje na poli fikce. Jiří z Poděbrad žádné paměti nikdy nesepsal. Je ale docela dobře možné, že kdyby tak učinil, vypadaly by právě takto. Vracel by se k zásadním okamžikům ve svém neobyčejném životě, k proslulé bitvě u Lipan či obléhání hradu Sion, vzpomínal by na šťastné i tragické chvíle v soukromém životě, popsal by své první nejisté krůčky na poli polity i cestu ke královské koruně. V románu Josefa Bernarda Prokopa Jiříkovo vyprávění navíc doplňují královna Johana a královský šašek, rytíř Jan z Pálče, řečený Pálček. Výsledkem je poutavá intepretace historie a živý obraz mimořádného panovníka, o kterém zpravidla víme jen to, že se mu říká „husitský král“.

Důvěrné vyprávění nejen o císařových manželkách Po třech knihách o Karlu IV. - Tajném deníku, Císaři a císařovně, Císařovi a synech - mají čtenáři znovu možnost nahlédnout do života našeho největšího panovníka. Tentokrát do jeho života intimního, zbaveného pompy a vznešenosti. Za svého důvěrníka si císař vybral mistra Theodorika, svého dvorního malíře. Chystal se mu totiž zadat důležitý úkol, namalovat portréty svých čtyř manželek. Byla Karlova manželství šťastná? Spojovala královský pár společná dobrodružství? Sdíleli spolu tajemství? Jaké byly jeho manželky? K čemu Karla inspirovaly? Měly vliv na jeho rozhodnutí a činy? Zradila ho některá, anebo ho vždy bezvýhradně podporovaly? A kterou z nich nejvíc miloval? Barvité líčení, v němž se prolíná Karlova minulost s přítomností, kdy dochází k třenicím mezi jeho čtvrtou manželkou Alžbětou a syny Václavem i Zikmundem, přináší odpovědi.

František Štěpán Lotrinský, muž stojící ve stínu své slavné ženy, anebo císař Svaté římské říše, úspěšný pod­nikatel a rovnocenný partner? Silný muž, toužící po klidu, milující manžel a otec, anebo slaboch, který utíkal ke svým koníčkům, blízkým přátelům a milenkám, či snad geniální obchodník? Prosadit se vedle osobnosti typu Marie Terezie není snadné a může to být o to těžší, když je vaše manželka jednou z nej­významnějších panovnic Evropy. Marie Terezie byla tempe­ramentní, sebevědomá žena, která nedovolila, aby někdo za­sahoval do jejích rozhodnutí, a to nejen v životě rodinném, ale hlavně v oblasti politiky. František Štěpán se jí na tomto poli nemohl rovnat, proto hledal jiné uplatnění. A byl úspěšný. Projevil se jako velmi talentovaný podnikatel, který několikrát zachránil státní kasu a svou manželku před bankrotem. Byl to pozoruhodný člověk, který nehýbal s historií ani se do ní nezapsal velkými hrdinskými činy, byl mužem v pozadí, který skrytě a úspěšně tahal za nitky velké politiky. V tomto strhujícím historickém románu se dozvíte, zda je možné pozměnit oblíbený citát a tvrdit, že za každou úspěšnou ženou stojí muž.

František Štěpán Lotrinský, muž stojící ve stínu své slavné ženy, anebo císař Svaté římské říše, úspěšný podnikatel a rovnocenný partner? Silný muž, toužící po klidu, milující manžel a otec, anebo slaboch, který utíkal ke svým koníčkům, blízkým přátelům a milenkám, či snad geniální obchodník? Prosadit se vedle osobnosti typu Marie Terezie není snadné a může to být o to těžší, když je vaše manželka jednou z nejvýznamnějších panovnic Evropy. Marie Terezie byla temperamentní, sebevědomá žena, která nedovolila, aby někdo zasahoval do jejích rozhodnutí, a to nejen v životě rodinném, ale hlavně v oblasti politiky. František Štěpán se jí na tomto poli nemohl rovnat, proto hledal jiné uplatnění. A byl úspěšný. Projevil se jako velmi talentovaný podnikatel, který několikrát zachránil státní kasu a svou manželku před bankrotem. Byl to pozoruhodný člověk, který nehýbal s historií ani se do ní nezapsal velkými hrdinskými činy, byl mužem v pozadí, který skrytě a úspěšně tahal za nitky velké politiky. V tomto strhujícím historickém románu se dozvíte, zda je možné pozměnit oblíbený citát a tvrdit, že za každou úspěšnou ženou stojí muž.

„Někdy je těžší přijmout něco, oč jsme neusilovali a po čem jsme ani trochu netoužili nežli dojít k vysněným metám. Poněvadž možná o to větší cítíme napětí a nejistotu, zda dostojíme závazkům, které do nás vkládají jiní.“ Barvitý portrét jediné ženy na habsburském i českém trůně se zaměřuje nejen na státnické působení Marie Terezie v roli císařovny Svaté říše římské v letech 1740–1768, ale líčí i její soukromé záliby a vrtochy, obavy či frustrace. Zkušený popularizátor sleduje její vztah k Čechům, k nimž složitě hledala cestu za pomoci rádců, diplomatů a vojevůdců, připomíná pandemii neštovic na vídeňském dvoře, jíž podlehlo několik jejich nejdražších, a zejména zkoumá vliv klíčových mužů jejího života. Otec Karel VI. bujné dívce zajistil naprosto nevídané postavení a donutil ji urychleně dospět, kdežto vášnivý choť František Štěpán Lotrinský od manželky i od četného potomstva stále utíkal mimo palác Hofburg. Věčný pruský rival Fridrich II. s Marií Terezií válčil o Slezsko a její styl vládnutí posléze rázně odmítl její osvícený syn a následník Josef II. Majestát vlivné dámy osmnáctého století nás však přitahuje dosud – a inspiroval už Josepha Haydna, jehož 48. symfonie složená na její počest toto rokokové drama rámuje. Délka nahrávky: 10 hodin 6 minut

Marie Terezie. Silná a zajímavá žena, které nebylo nic lidského cizí. Jediná žena na českém trůnu, jedna z nejvýznamnějších osobností XVIII. století, ale i matka šestnácti dětí a milující manželka. Jaká vlastně byla? Tvrdá, vypočítavá, bezcitná panovnice, která nechala za sebe bojovat a umírat statisíce vojáků, nebo chápající a milující manželka a matka? Náš příběh začíná v prvních dnech její vlády, provede vás složitou dobou, kdy Marie Terezie žila, jejími starostmi, radostmi, poznáte její záliby i vrtochy, setkáte se s řadou významných osobností, mimo jiné s Josephem Haydnem, jenž na její počet složil dodnes hranou 48. symfonii zvanou Maria Theresia. Snad v knize najdete i odpověď na otázku, proč je nám i přes propast více než dvou století Marie Terezie tak blízká.

Marie Terezie. Silná a zajímavá žena, které nebylo nic lidského cizí. Jediná žena na českém trůnu, jedna z nejvýznamnějších osobností XVIII. století, ale i matka šestnácti dětí a milující manželka. Jaká vlastně byla? Tvrdá, vypočítavá, bezcitná panovnice, která nechala za sebe bojovat a umírat statisíce vojáků, nebo chápající a milující manželka a matka? Náš příběh začíná v prvních dnech její vlády, provede vás složitou dobou, kdy Marie Terezie žila, jejími starostmi, radostmi, poznáte její záliby i vrtochy, setkáte se s řadou významných osobností, mimo jiné s Josephem Haydnem, jenž na její počet složil dodnes hranou 48. symfonii zvanou Maria Theresia. Snad v knize najdete i odpověď na otázku, proč je nám i přes propast více než dvou století Marie Terezie tak blízká.

Tajné vzpomínky, sepsané po vzoru císaře Karla, mého milovaného otce Závěrečný díl Lucemburské pentalogie přináší zápisky ze života posledního Lucemburka na českém trůnu – Zikmunda. Jestliže Václavova vláda, i jeho osoba bývají posuzovány s rozpaky, v případě Zikmunda bývá hodnocení většinou jednoznačné. Málokterý panovník bývá všemi tak zavrhován. Osobnost posledního Lucemburka na českém a posléze i římském trůnu, je však mnohem zajímavější a složitější. Co vlastně můžeme Zikmundovi vyčítat? Jaký byl doopravdy? Byl opravdu bezectným člověkem? Byl to křivopřísežník? Husův vrah? Anebo zachránce Evropy v době vícepapežství? Zikmund, ačkoliv nebyl tak preferován jako jeho starší bratr Václav, svého otce, Karla IV. obdivoval a podle svých možností se snažil jít i v jeho stopách. Nedostal ovšem všechno "naservírováno" jako Václav IV. Od svých prvních politických krůčků se musel tvrdě bít za to, co mu patřilo a bylo upíráno. Musel vybojovat bitvy, o něž nestál, a měl za nepřátele ty, kteří mu měli pomáhat. Chtěl také nastolit řád, který zemi tolik chyběl, což se mnohým nezamlouvalo. Účinkující: Marek Holý Délka nahrávky: 7 hodin 35 minut

O pradávna se říká, že jablko nepadá daleko od stromu. Ale bylo tomu tak u synů našeho největšího panovníka, Karla IV.? Například u jeho prvorozeného? Šel alespoň trochu ve stopách svého otce silného, schopného vládce? Anebo byl slabým panovníkem, zmítaným událostmi, kterým nedokázal čelit? Měl alespoň nějaké zásluhy orozkvět Českého království, či ho vedl pouze do propasti zmatků a zmaru? O nejstaršímu synovi Karla IV. a Anny Svídnické se ví, že rád utíkal před povinnostmi na své hrady a raději lovil, či popíjel, než aby vládnul. Jak asi Václav vnímal sám sebe a svou vládu? Porovnával někdy své kroky s činy císaře Karla – a jestli ano, dokázal se poučit z chyb? Dnes víme, že řád, zákon i pevná ruka panovníkova - to vše na dlouho zmizelo s posledními okamžiky císařovými. Jistě, nějakou dobu ještě království žilo ze setrvačnosti, avšak zanedlouho počalo celé království, a samozřejmě i říše římská, pociťovat nedostatek sebevědomé a zásadové vlády. Chtěl a mohl tomu Václav zabránit? Kdo mu kladl překážky do cesty? Jeho neschopnost, anebo protivníci?

Tajný deník: Slyšte svědectví o životě a duši Otce vlasti, schopného a obratného panovníka, dobrého přítele, oddaného manžela a laskavého rodiče, člověka milujícího, neúnavně budujícího, pevného v zásadách i tápajícího; muže, jenž v České zemi našel svůj domov. Více než šest století uplynulo od chvíle, kdy Karel IV., český král a římský císař, svěřil své myšlenky a nejhlubší pocity pergamenu. O jeho oficiálním životě bylo napsáno mnoho, jeho ale jenom svému deníku svěřil vzpomínky na dětství, na milovanou matku, královnu Elišku Přemyslovnu, a na svého otce, českého krále Jana Lucemburského, se kterým měl velmi komplikovaný vztah. Jeho myšlenky patřily i všem čtyřem manželkám a dětem, zejména malému synkovi, pozdějšímu českému a římskému králi Václavovi IV.