Libor Rösner

Svatá Klára patří vedle svatého Františka k největším osobnostem františkánské rodiny. Zatímco o něm máme literatury dostatek, o svaté Kláře toho bylo publikováno podstatně méně. Tento její beletrizovaný životní příběh si klade za cíl stávající mezeru alespoň částečně zaplnit. Na svatou Kláru se dají vztáhnout slova proslulého umělce Michelangela Buonarrotiho o pravém umění, k jehož dosažení je podle tohoto velikána „třeba sjednotit se s Bohem“. Přesně takový byl Klářin život – jednou nepřetržitou touhou po sjednocování se s Ukřižovaným, touhou motivovanou láskou k Němu, láskou, která jí velela vzdát se kvůli Němu úplně všeho včetně sebe samé. Její život byl snahou o napodobení ducha svatého Františka. Snahou této knihy je zase zachytit co nejvěrněji vše, co prožívala, proniknout do její mysli a nahlédnout do jejího srdce.

Nejeden čitateľ pozná Novénu odovzdanosti, ktorej autorom je kňaz Dolindo Ruotolo. O tom, kto bol otec Dolindo, najlepšie svedčia slová svätého Pátra Pia z Pietrelciny. Veriacim, ktorí za ním prichádzali až z Neapola, hovorieval: „Prečo cestujete za mnou? Veď v Neapole máte veľkého kňaza a svätú dušu!“ Môže existovať lepšie odporúčanie na kňaza, pred ktorého spovednicou stávali desiatky metrov dlhé rady penitentov a po jeho kázňach sa spúšťal hromový aplauz? Asi nie. Páter Pio nazeral do ľudskej duše a nazrel aj do tej Dolindovej. Skrze túto knihu môžete nahliadnuť do jeho života.

Roku Pána 1802 našli archeológovia v rímskych katakombách dosiaľ neznámy, 1 500 rokov starý hrob vytesaný do skaly. Na náhrobku mohli prečítať zreteľný nápis LUMENA PAX TECUM FI, ktorý po logickom usporiadaní dostal podobu PAX TECUM FILUMENA – POKOJ TEBE, FILUMÉNA. Atribúty mučeníctva a panenstva dokazovali, že ide o miesto posledného odpočinku kresťanskej mučenice raných dôb svätej Cirkvi. Nič bližšie sa o dotyčnej zomrelej nevedelo, jej život zostával nepreniknuteľnou záhadou. Kým ona sama túto hádanku o niekoľko rokov neskôr nerozlúštila a prezradila o sebe to najdôležitejšie pri zjavení jednej rehoľníčke. Kniha Tichá ruža mučeníctva je beletristickým spracovaním jej života – života svätej Filomény, trinásťročného dievčaťa, ktoré kvôli sľubu zasvätenia sa Ježišovi Kristovi odmietlo ponuku na sobáš od samotného cisára a radšej podstúpilo mučenícku smrť, než aby sa tomuto sľubu spreneverilo. Ponorme sa do životnej drámy dievčiny, ktorá sa nebála toho, pred ktorým sa triasol celý vtedajší svet. Zázračne pretrpela mnohé kruté mučenie, pripravené ohrdnutým panovníkom. Odhaľme jej rýdzu a neskazenú vieru, čistotu srdca a mysle v porovnaní so zlovôľou a skazenosťou predstaviteľa najvyššej svetskej moci, takej bezmocnej tvárou v tvár človeku, trebárs i takejto malej dievčinke, ktorá môže všetko v tom, ktorý ju posilňuje (Flp 4, 13).

Léta Páně 1802 našli archeologové v římských katakombách dosud neznámý, 1 500 let starý hrob vytesaný ve skále. Na náhrobku mohli přečíst stále zřetelný nápis LUMENA PAX TECUM FI, který přeskládáním dal podobu PAX TECUM FILUMENA – POKOJ TOBĚ, FILUMENO. Atributy mučednictví a panenství bezpečně napovídaly, že se jedná o místo posledního odpočinku křesťanské mučednice raných dob Církve svaté. Nic bližšího se o dotyčné zemřelé nevědělo, její život zůstával neproniknutelnou záhadou. Až ona sama tuto hádanku o pár let později rozluštila a prozradila o sobě to nejdůležitější při zjevení jedné řeholnici. Kniha Tichá růže mučednictví je beletristickým zpracováním jejího života – života sv. Filomény, třináctileté dívky, která kvůli slibu zasvěcení se Kristu Ježíši odmítla nabídku k sňatku od samotného císaře a raději podstoupila mučednickou smrt, než aby se tomuto slibu zpronevěřila. Popisuje životní drama dívky, která se nebála toho, před nímž se třásl celý tehdejší svět, a která zázračně přestála četná krutá muka, která jí zhrzený panovník připravil. Popisuje střet její ryzí a nezkažené víry, čistoty srdce a mysli se zvůlí a zkažeností představitele nejvyšší světské moci, která je bezmocná tváří v tvář člověku, třebas i takto mladé dívence, jež může vše v Tom, který jí dává sílu (Flp 4,13).

Příběh sv. Markéty z Cortony je životním dramatem jedné z nejradikálnějších konverzí, jaké kdy Církev Kristova zaznamenala. Bůh se dal této ženě poznat, pozdvihl ji z nejhlubšího dna a ona se s touto zkušeností vrhla s málokdy vídanou láskou a horlivostí do Jeho náruče, změnila se k nepoznání a vyplnila svůj život neskutečně tvrdou askezí a obdivuhodnou službou druhým. Do toho sváděla tuhé boje se svým já, s bolestí nad zraněními, která způsobila a nadále působí Spasiteli svými hříchy. Bůh dokáže použít k dobrému ty vlastnosti člověka, jimiž Ho daný jedinec dříve nejvíce zraňoval – vzpomeňme jen na sv. Pavla z Tarsu. Přesně totéž učinil i se sv. Markétou z Cortony – přetavil toto zlato, aby z něj učinil třetí světlo františkánského řádu. Světlo, jehož záře snad alespoň trochu oblaží duše čtenářů této knihy.

Bratovi Antonovi, môjmu biskupovi, prajem spásu ja, František. Súhlasím, aby si prednášal bratom posvätnú teológiu, len ak pri tejto činnosti nepotlačíš ducha svätej modlitby a zbožnosti, ako je to uvedené v pravidlách rehole. Buď pozdravený. Svätý František z Assisi Je trojaký večer, ale je tiež trojaké ráno, je trojaký plač, ale je tiež trojaká radosť. Prvým večerom je ten nešťastný večer našich prarodičov v záhrade raja, druhým večerom je bolestný večer utrpenia a smrti nášho Pána, tretím večerom potom je večer nášho priblíženia sa k smrti. A trojaké ráno? Prvým ránom je to preradostné, prenádherné narodenie Mesiáša, druhým to úžasné vzkriesenie nášho Pána a tretím ránom je radostné ráno nášho budúceho vzkriesenia! Svätý Anton Paduánsky Ak oslepila tvojho brata pýcha, snaž sa ho osvietiť zo všetkých síl príkladom svojej pokory; ak je chromý pre svoju falošnosť, postav ho na nohy prostredníctvom pravdy; ak je malomocný vinou svojej žiadostivosti, očisti ho prostredníctvom slov a príkladu čistoty; ak ohluchol pre svoju chamtivosť, postav mu pred oči príklad chudoby nášho Pána; ak zomrel vinou svojho obžerstva a opíjania sa, vzkries ho cnosťou umiernenosti; chudobným potom hlásaj evanjelium a rozprávaj im o Ježišovom živote. Svätý Anton Paduánsky

Keď som ešte ako novic čítal životopisy svätých, mal som vážne pochybnosti o vierohodnosti príbehov a čností pripisovaných svätcom či pustovníkom. Zdalo sa mi to všetko prepiate, prehnané, prekračovalo to totiž hranice ľudských možností. Keď som však potom žil po boku pátra Charbela a z bezprostrednej blízkosti som pozoroval jeho čnosti, pochopil som, že Božia milosť dopúšťa zázraky v ľudskej duši a že nič z toho, čo som kedy čítal v životopisoch svätcov, sa nevyrovná tomu, čo som pozoroval na vlastné oči. Charbel bol velikán prostoty a prísnosti pokánia. Brat Jusuf Hasruni