Charles Ferdinand Ramuz

Vysoko v alpských pastvinách, kde se nebe dotýká kamene a vítr hovoří jazykem dávných předtuch, se začíná šířit tiché zlo. Neviditelné, nepojmenované – snad jen tušené v napjatých pohledech pastýřů a v nervózním chvění stád. Do krajiny se vkrádá mor. Dobytek musí být izolován, pastviny uzavřeny, ale nejde jen o zvířata.

Román Charlese Ferdinanda Ramuze (24. 9. 1878 - 23. 5. 1947), nejvýznamnějšího švýcarského spisovatele francouzského jazyka, líčí životní dráhu jednoho člověka, prostého, přemýšlivého venkovana ve druhé polovině 19. století. V každodenním zápase o vlastní existenci a důstojnost hrdina, vypravěč svého příběhu, putuje z rodného kantonu Vaud od Ženevského jezera až do Paříže. Na svých cestách projde několika zaměstnáními a profesemi, pozná povahu různých lidí, dočká se lásky i naděje, dolehne na něj tvrdost žití a tíseň samoty, nevyhne se zklamání ani selhání, aby se nakonec vrátil do rodného kraje, kde nachází smysl života ve vnitřní vyrovnanosti a v přijetí svého údělu.