Jaroslav Riedel

Rozsáhlá publikace Jaroslava Riedela Česká rocková alba. Zákazům navzdory (1969–1989) mapuje třiaosmdesát hudebních alb, která vznikla mimo oficiální vydavatelství a mnohá z nich totalitnímu režimu navzdory. Nahrávky se pořizovaly na koncertech, ve zkušebnách, později v domácích studiích. Jen osm z nich vyšlo v letech 1978–1987 na deskách v zahraničí. Je to hudba velmi různorodá; někdy měla prostřednictvím podzemní distribuce zřetelný společenský dosah, jindy se stala kultem pro vyhraněný okruh posluchačů. Většinou však za ní stály mnohé dramatické příběhy a přes nelehkou dobu rozhodně nebyla nouze ani o zábavné historky. Výběr je zaměřen na oblast undergroundu, alternativy a nové vlny: Plastic People, DG 307, Umělá hmota, Svatopluk Karásek, Charlie Soukup, Psí vojáci, Národní třída, Extempore, Švehlík, Amalgam, Kilhets, trio Janota–Fidler–Richter, Lesík Hajdovský a Manželé, MCH Band, Zikkurat, Jasná páka, Dvouletá fáma, Precedens, Visací zámek a další. Kniha není koncipována jako vyčerpávající monografie o neoficiální hudební scéně a neklade si nárok na úplnost. Autor však sbíral poznatky čtyřicet let, čerpal z rozhovorů s více než stovkou zúčastněných hudebníků, vycházel i z archivů Státní bezpečnosti a běžně nedostupných zdrojů, jako jsou dobové kroniky, deníky, soukromá korespondence, samizdatové časopisy. Příběhy více než osmi desítek hudebních alb tvoří přehlednou a informacemi nabitou encyklopedii svého druhu, která zachycuje podstatnou část naší neoficiální hudební scény sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Hlavně však jsou svědectvím o neutuchající touze hrát, o lidské i tvůrčí odvaze, o nepokořitelné vnitřní svobodě. Vydání finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

Kniha je prvním úplným shrnutím historie Plastic People v období 1968-1988. Jaroslav Riedel se českým undergroundem zabývá dlouhá léta, sestavil a připravil k vydání edici sebraných nahrávek Plastic People a komentované knižní vydání písňových textů skupiny. Spolupracoval na DVD s kompletem filmových dokumentů o Plastic People a na vydání kompaktních disků dalších undergroundových hudebníků: Aktualu, DG 307, Svatopluka Karáska, Umělé hmoty II, Půlnoci. Pro tuto knihu využil rozhovorů s desítkami přímých účastníků událostí, obsáhle hovořil především se samotnými hudebníky. Čerpal z rukopisných kronik Plastic People a řady dalších dobových dokumentů - deníků, dopisů, vyšetřovacích a soudních spisů i svazků Státní bezpečnosti. Kniha shrnuje autorovu rozsáhlou publikační činnost na toto téma a zároveň přináší mnohá dosud neznámá fakta.

Dlouho očekávaný svazek písňových textů Oldřicha Janoty potěší všechny milovníky a znalce hudby tohoto mimořádného českého hudebníka, zpěváka, textaře a spisovatele, osloví ale i ty, kteří jeho dílo dosud neznají a hledají současné živé básnické slovo. V pečlivém uspořádání, na němž s autorem spolupracoval editor Jaroslav Riedel, přináší kniha Janotovy texty napsané od 70. let dodnes. Ve svazku sledujeme proměny Janotovy poetiky v průběhu čtyřiceti let a nacházíme zde poklady patřící k tomu nejlepšímu, co v české zpívané poezii vzniklo.

První souborné vydání textů legendárního dívčího (či dámského) seskupení od Plynu přes Dybbuk až k současným Zubům nehtům. Obsahuje předmluvy Miroslava Waneka, Petra Slabého a Vojtěcha Lindaura, řadu dobových textů z tiskl, kompletní historii, diskografii a rozsáhlou fotografickou přílohu.

Jiří Černý v rekapitulačním rozhovoru Kritik bez konzervatoře mluví především o své práci hudebního publicisty. Podrobně se věnuje době, kdy byl redaktorem Mladého světa, práci v rozhlase, svým knihám, poslechovým pořadům - Antidiskotékám, rozsáhlé publikační činnosti v Melodii, Gramorevui a dalších časopisech. Hovoří o době, kdy byl šéfredaktorem časopisu Rock & Pop, o své editorské činnosti (především nahrávky Karla Kryla), o práci v televizi. Knížka je zároveň obrazem proměn české populární hudby posledních pětačtyřiceti let - Jiří Černý totiž byl přímo účasten mnohého z toho, co hudební scénou hýbalo.

Jiří Černý v rekapitulačním rozhovoru Kritik bez konzervatoře mluví především o své práci hudebního publicisty. Podrobně se věnuje době, kdy byl redaktorem Mladého světa, práci v rozhlase, svým knihám, poslechovým pořadům - Antidiskotékám, rozsáhlé publikační činnosti v Melodii, Gramorevui a dalších časopisech. Hovoří o době, kdy byl šéfredaktorem časopisu Rock & Pop, o své editorské činnosti (především nahrávky Karla Kryla), o práci v televizi. Knížka je zároveň obrazem proměn české populární hudby posledních pětačtyřiceti let - Jiří Černý totiž byl přímo účasten mnohého z toho, co hudební scénou hýbalo.

Jiří Černý v rekapitulačním rozhovoru Kritik bez konzervatoře mluví především o své práci hudebního publicisty. Podrobně se věnuje době, kdy byl redaktorem Mladého světa, práci v rozhlase, svým knihám, poslechovým pořadům – Antidiskotékám, rozsáhlé publikační činnosti v Melodii, Gramorevui a dalších časopisech. Hovoří o době, kdy byl šéfredaktorem časopisu Rock & Pop, o své editorské činnosti (především nahrávky Karla Kryla), o práci v televizi. Knížka je zároveň obrazem proměn české populární hudby posledních pětačtyřiceti let – Jiří Černý totiž byl přímo účasten mnohého z toho, co hudební scénou hýbalo.