Pavol Rankov strana 3 z 3

Három fiatalember ugyanabba a lányba szerelmes. Egyikük magyar, a másik szlovák, a harmadik cseh. Egyikük zsidó. Mind Levicén élnek, mely hamarosan Léva lesz. A városból előbb a cseheket üldözik kel. Aztán a zsidóknak is menniük kell, meg persze a ko mmunistáknak. Hacsak nem nyilas az ember, nehezen tisztázható, ki számít magyarnak. Csak a háború biztos, és a győri munkaszolgálat. Budapestet az oroszok megtisztítják a háborús bűnösöktől. Nem egészen világos, ki a háborús bűnös. Hatalomra kerül a kommunista párt. Nehezen tisztázható, melyik, kommunista meddig marad hatalmon, s mikor kerül börtönbe. Úgy tűnik, egyedül Izrael az élhető ország, de előbb meg kell alakítani. Csehszlovákiában megindul a harc a krumplibogarak és a zsidók ellen. Magy arországon kitör az '56-os szabadságharc, az oroszok ismét Budapestet tisztogatják. Berlinben felhúzzák a falat. Kiderül, mire jó az instant rántotta, ha Amerikában találják fel. Nem egészen világos mitől emberarcú a szocializmus. A három fiatalember továbbra is ugyanabba a lányba szerelmes. Csak közben eltelik harminc év.

Úspešný román Pavla Rankova je historickým románom z rokov 1938 až 1969. Ako sám autor v úvode knihy píše "Všetky postavy románu Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy) sú vymyslené. Najskôr žili v časoch a na miestach, ktoré sú v románe opísané, potom si ich autor vymyslel. Všetko je vymyslené. Nikdy nič nebolo, nikdy nikto nežil. Ani prvého septembra nikdy nebolo

Posledné vojnové Vianoce (1944) v malej slovenskej dedine: Životom ubitá vdova cez kľúčovú dierku vidí svoju dcéru v objatí ruského partizána. Vtedy sa zvonku ozvú nemecké povely a streľba. Ráno zo snehu trčí sinavé partizánovo telo... O pár mesiacov mladú ženu, na ktorej ešte nevidno začínajúce tehotenstvo, odvážajú sovietski osloboditelia na výsluch. Obvinia ju, že zradila partizána. Skončí v gulagu, ktorému velí fanatická dôstojníčka. Za každú cenu sa tam prekračujú pracovné normy a tehotná trestankyňa je len na ťarchu... Ženy v baraku sa pripravujú na pôrod. Jedna z nich budúcej matke naznačí, že najneskôr o tri mesiace jej dieťa odoberú. Na to čaká aj fanatická veliteľka. Lenže raz zoberie do rúk plačúce dieťa a utíši ho... Príbeh sa končí po amnestii, ktorú zahraničným trestancom udelili po Stalinovej smrti v roku 1953. Žena zo Slovenska by sa mohla vrátiť konečne domov, lenže jej syn je už sovietsky občan a okolo krku má uviazanú pioniersku šatku... Gulag je jedna z veľkých drám 20. storočia. Osobitne traumatizujúci bol osud matiek a ich detí. Vo svete plnom bolesti a smrti žili svoje osobné príbehy lásky a strachu, ale aj drobných radostí. Pavol Rankov (1964) pracuje a žije v Bratislave. Vydal tri poviedkové zbierky a román Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy), ktorý získal viacero ocenení a jeho dramatizáciu zaradilo do svojho repertoáru aj SND. Autorove knihy boli preložené do arabčiny, maďarčiny, poľštiny, češtiny, chorvátčiny, slovinčiny a bulharčiny.

Prvý román slovenského spisovateľa Pavla Rankova. Historický príbeh z obdobia rokov 1938 až 1968 je príbehom troch kamarátov, bojujúcich o lásku jednej ženy. Ich individuálne osudy sa stanú vratkými člnkami v divokej búrke dejinných udalostí: Mníchov, viedenská arbitráž, druhá svetová vojna, protižidovské zákony, nemecká okupácia a príchod sovietskych vojsk na konci vojny, povojnové vysídľovanie obyvateľstva, komunistický prevrat vo februári 1948, politické procesy päťdesiatych rokov, pokus o reformy a následná sovietska okupácia v auguste 1968. "Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy)" je román o láske, pokiaľ ju vyššia moc povolila.

Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, který je vzápětí zastřelen německými vojáky. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu, kterému velí fanatická důstojnice. Táborová existence je zkouškou přežití pro ostatní, o to víc pro zranitelnou matku s malým dítětem. Po Stalinově smrti je Zuzana díky amnestii propuštěna a konečně se může vrátit domů, jenže její syn je už sovětský občan a kolem krku nosí pionýrský šátek. Zuzanin osud je zároveň provázaný se současností. Vypráví svůj příběh studentce Lucii, která jej chce použít jako zdroj pro svou diplomovou práci. I Lucie řeší vlastní těhotenství a komplikovaný vztah ke své matce, která si pro dceru přála lepší život. Muži hrají v Matkách jen okrajovou úlohu, je to ženský svět, v jehož středu stojí dvě silné ženy, rebelky ve vztahu k matkám, ale nejisté, pochybující bytosti ve vztahu ke svým dětem.

Posledné vojnové Vianoce (1944) v malej slovenskej dedine: Životom ubitá vdova cez kľúčovú dierku vidí svoju dcéru v objatí ruského partizána. Vtedy sa zvonku ozvú nemecké povely a streľba. Ráno zo snehu trčí sinavé partizánovo telo... O pár mesiacov mladú ženu, na ktorej ešte nevidno začínajúce tehotenstvo, odvážajú sovietski osloboditelia na výsluch. Obvinia ju, že zradila partizána. Skončí v gulagu, ktorému velí fanatická dôstojníčka. Za každú cenu sa tam prekračujú pracovné normy a tehotná trestankyňa je len na ťarchu... Ženy v baraku sa pripravujú na pôrod. Jedna z nich budúcej matke naznačí, že najneskôr o tri mesiace jej dieťa odoberú. Na to čaká aj fanatická veliteľka. Lenže raz zoberie do rúk plačúce dieťa a utíši ho... Príbeh sa končí po amnestii, ktorú zahraničným trestancom udelili po Stalinovej smrti v roku 1953. Žena zo Slovenska by sa mohla vrátiť konečne domov, lenže jej syn je už sovietsky občan a okolo krku má uviazanú pioniersku šatku... Gulag je jedna z veľkých drám 20. storočia. Osobitne traumatizujúci bol osud matiek a ich detí. Vo svete plnom bolesti a smrti žili svoje osobné príbehy lásky a strachu, ale aj drobných radostí. Pavol Rankov (1964) pracuje a žije v Bratislave. Vydal tri poviedkové zbierky a román Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy), ktorý získal viacero ocenení a jeho dramatizáciu zaradilo do svojho repertoáru aj SND. Autorove knihy boli preložené do arabčiny, maďarčiny, poľštiny, češtiny, chorvátčiny, slovinčiny a bulharčiny.

Majster mysterióznej poviedky sa vracia s novou zbierkou. Pavol Rankov rozdelil texty novej knihy do dvoch štýlovo odlišných, zdanlivo protichodných častí. V prvej archaickým jazykom vyrozprával dávne príbehy ďalekých krajín a mýtických čias. Na druhej strane stoja príhody našich geograficky blízkych súčasníkov zaznamenané autentickou rečou v štádiu jej dnešného rozpadu. Či už je to kronikársky zápis, podobenstvo, príbeh hororový alebo univerzitný, autor nám pripravil pútavé čítanie a – ako u neho býva dobrým zvykom – nečakanú pointu.