Robinson Spider

Callahanův bar je nadčasová a mimoprostorová nálevna hned za rohem, kde štamgasti jsou vším. Přitáhněte si židli, sevřete do dlaně sklenku svého oblíbeného pití a naslouchejte příběhům cestovatelů v čase, kybernetických vetřelců, telepatů a spousty

V románu Roberta A. Heinleina Cizincem v cizí zemi je příběh marťanského umělce tak soustředěného na svou práci, že si ani nevšimne vlastní smrti a dokončí své dílo. Pro Marťany, kteří po smrti stejně nikam neodchází, ale prostě se z nich stanou Staří, vyvstala ožehavá otázka: má být dílo posuzováno podle měřítek pro tvorbu živého umělce, nebo podle měřítek pro posmrtné dílo? Podobná situace nastala i tady, poprvé na této planetě. Tahle kniha vznikla v posmrtné spolupráci. Na začátku bylo jednomu ze spoluautorů sedm let a dokončena byla až sedmnáct let po smrti druhého.

Další kniha povídek z Callahanova baru. Bylo by dost nefér, kdyby jenom návštěvníci lokálu měli svá tajemství, která Jake Stonenbender někdy promění v poutavé příběhy a vynáší dál, ale i sám vládce nálevny musí mít nějaké to skryté zákoutí, jinak by to snad ani nebyl člověk (?). I když v baru, kde svorně popíjejí a klábosí mimozemšťané, mluvící psi a upíři (a někdy také úplně normální lidé), je opravdu obtížné něčím překvapit

V románu Roberta A. Heinleina Cizincem v cizí zemi je příběh marťanského umělce tak soustředěného na svou práci, že si ani nevšimne vlastní smrti a dokončí své dílo. Pro Marťany, kteří po smrti stejně nikam neodchází, ale prostě se z nich stanou Staří, vyvstala ožehavá otázka: má být dílo posuzováno podle měřítek pro tvorbu živého umělce, nebo podle měřítek pro posmrtné dílo? Podobná situace nastala i tady, poprvé na této planetě. Tahle kniha vznikla v posmrtné spolupráci. Na začátku bylo jednomu ze spoluautorů sedm let a dokončena byla až sedmnáct let po smrti druhého.

Další kniha povídek z Callahanova baru. Bylo by dost nefér, kdyby jenom návštěvníci lokálu měli svá tajemství, která Jake Stonenbender někdy promění v poutavé příběhy a vynáší dál, ale i sám vládce nálevny musí mít nějaké to skryté zákoutí, jinak by to snad ani nebyl člověk (?). I když v baru, kde svorně popíjejí a klábosí mimozemšťané, mluvící psi a upíři (a někdy také úplně normální lidé), je opravdu obtížné něčím překvapit