Karel Rais

Raisův román Západ (1899), stěžejní dílo velkého spisovatele, se dosud v literárním oběhu ocitalo ve stínu autorových románů „líbivějších“ (Zapadlí vlastenci) a „čtivějších“ (Kalibův zločin). Je otázka zda zcela právem – plodný autor mnoha populárních povídek a románů, řazený v učebnicových přehledech mezi realistické zpodobitele venkova – zde v komorním příběhu starého faráře zachycuje nejen atmosféru zapadlého koutu Vysočiny, ale i psychologické drama stáří, zodpovědnosti k obci a vlastní práci pro ni. Dosavadní vydání Raisova románu doprovázely tradiční, románu poněkud odlehlé, ilustrace Kašparovy. Současné vydání, připravené edičně Robertem Adamem a opatřené komentářem prof. Jaroslavy Janáčkové, vyjde poprvé s ilustracemi Raisova osobního přítele Antonína Slavíčka. Ilustrace z fondů roudnické Galerie moderního umění, reprodukované po vzoru starších na zvláštním křídovém papíře, tak zpřítomňují drsný a přece poetický kraj Hlinecka.

Raisův román Západ (1899), stěžejní dílo velkého spisovatele, se dosud v literárním oběhu ocitalo ve stínu autorových románů „líbivějších“ (Zapadlí vlastenci) a „čtivějších“ (Kalibův zločin). Je otázka zda zcela právem – plodný autor mnoha populárních povídek a románů, řazený v učebnicových přehledech mezi realistické zpodobitele venkova – zde v komorním příběhu starého faráře zachycuje nejen atmosféru zapadlého koutu Vysočiny, ale i psychologické drama stáří, zodpovědnosti k obci a vlastní práci pro ni. Dosavadní vydání Raisova románu doprovázely tradiční, románu poněkud odlehlé, ilustrace Kašparovy. Současné vydání, připravené edičně Robertem Adamem a opatřené komentářem prof. Jaroslavy Janáčkové, vyjde poprvé s ilustracemi Raisova osobního přítele Antonína Slavíčka. Ilustrace z fondů roudnické Galerie moderního umění, reprodukované po vzoru starších na zvláštním křídovém papíře, tak zpřítomňují drsný a přece poetický kraj Hlinecka.

Karel V. Rais se řadil na přelomu 19. a 20. století k nejčtenějším českým spisovatelům. K jeho oblibě vedly kromě úspěšného psychologického románu Kalibův zločin také povídky z českého venkova, které přinášely nezkreslený obraz života vesnického člověka tak, jak se s ním autor ve své učitelské práci setkával po dlouhou řadu let. Výbor, který uspořádal a k němuž komentář napsal Robert Adam, přináší reprezentativní průřez Raisovou tvorbou, v níž je důraz kladen na prostotu vyprávění a soucitný i kritický pohled na mezilidské vztahy. Idylický obraz venkova, jak byl do té doby čtenářům předkládán, se v jeho povídkách mění. Rais své čtenáře ale nešokuje ani neohromuje; jeho hrdinové — většinou starci a děti — hodnověrně zápasí o své místo v životě. Pořadatel vybral prózy, které dobou neztratily na účinnosti a dokáží oslovit i dnešního čtenáře.