Catherine Raven

Po získání doktorátu z biologie si Catherine Ravenová postavila malou chatu v odlehlém koutu Montany. Tou dobou žila v izolaci nejen fyzické, ale i citové. Domek považovala za útočiště, kde si bude moci oddechnout – mezi lidmi jí totiž nikdy nebylo moc dobře. Jednoho dne si všimla, že na její pozemek každý den odpoledne přichází dost zanedbaný lišák. Jak se navazuje rozhovor s lišákem? Vynesla si ven skládací židli, posadila se k němu co nejblíže a začala mu předčítat Malého prince. Z pozice vědkyně si samozřejmě uvědomovala, že se zvířatům nedají přisuzovat lidské vlastnosti. Jak se ale postupně ukazovala lišákova osobnost a povaha, stali se z nich navzdory jejímu přesvědčení přátelé. Díky němu Catherine pochopila, že pokud zůstaneme spojeni s přírodou, nebudeme nikdy sami. Lišák a já je dojemným a pozoruhodným příběhem přátelství, růstu a vyrovnání se s neodvratnou ztrátou a pochopením, že i taková ztráta může mít v životě svůj smysl. Je to vyprávění o samotě a sounáležitosti a zároveň nadčasový příběh jedné ženy, jejíž propojení s přírodou změní pohled na vše kolem nás – na každý strom, stéblo trávy, květinu nebo třeba lišku.

Po získání doktorátu z biologie si Catherine Ravenová postavila malou chatu v odlehlém koutu Montany. Tou dobou žila v izolaci nejen fyzické, ale i citové. Domek považovala za útočiště, kde si bude moci oddechnout – mezi lidmi jí totiž nikdy nebylo moc dobře. Jednoho dne si všimla, že na její pozemek každý den odpoledne přichází dost zanedbaný lišák. Jak se navazuje rozhovor s lišákem? Vynesla si ven skládací židli, posadila se k němu co nejblíže a začala mu předčítat Malého prince. Z pozice vědkyně si samozřejmě uvědomovala, že se zvířatům nedají přisuzovat lidské vlastnosti. Jak se ale postupně ukazovala lišákova osobnost a povaha, stali se z nich navzdory jejímu přesvědčení přátelé. Díky němu Catherine pochopila, že pokud zůstaneme spojeni s přírodou, nebudeme nikdy sami. Lišák a já je dojemným a pozoruhodným příběhem přátelství, růstu a vyrovnání se s neodvratnou ztrátou a pochopením, že i taková ztráta může mít v životě svůj smysl. Je to vyprávění o samotě a sounáležitosti a zároveň nadčasový příběh jedné ženy, jejíž propojení s přírodou změní pohled na vše kolem nás – na každý strom, stéblo trávy, květinu nebo třeba lišku.

Pozoruhodný príbeh o priateľstve, vnútornom raste, vyrovnávaní sa s nevyhnutou stratou a o tom, ako takúto stratu môžeme premeniť na niečo zmysluplné Keď autorka získala doktorát z biológie, postavila si domček na odľahlom pozemku v Montane. Svoje obydlie vnímala len ako prestupnú stanicu, kým nazbiera odvahu a bude sa uchádzať o „skutočné zamestnanie“, ktoré by jej pomohlo prekonať fyzickú aj emocionálnu izoláciu a zapadnúť do spoločnosti. Medzitým viedla on-line vyučovanie a zároveň dochádzala za študentmi do neďalekého Yellowstonského národného parku. Jedného dňa si uvedomila, že každé popoludnie v rovnakom čase chodí na jej pozemok lišiak, ktorý vyzerá, akoby mal prašivinu. Bol to jej prvý návštevník, a tak si vytiahla kempingovú stoličku, sadla si k lišiakovi najbližšie, ako sa odvážila, a začala mu čítať Malého princa. Prírodovedné vzdelanie ju naučilo, že zvieratám nemáme pripisovať ľudské vlastnosti, no postupne spoznala lišiakovu povahu a stali sa z nich priatelia. Od lišiaka sa naučila to najdôležitejšie o samote: v spojení s prírodou nikdy nie sme sami. Kniha je aktuálne podobenstvo o samote a prijatí a zároveň nadčasové svedectvo ženy pohrúženej do prírody, ktoré vám navždy zmení pohľad na svet. Catherine Raven pracovala ako strážkyňa v národných parkoch Glacier, Mount Rainier, North Cascades, Voyageurs a Yellowstone. Získala doktorát z biológie na Montanskej štátnej univerzite a tituly zo zoológie a z botaniky na Montanskej univerzite, je členkou spoločností Mensa a Sigma Xi. Môžete ju nájsť v lišiakovom údolí pri tom, ako z jarkov vytrháva burinu. Z anglického originálu preložil Vladislav Gális.