Salman Rushdie

Ukrytý v hliněné nádobě. Zapečetěný voskem. Pohřbený v srdci zničeného paláce uprostřed popela jedné z největších, téměř zapomenutých indických říší. Příběh, který čeká na odvyprávění. Ve čtrnáctém století našeho letopočtu na jihu území, kterému dnes říkáme Indie, devítiletá Pampa Kampana poprvé uslyší hlas bohyně. Přísahá jí, že zajistí, aby už žádnou ženu nestihl osud její milované matky. S pomocí zázraků Pampa vybuduje velké město zvané Bisnaga – „město vítězství“, kde jsou ženy rovny mužům. Každé dílo se však může svému tvůrci vymknout z rukou a Bisnaga není výjimkou. Mnohovrstevnatý text nám v lecčems připomíná pohádky z Tisíce a jedné noci, propojení intrik a nadpřirozena zase současnou popkulturu, jako je Hra o trůny. Rushdie svým doposud posledním románem znovu skládá hold příběhu, který je na rozdíl od lidí a říší nesmrtelným. Řečeno s autorem: Jedinými vítězi jsou slova. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky. Salman Rushdie (nar. 1947 v Bombaji) je autorem třinácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Knižně debutoval románem Grimus (1975). Jeho druhý román Děti půlnoci, barvitá sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl v roce 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize a roku 2008 rovněž zvítězil ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny. Výrazný ohlas zaznamenaly i další Rushdieho romány Hanba, Satanské verše, Hárún a Moře příběhů, Maurův poslední vzdech, Zem pod jejíma nohama, Zběsilost, Klaun Šalimar, Čarodějka z Florencie, Luka a Oheň života a Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí, svazek kratších próz Východ, Západ, kniha vzpomínek Joseph Anton a Zlatý dům. Roku 2007 byl Rushdie britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Ukrytý v hliněné nádobě. Zapečetěný voskem. Pohřbený v srdci zničeného paláce uprostřed popela jedné z největších, téměř zapomenutých indických říší. Příběh, který čeká na odvyprávění. Ve čtrnáctém století našeho letopočtu na jihu území, kterému dnes říkáme Indie, devítiletá Pampa Kampana poprvé uslyší hlas bohyně. Přísahá jí, že zajistí, aby už žádnou ženu nestihl osud její milované matky. S pomocí zázraků Pampa vybuduje velké město zvané Bisnaga – „město vítězství“, kde jsou ženy rovny mužům. Každé dílo se však může svému tvůrci vymknout z rukou a Bisnaga není výjimkou. Mnohovrstevnatý text nám v lecčems připomíná pohádky z Tisíce a jedné noci, propojení intrik a nadpřirozena zase současnou popkulturu, jako je Hra o trůny. Rushdie svým doposud posledním románem znovu skládá hold příběhu, který je na rozdíl od lidí a říší nesmrtelným. Řečeno s autorem: Jedinými vítězi jsou slova.

Když se světoznámý spisovatel stal v létě roku 2022 obětí vražedného útoku, tragickou událost přežil s vážnými zraněními. Nůž v rukou atentátníka však nezanechal stopy pouze na jeho těle, ale zasáhl i autorovu mysl. V pronikavé a hluboce otevřené zpovědi, jež je považována za jednu z největších literárních událostí současnosti, vypráví Rushdie o náročném fyzickém i mentálním zotavení, které by nebylo možné bez lásky nejbližších, podpory přátel i čtenářů – a víry v sílu slov. S nadhledem a také smyslem pro humor klade svůj osobní příběh do pletiva světového písemnictví a odkazuje na literární klasiky i své vlastní texty. Nůž je poutavou, intimní meditací o životě, ztrátě, statečnosti a schopnosti znovu vstát. Je to kniha, kterou Salman Rushdie musel napsat. Salman Rushdie (nar. 1947 v Bombaji) je autorem třinácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Knižně debutoval románem Grimus (1975). Jeho druhý román Děti půlnoci, barvitá sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl v roce 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize a roku 2008 rovněž zvítězil ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny. Výrazný ohlas zaznamenaly i další Rushdieho romány Hanba, Satanské verše, Hárún a Moře příběhů, Maurův poslední vzdech, Zem pod jejíma nohama, Zběsilost, Klaun Šalimar, Čarodějka z Florencie, Luka a Oheň života a Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí, svazek kratších próz Východ, Západ, kniha vzpomínek Joseph Anton a Zlatý dům. Roku 2007 byl Rushdie britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Moraes ‘Moor’ Zogoiby is the last in line of a crooked and fantastical dynasty of spice merchants and crime lords from Cochin. He is also a compulsive storyteller and an exile. As we travel with him on a route that takes him from India to Spain, he spins his labyrinthine family tale of mad passions and volcanic family hatreds, of titanic matriarchs and their mesmerised offspring, of premature deaths and curses that strike beyond the grave. But does the India of his parents – populated by extravagant artists, piratical gatekeepers and mysterious lost paintings – still exist? And will he ever discover what became of his fiery and tempestuous mother? Moraes’ epic quest to uncover the truth of the past is a love story to a vanishing world, and also its last hurrah.

If old age was thought of as an evening, ending in midnight oblivion, they were well into the eleventh hour. Two quarrelsome old men in Chennai, India, experience private tragedy against the backdrop of national calamity. Revisiting the Bombay neighbourhood of Midnight's Children, a magical musician is unhappily married to a multibillionaire. In an English university college, an undead academic asks a lonely student to avenge his former tormentor. These five dazzling works of fiction move between the three countries that Salman Rushdie has called home – India, England and America – and explore what it means to approach the eleventh hour of life. They are the reckoning with mortality that we all must one day make, and speak deeply to what the author has come from and through. Do we accommodate ourselves to death, or rail against it? How can we bid farewell to the places that we have made home? How do we achieve fulfilment with our lives if we don't know the end of our own stories? The Eleventh Hour ponders life and death, legacy and identity with the penetrating insight and boundless imagination that have made Salman Rushdie one of the most celebrated writers of our time. ‘More than 40 years after Midnight's Children, there is still nobody who spins a yarn quite like Salman Rushdie’ Spectator ‘Rushdie has not just enlarged literature’s capacities, he has expanded the world’s imaginative possibilities’ The Times ‘Salman Rushdie is a genius’ A.M. Homes

Audiokniha Nůž, kterou napsal Salman Rushdie. Když se světoznámý spisovatel stal v létě roku 2022 obětí vražedného útoku, tragickou událost přežil s vážnými zraněními. Nůž v rukou atentátníka však nezanechal stopy pouze na jeho těle, ale zasáhl i autorovu mysl. V pronikavé a hluboce otevřené zpovědi, jež je považována za jednu z největších literárních událostí současnosti, vypráví Rushdie o náročném fyzickém i mentálním zotavení, které by nebylo možné bez lásky nejbližších, podpory přátel i čtenářů – a víry v sílu slov.

On the morning of 12 August 2022, Salman Rushdie was sitting onstage in upstate New York, preparing to give a lecture on the importance of keeping writers safe from harm, when a man in black - black clothes, black mask - rushed down the aisle towards him, wielding a knife. His first thought: So it's you. Here you are. What followed was a horrific act of violence that shook the literary world and beyond. Now, for the first time, Rushdie relives the traumatic events of that day and its aftermath, as well as his journey of healing and recovery. This an intimate meditation on life, loss, love, art - and finding the strength to stand up again

Egy gyönyörű csillagos éjszakán az Alifbé országában fekvő Kahání városában szörnyű dolog történik: a tizenkét éves Luka mesemondó apja, Rasíd hirtelen és megmagyarázhatatlanul olyan mély álomba zuhan, hogy semmi és senki sem tudja felébreszteni. Hogy megmentse őt a haláltól, Luka lehetetlennek tűnő és rendkívül veszélyes feladatra vállalkozik: útnak indul a Mágikus Világba, hogy hihetetlen akadályok egész sorát leküzdve ellopja apjának az Élet Tüzét. Szerencsére Lukát elkíséri két hűséges társa is: a Kutya nevű medve és a Medve nevű kutya, de kalandjai során a Mágikus Világ számos csodálatos teremtménye is a segítségére siet... Luka történetével Rushdie, a nagy mesemondó újra a Hárún és a Mesék Tengere című könyv varázslatos világába kalauzolja olvasóit. A szövevényesen gazdag, új mese Rushdie kisebbik fiának születésnapi ajándékaként született, de minden korosztály számára bölcs és élvezetes olvasmányt nyújt. "Ne feledd: ha tolvaj lesz belőled, mindig a jó cuccokat lopd el."

"Když se světoznámý spisovatel stal v létě roku 2022 obětí vražedného útoku, tragickou událost přežil s vážnými zraněními. Nůž v rukou atentátníka však nezanechal stopy pouze na jeho těle, ale zasáhl i autorovu mysl. V pronikavé a hluboce otevřené zpovědi, jež je považována za jednu z největších literárních událostí současnosti, tvypráví Rushdie o náročném fyzickém i mentálním zotavení, které by nebylo možné bez lásky nejbližších, podpory přátel i čtenářů – a víry v sílu slov. S nadhledem a také smyslem pro humor klade svůj osobní příběh do pletiva světového písemnictví a odkazuje na literární klasiky i své vlastní texty. Nůž je poutavou, intimní meditací o životě, ztrátě, statečnosti a schopnosti znovu vstát. Je to kniha, kterou Salman Rushdie musel napsat."

Strhujúci román inšpirovaný indickými dejinami. Autor ho podáva ako štylizovaný preklad historického eposu zo 14. - 16. storočia, ságu lásky, dobrodružstva a mýtu. Deväťročná Pampa Kampana na vlastné oči uvidí, ako jej matku upália. Stretne sa s bohyňou, ktorá hovorí jej ústami a obdarí ju nadprirodzenými schopnosťami, vďaka čomu sa Pampa dožíva neobyčajne dlhého veku. Keď na miesto upálenia jej matky prídu dvaja potulní bratia, rozhodne sa, že zo semien stvorí Víťazné mesto. Mesto a ríša zažívajú vzostup, vojny, prímeria, obdobie rovnosti mužov a žien, mnohé zvraty, a napokon aj pád. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Strhujúci román z indických dejín. Autor ho podáva ako štylizovaný preklad historického eposu zo 14. – 16. storočia, ságu lásky, dobrodružstva a mýtu. Deväťročná Pampa Kampana na vlastné oči uvidí, ako jej matku upália. Stretne sa s bohyňou, ktorá hovorí jej ústami a obdarí ju nadprirodzenými schopnosťami, vďaka čomu sa Pampa dožíva neobyčajne dlhého veku. Keď na miesto upálenia jej matky prídu dvaja potulní bratia, rozhodne sa, že zo semien dá vzniknúť Víťaznému mestu. Mesto a ríša zažívajú vzostup, vojny, prímeria, obdobie rovnosti mužov a žien, mnohé zvraty, a napokon aj pád.

„Amikor az emberek aranykorról kezdenek beszélni, mindig úgy gondolják, hogy új világ kezdődött, amely örökké fog tartani. De az igazság ezekkel az úgynevezett aranykorokkal az, hogy sohasem tartanak nagyon sokáig. Talán néhány évig. A baj mindig lesben áll.” Salman Rushdie legújabb regényében visszatér szülőföldjére, és a középkori dél-indiai birodalmak rég elfeledett, színes világába röpíti olvasóit. Két jelentéktelen királyság csatája után az árván maradt, kilencéves kislány, Pampá Kampana testébe egy istennő költözik, hogy egy maréknyi magból megteremtse Bisznagát, a Diadalvárost, a világ csodáját. Bisznaga a béke és a szabadság szigete, ahol férfiak és nők egyenlők, minden vallást szívesen látnak, és virágoznak a művészetek. Ám Pampá Kampanának hiába adatik különlegesen hosszú élet: a város története lassan elszakad teremtője eszményeitől, és mindinkább saját, emberi útját kezdi járni, trónviszályokkal, fanatizmussal, háborúkkal – egészen az elkerülhetetlen, tragikus bukásig.

„A nyelv is kés. Fel tudja vágni a világot, és feltárja értelmét, belső működését, titkait, igazságait. Át tud hatolni egyik valóságból a másikba. Felhívja a figyelmet az üres dumára, kinyitja az emberek szemét, szépséget teremt. A nyelv az én késem.”. 2022. augusztus 12-én Salman Rushdie éppen a politikai okokból üldözött írókról készült beszédet tartani New York állam egyik kisvárosában, amikor egy vallási fanatikus merényletet kísérelt meg ellene. Rushdie csodával határos módon túlélte a tizenöt késszúrást, ám maradandó sérüléseket szenvedett, többek között elvesztette jobb szeme világát is. Ennek a traumatikus eseménynek és az utána következő testi-lelki felépülésnek a krónikája a Kés című kötet. A Booker-díjas szerző megkapó őszinteséggel és intimitással beszél a kórházban töltött heteiről, a mindennapokba való visszatérés nehézségeiről, a talpra állás gyötrelmeiről és a szeretet megtartó erejéről. Egyúttal képzeletben párbeszédet is folytat a merénylőjével, s rendületlenül hitet tesz amellett, hogy „a művészet emberi mivoltunk lényegét alkotja, és nem kér különleges védelmet, csak jogot a létezésre”.

In the wake of an unimportant battle between two long-forgotten kingdoms, a nine-year-old girl has a divine encounter that will change the course of history. Pampa Kampana becomes a vessel for a goddess, who tells her that she will be instrumental in the rise of a great city called Bisnaga, 'victory city'. Over the next two hundred and fifty years, Pampa Kampana's life becomes deeply interwoven with Bisnaga's as she attempts to make good on the task that the goddess set for her: to give women equal agency in a patriarchal world. But all stories have a way of getting away from their creator, and Bisnaga is no exception.

"A nyelv is kés. Fel tudja vágni a világot, és feltárja értelmét, belső működését, titkait, igazságait. Át tud hatolni egyik valóságból a másikba. Felhívja a figyelmet az üres dumára, kinyitja az emberek szemét, szépséget teremt. A nyelv az én késem."2022. augusztus 12-én Salman Rushdie éppen a politikai okokból üldözött írókról készült beszédet tartani New York állam egyik kisvárosában, amikor egy vallási fanatikus merényletet kísérelt meg ellene. Rushdie csodával határos módon túlélte a tizenöt késszúrást, ám maradandó sérüléseket szenvedett, többek között elvesztette jobb szeme világát is.Ennek a traumatikus eseménynek és az utána következő testi-lelki felépülésnek a krónikája a Kés című kötet. A Booker-díjas szerző megkapó őszinteséggel és intimitással beszél a kórházban töltött heteiről, a mindennapokba való visszatérés nehézségeiről, a talpra állás gyötrelmeiről és a szeretet megtartó erejéről. Egyúttal képzeletben párbeszédet is folytat a merénylőjével, s rendületlenül hitet tesz amellett, hogy "a művészet emberi mivoltunk lényegét alkotja, és nem kér különleges védelmet, csak jogot a létezésre"

Salman Rushdie legújabb regényében visszatér szülőföldjére, és a középkori dél-indiai birodalmak rég elfeledett, színes világába röpíti olvasóit. Két jelentéktelen királyság csatája után az árván maradt, kilencéves kislány, Pampá Kampana testébe egy istennő költözik, hogy egy maréknyi magból megteremtse Bisznagát, a Diadalvárost, a világ csodáját. Bisznaga a béke és a szabadság szigete, ahol férfiak és nők egyenlők, minden vallást szívesen látnak, és virágoznak a művészetek. Ám Pampá Kampanának hiába adatik különlegesen hosszú élet: a város története lassan elszakad teremtője eszményeitől, és mindinkább saját, emberi útját kezdi járni, trónviszályokkal, fanatizmussal, háborúkkal - egészen az elkerülhetetlen, tragikus bukásig."Amikor az emberek aranykorról kezdenek beszélni, mindig úgy gondolják, hogy új világ kezdődött, amely örökké fog tartani. De az igazság ezekkel az úgynevezett aranykorokkal az, hogy sohasem tartanak nagyon sokáig. Talán néhány évig. A baj mindig lesben áll."