Nicolae Rusu

I v druhé části diptichu Ztroskotání je opět hlavním dějovým prostorem Moldávie, její nedávná společensko-politická a kulturní atmosféra. V Obci spisovatelů se stále dějí "divné" věci. Případy podivných krádeží a úmrtí v organizaci, kde by člověk nečekal problémy kriminálního charakteru, se množí. Policie je však liknavá, kvalitní kriminalisté jsou z případu odvoláváni a vyšetřováním je formálně pověřen nezkušený stážista, od kterého se žádné výsledky neočekávají. Jenže pro toho je objasnění případu věcí osobní cti. Ovšem ve chvíli, kdy se mu podaří najít průkazné stopy, je odvolán i on a přeřazen na jiné místo. Přesto pátrá dál, ale už na vlastní pěst. I přes značné překážky se mu sice podaří celou síť rozkrýt a zjistit, že chapadla chobotnice sahají až k politickým špičkám, ale v jeho silách není něco s tím udělat. Čtenáři se tím alespoň připomene, kdo v téhle ztracené části Evropy, vzdálené od nás jen pár set kilometrů, dál tahá za nitky.

I v druhé části diptichu Ztroskotání je opět hlavním dějovým prostorem Moldávie, její nedávná společensko-politická a kulturní atmosféra. V Obci spisovatelů se stále dějí "divné" věci. Případy podivných krádeží a úmrtí v organizaci, kde by člověk nečekal problémy kriminálního charakteru, se množí. Policie je však liknavá, kvalitní kriminalisté jsou z případu odvoláváni a vyšetřováním je formálně pověřen nezkušený stážista, od kterého se žádné výsledky neočekávají. Jenže pro toho je objasnění případu věcí osobní cti. Ovšem ve chvíli, kdy se mu podaří najít průkazné stopy, je odvolán i on a přeřazen na jiné místo. Přesto pátrá dál, ale už na vlastní pěst. I přes značné překážky se mu sice podaří celou síť rozkrýt a zjistit, že chapadla chobotnice sahají až k politickým špičkám, ale v jeho silách není něco s tím udělat. Čtenáři se tím alespoň připomene, kdo v téhle ztracené části Evropy, vzdálené od nás jen pár set kilometrů, dál tahá za nitky.

První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie. Zážitky Iona Josana, vylákaného pozdě večer ven z bytu a politého vitriolem, jakož i údobí krušné rekonvalescence, kdy hrdina začíná pomýšlet na sebevraždu, prožil Rusu na vlastní kůži: má za sebou 14 plastických operací. Jako tvůrce se přesto dokázal pozvednout nad své osobní drama, aby vykreslil opulentní společenské drama. Ačkoli protagonisté mají smyšlená jména, dají se vysledovat mezi osobami, které vtrhly na moldavskou politickou a kulturní scénu po roce 1989. Spisovatel je připodobňuje k odporným hlodavcům, kteří nahlodali základy společnosti a nastolili zákony džungle, kde může docházet klidně i k vraždám na objednávku. Každá kapitola románu je uvozena citátem z dobového tisku, jenž sice nemá bezprostřední vazbu k probíhajícímu ději, poukazuje však na absurditu současného světa, v zemích zbavujících se komunistického jha o to patrnější.