Martin Putna

\"Konečně kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. V době, kdy se o Rusku mnoho mluví a píše, výhradně však z úhlu dnešní politiky, ať již kladně nebo záporně, je blahodárné zabývati se samotnými kořeny.\" Karel Schwarzenberg

Podoby náboženství v americké společnosti mohou fascinovat svou mnohostí až nepřehledností. Autor, dlouhodobě se zabývající vztahem kultury a náboženství, nabízí přehledný klíč: probírá hlavní americké církve a duchovní proudy, jak se postupně objevovaly v amerických dějinách a jak se promítaly do společenského života i do umělecké tvorby, zvláště do literatury a filmu. Jednotlivé „obrazy“ tak poskytují charakteristiku puritánů, kvakerů, evangelikálů či mormonů, mapují vývoj katolicismu, judaismu či buddhismu na americké půdě, zkoumají formy religiozity amerických černochů či podoby novopohanství, ale všímají si rovněž náboženského rozměru zednářství, transcendentalismu či tvorby beatnické generace. Publikace je doplněna bohatým fotografickým materiálem, který autor získal během ročního pobytu v USA.

Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturníchdějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010).Na svých literárně-historických toulkách prochází Martin Putna širokým územím někdejšíhorakousko-uherského mocnářství, od Čech, Moravy a Slezska přes území Rakouska a Uheraž do Sedmihradska, Chorvatska, Dalmácie, Haliče, Bukoviny a Bosny. Jeho kniha je galeriíobrazů a zemí, náboženských proudů a myšlenkových konceptů, autorů a děl, jejímž cílemje nové vysvětlení a osmyslení Střední Evropy, tohoto „duchovního prostoru proměnlivýchhranic“. Vzdor oné „jakoby nekonečné mnohosti a pestrosti“ nakonec v této oblasti nalézázřetelné rysy společných duchovních dějin. Jejich počátek splývá s počátkem vlády Habsburkůnad středoevropským prostorem a s jejich snahou bránit jej před tureckým a poslézei protestantským nebezpečím. Skutečná Střední Evropa se však podle Martina Putny neutvářív době barokního mocenského tlaku na náboženskou jednotu a rezistence proti němu, alev „umírněném rakouském osvícenství“, které „pokládá náboženskou toleranci nikoliv za vynucenouslabost, nýbrž za výsostnou křesťanskou ctnost“ a snaží se postupnými proměnamiodpovídat na potřeby doby. „Rakouská civilizační mise“ pak není nic jiného než sice pomaléa váhavé, ale přitom soustavné přenášení modernizačního procesu ze Západu na Východ.Právě v tom spatřuje autor jádro toho, oč v duchovních dějinách Střední Evropy šlo a jde.

Kniha vysvětluje hlavní body ruských ­kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. ­Výklad, dokumentovaný na ­vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na ­řeckém Krymu po současnost: od svatého ­Vladimíra k Vladimiru ­Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské ­říše a ruské spirituality, ale jako ­komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor ­východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských. Zvláštní ­pozornost je věnována Ukrajině, ­dědici „toho druhého Ruska“. Kniha se hlásí k tradici, kterou vy­značují Havlíčkovy Obrazy z Rus, Masarykovo Rusko a Evropa a Čer­ného Vývoj a zločiny panslavismu.