Aron Ralston

A Utah állam kanyonvidékén stoppolgató, huszonhét éves Aron Ralston hegymászó és kalandsportoló tökéletesen otthon érezte magát a természet csodás világában. Egy átlagosnak induló túrán azonban megtörtént vele a tragédia. Szombat délután volt, és két óra negyvenegy perckor, nyolc mérföldre a kisteherautójától épp egy mély és keskeny hasadékkanyonban ereszkedett lefelé, amikor elszabadult egy hatalmas sziklatömb, és jobb kezét, illetve csuklóját a kanyon falához préselte. Aron Ralston számára ezzel megkezdődött a hatnapos pokol. Kevés ivóvízzel és élelemmel, valamint megfelelő ruházat nélkül kellett végigkínlódnia a hideg éjszakákat, ráadásul azzal a szörnyű tudattal, hogy senki sem tud hollétéről. Kétségbeejtő helyzetében kénytelen volt sorra elvetni a szabadulás különböző lehetőségeit - az egyetlen és utolsó esély, a menekülés legborzasztóbb módjának kivételével. A megrendítő és igaz történet alapján Danny Boyle forgatott filmet, melyet 6 Oscar-díjra jelöltek.

Prakticky bez naděje na záchranu probírá různé možnosti, jak se dostat z nečekané pasti, a přitom se neúprosně blíží k rozhodující volbě. Během dlouhých hodin úporného boje o přežití vzpomíná na mládí, rodiče, přátele a především výpravy do divočiny, která se mu stala osudem. Poutavě popisuje své dávné setkání s medvědem i to, jak se vzdal výhodného místa, aby se mohl plně věnovat svým milovaným horám, vrací se ke klíčovým zážitkům a přemýšlí, kam ho zavedly

On Sunday April 27, 2003, 27-year old Aron Ralston set off for a day's hiking in the Utah canyons. Dressed in a t-shirt and shorts, Ralston, a seasoned climber, figured he'd hike for a few hours and then head off to work. 40 miles from the nearest paved road, he found himself on top of an 800-pound boulder. As he slid down and off of the boulder it shifted, trapping his right hand against the canyon wall. No one knew where he was, he had little water, he wasn't dressed correctly, and the boulder wasn't going anywhere. He remained trapped for five days in the canyon: hypothermic at night, de-hydrated and hallucinating by day. Finally, he faced the most terrible decision of his life: braking the bones in his wrist by snapping them against the boulder, he hacked through the skin, and finally succeeded in amputating his right hand and wrist. The ordeal, however, was only beginning. He still faced a 60-foot rappell to freedom, and a walk of several hours back to his car - along the way, he miraculously met a family of hikers, and with his arms tourniqued, and blood-loss almost critical, they heard above them the whir of helicopter blades, just in time, Aron was rescued and rushed to hospital. Since that day, Aron has had a remarkable recovery. He is back out on the mountains, with an artificial limb, he speaks to select groups on his ordeal and rescue, and amazingly, he is upbeat, positive, and an inspiration to all who meet him. This is the account of those five days, of the years that led up to them, and where he goes from here. It is narrative non-fiction at its most compelling.

Prakticky bez naděje na záchranu probírá různé možnosti, jak se dostat z nečekané pasti, a přitom se neúprosně blíží k rozhodující volbě. Během dlouhých hodin úporného boje o přežití vzpomíná na mládí, rodiče, přátele a především výpravy do divočiny, která se mu stala osudem. Poutavě popisuje své dávné setkání s medvědem i to, jak se vzdal výhodného místa, aby se mohl plně věnovat svým milovaným horám, vrací se ke klíčovým zážitkům a přemýšlí, kam ho zavedly