Svatava Raková

Dlouhá cesta Američanů k nezávislosti (1763-1783) Kniha dává odpověď na otázku proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti křivdy a vzdoru do té míry že nakonec přivedly různorodý a dotud protichůdnými zájmy rozdělený národ k ozbrojené vzpouře a zbavení se ochranných křídel mocného Britského impéria.

Tajemní kreolští baroni, zálesáci, pařížské poběhlice, kněžky voodoo kdo by takový svět chtěl vážně vědecky zkoumat? Tak uvedl Daniel Usner, jeden z předních znalců dějin Francouzské Louisiany, svou studii, která sama je svědectvím o ironické nadsázce. Historiků, kteří se tohoto úkolu podjali, je úctyhodné množství. Každý z nich si vzal za úkol potvrdit či vyvrátit klišé, která se kolem barvité louisianské kultury navrstvila a jež jsou často vyjadřována právě jen turistickými zkratkami soustředěnými na černošský jazz, africká kouzla, svátek mardi gras a Francouzskou čtvrť v New Orleans. Tato knížka přináší pohled na mocenské, politické, ekonomické a vojenské okolnosti, jež vedly francouzskou korunu k riskantnímu kroku založit v roce 1700 Louisianu kolonii, k jejíž správě neměla dost sil, a osvětluje vazby mezi jednotlivými částmi francouzského panství v Severní Americe za vlády Ludvíka XIV. Se začátky Louisiany je spojeno jméno Pierra LeMoyne d´Iberville, velitele prvních výprav, jehož zápisky zachycují dramatický průzkum mississippské delty a četná setkání s domorodými kmeny.

Kniha dává odpověď na otázku, proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti, křivdy a vzdoru do té míry, že nakonec přivedly různorodý a dotud protichůdnými zájmy rozdělený národ k ozbrojené vzpouře a zbavení se ochranných křídel mocného Britského impéria. Anatomie jednotlivých fází revoluce zachycuje šíři společenského spektra od postavení obyčejných lidí přes skupinové zájmy až po chování elit, sleduje proces vtahování jednotlivých vrstev do revolučního kvasu a snaží se nalézt souvislost mezi vnitřními zdroji napětí a podrážděnou reakcí na vcelku malicherné podněty, přicházející z Londýna. Americká revoluce se v této perspektivě jeví jako drama souhry okolností, jehož vyústění dodnes překvapuje historiky nepoměrem mezi vcelku omezenými příčinami a dalekosáhlými světodějnými důsledky.

Známá amerikanistka sleduje, jak se vytvářela a jakou roli hrála skupinová identita a tolerance k odlišnosti u prvních severoamerických kolonistů v 16. a 17. století. Na dvou příkladech, totiž osadách novoanglických puritánů a na koloniích nizozemských přistěhovalců ukazuje různost mentalit, sociálních modelů a právních představ, které se bezprostředně promítly do uspořádání a ovšem i do úspěšnosti kolonistů v novém prostředí. Závěrem se autorka zabývá atraktivním tématem střetu kultur, tedy různými přístupy k původnímu indiánskému obyvatelstvu ze strany Evropanů.