Martin Richter strana 2 z 2

Pakliže bylo 19. století, jak praví klasik, stoletím páry, pak 21. století je patrně stoletím umělé inteligence a obecněji nových technologií. Tyto se nesporně promítají takřka do všech aspektů lidského života a také do práva coby normativního systému, který jej reguluje. Tato kniha, která vznikla na půdorysu stejnojmenné konference, se zaměřuje na zodpovězení otázky, jaký dopad mají nové technologie konkrétně na právo trestní. Pozornost autorů je věnována problematice elektronických důkazů v trestním řízení, virtuálním měnám, úvahám o trestní odpovědnosti umělé inteligence a za ni či specifikům trestné činnosti v kyberprostoru. Čtenářům kniha představuje otázky, které vyvěrají z konfrontace tradičních trestněprávních institutů a technologických novot i neotřelé odpovědi autorů na ně. Vybrané kapitoly: Roboti za mřížemi – je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence? Bezpilotní letadla (drony) a oprávnění policistů k zamezení jejich provozu Autonomní vozidla – vybrané otázky vzniku trestní odpovědnosti Trestné činy proti počítačovým systémům Kyberšikana Kybergrooming – zrcadlo společnosti? Digitální důkazy a jejich hodnocení Vězeňské telefonické nahrávky a jejich důkazní využití v trestním řízení Kryptoměny a trestní proces Bitcoin a další kryptoměny očima trestního práva Trestný čin neoprávněného pořízení obrazového a zvukového záznamu de lege ferenda

Kniha představuje první vědeckou monografii, která nabízí komplexní řešení otázek trestní odpovědnosti za jednání související s rozhodovacími procesy veřejné správy. Čtenáři tak mají možnost získat zcela nové pohledy na tradiční instituty trestního práva a načerpat širší souvislosti trestněprávního postihu osob jednajících za veřejnou správu. Autor v publikaci spojuje teoretický základ získaný jeho působením na Právnické fakultě Univerzity Karlovy spolu s praktickými dlouholetými zkušenostmi z různých pozic ve veřejné správě. Unikátnost publikace tedy spočívá v tom, že zohledňuje teoretické i praktické aspekty posuzování chování ve veřejné správě a nabízí komplexní odpovědi na mnohdy dosud neřešené či komplikované otázky. Publikace se tak například zabývá problematikou odpovědnosti za hlasování, konfrontuje teorie pachatelství, spolupachatelství a účastenství s různými stupni rozhodovacího procesu nebo se zabývá otázkou, co lze vlastně považovat za škodu na veřejném majetku. Odpovědi však nabízí i na některé principiální otázky, například zda justice může přezkoumávat politická rozhodnutí, když není účastníkem politické soutěže a politicky se nezodpovídá. Zvláštní pozornost je věnována otázce posouzení subjektivní stránky u osoby podílející se na rozhodovacím procesu veřejné správy, která bývá obvykle stěžejní pro posouzení viny z trestných činů, které měly být spáchány při výkonu veřejné správy. Publikace je primárně určena odborníkům z řad trestněprávní teorie i praxe, zejména soudcům, státním zástupcům, advokátům, policistům nebo právníkům zaměstnaným ve veřejném sektoru. Zároveň však představuje podrobný studijní zdroj pro posluchače právnických fakult, jakož i pro kohokoliv se zájmem o trestní právo.

Kniha představuje první vědeckou monografii, která nabízí komplexní řešení otázek trestní odpovědnosti za jednání související s rozhodovacími procesy veřejné správy. Čtenáři tak mají možnost získat zcela nové pohledy na tradiční instituty trestního práva a načerpat širší souvislosti trestněprávního postihu osob jednajících za veřejnou správu. Autor v publikaci spojuje teoretický základ získaný jeho působením na Právnické fakultě Univerzity Karlovy spolu s praktickými dlouholetými zkušenostmi z různých pozic ve veřejné správě. Unikátnost publikace tedy spočívá v tom, že zohledňuje teoretické i praktické aspekty posuzování chování ve veřejné správě a nabízí komplexní odpovědi na mnohdy dosud neřešené či komplikované otázky. Publikace se tak například zabývá problematikou odpovědnosti za hlasování, konfrontuje teorie pachatelství, spolupachatelství a účastenství s různými stupni rozhodovacího procesu nebo se zabývá otázkou, co lze vlastně považovat za škodu na veřejném majetku. Odpovědi však nabízí i na některé principiální otázky, například zda justice může přezkoumávat politická rozhodnutí, když není účastníkem politické soutěže a politicky se nezodpovídá. Zvláštní pozornost je věnována otázce posouzení subjektivní stránky u osoby podílející se na rozhodovacím procesu veřejné správy, která bývá obvykle stěžejní pro posouzení viny z trestných činů, které měly být spáchány při výkonu veřejné správy. Publikace je primárně určena odborníkům z řad trestněprávní teorie i praxe, zejména soudcům, státním zástupcům, advokátům, policistům nebo právníkům zaměstnaným ve veřejném sektoru. Zároveň však představuje podrobný studijní zdroj pro posluchače právnických fakult, jakož i pro kohokoliv se zájmem o trestní právo.