Georg Rede

Tento příběh se odehrává na základě skutečných událostí diamantového krále, Berneta Pahbacha, zámožného německého obchodníka, který se podílel na pašovaní drahých kamenů z Afriky.Pahbach se spojil s proslulým pašerákem Enrico Schönfeldem a přijal ho do své vily jako kuchaře. Vaření bylo totiž Schönfeldovým koníčkem, takže to pro něho nebylo nic ponižujícího. Nový Pahbachův komplic jej nakonec zradil a nasadil na jeho stopu britskou Secret Service, která nakonec diamantového krále dopadla a zatkla.Na celém případu pracovali i odborníci ze Scotland Yardu. Dodnes není vyjasněno, kdo vlastně celou akci pašování diamantů ze zámoří v Německu organizoval. V některých zprávách je uváděn jako pravděpodobný šéf celé této organizované akce získávání diamantů pro abwehr syn admirála Canarise, ale nikdy to nebylo potvrzeno.Celý příběh je fikce, jména aktérů jsou smyšlená, jenom příběh se ve svém ději přibližuje ke skutečným událostem, které se jenom zčásti odehrávají v Uruguay. Jinak je příběh zasazen do jiných zemí a jeho konec se neodehrává ve Španělském Madridu za panování diktátora Franka, ale končí v Portugalsku za vlády diktátora A. O. Salazara.

Za skaliskem se objevil grošák. Vysoký, ramenatý muž v jeho sedle se rozhlíží po krajině. Jeho ostříží zrak sleduje každý nepatrný pohyb kam oko dohlédne. Sedlo vykládané stříbrem, stříbrné přesky, uzda zdobená lesklým kovem. Jezdec má na hlavě velký, černý stetson, zdobený stříbrnými cvoky těsně nad krempou. Tmavá košile, černé kalhoty a vysoké boty, dodávají jezdci tajuplný vzhled. Na stehnech muže, se pohupují v rytmu grošákových kroku, dva velké, šestiranné kolty. U sedlových brašen je zavěšená kulovnice s dalekohledem.Jezdec drží uzdu ledabyle v levé ruce. Pravou se drží hrušky sedla. Muž koně pobízí pouze patami bot bez ostruh. Ranní slunce propaluje krajinu ohnivými paprsky. Rozpálený vzduch se v dálce tetelí a vypadá to, jako kdyby krajina kolem byla v pohybu. Ve chvíli, kdy oba, jezdec i kůň míjejí vysoký balvan, se napravo od nich na kraji vzdáleného vysokého křoví, objevil obláček dýmu a vzápětí se ozvalo nedaleko jezdcovy hlavy fjíííííí a hned nato - plesk....Kulka se odrazila od balvanu a přistála kdesi v trávě. Současně se událo několik věcí najednou. Jezdec sklouzl bleskurychle k zemi a odkutálel se za nejbližší skalisko. Grošák jako vycvičený pes okamžitě ulehl do trávy, kde zůstal nehybně ležet. Jenom koulením očima a mírným potřásáním hlavou dával svému pánu najevo, že zůstal nezraněn.„Klid Toro, jenom klid,“ zaznělo z úst ležícího muže. „Však se na toho střelce, který nás tak mile přivítal v tomhle kraji, podíváme z blízka.“