Michal Reiman

Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976). Ty se oficiální představitelé ČSSR pokusili vyložit jako příležitost k překonání důsledků sovětsko-čínské roztržky ve vzájemných vztazích. Nové vedení čínských komunistů se ovšem zajímalo o nesovětskou cestu ke komunismu a zvažovalo i řešení reprezentovaná reformními komunisty. Skupina Listy se pro tyto kontakty rozhodla po roce 1979, v reakci na úspěch čínské cesty svého vůdčího představitele a zároveň poslance Evropského parlamentu Jiřího Pelikána. Kniha sleduje přípravu, průběh a výsledky navazující cesty mluvčích skupiny Listy do Číny v březnu 1981. Činí tak prostřednictvím komentované edice relevantních dokumentů z osobního archivu Adolfa Müllera a cestovního deníku Michala Reimana. Závěrečná studie přibližuje v kontextu oficiálních československo-čínských mezistranických vztahů na přelomu 70. a 80. let charakter a dynamiku vztahu skupiny Listy k Čínské lidové republice a nastiňuje důvody, které během roku 1983 rozhodly o čínském obratu od komunikace s československou reformní levicí k uzavření spojenectví s konzervativními představiteli komunistického Československa, které původně Peking odmítal.

První část knihy - Rok 1968 pohledem zblízka - se věnuje událostem roku 1968, jichž se autor aktivně účastnil, a detailně líčí pozadí mnoha jednání v prostředí lidí, kteří v ÚV KSČ usilovali o změny. Text vznikl těsně po převratu v roce 1989 pro Komisi vlády ČSFR pro analýzu událostí let 1967-1970. Druhou, rozsáhlejší část knížky - SSSR jako téma a realita v československém posrpnovém exilu za Brežněva a v době perestrojky - tvoří vzpomínky na politický exil, jehož součástí se autor stal v roce 1976 a působil ve skupině soustředěné kolem římských /Listů/. Historik zabývající se dějinami SSSR zde věnuje mnoho místa sovětské perestrojce, jak a v čem působila na československý exil a jak ji také sám zažil v Moskvě, kam mohl od roku 1987 jako německý občan jezdit. Podrobně sleduje tehdejší mezinárodní diskusi o SSSR a o sovětských dějinách. Vykládá vlastní postoje i svůj současný pohled na sovětské dějiny, k němuž po dlouhých letech dospěl.