Jan Rychlík

Podkarpatská Rus, území na západě dnešní Ukrajiny, je kraj s krásnou přírodou a bohatou historií. Historik Jan Rychlík přibližuje pohnuté dějiny tohoto regionu ve staletích, kdy tvoři, součást Uherského království, v době 1. československé republiky i za Sovětského svazu a v dnešní samostatné Ukrajině.

Přehledné zpracování českých dějin od ­samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dě­jiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na ­východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii Československa, mnohdy odlišné od perspektivy české.

Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od úplných počátků. Jádrem knihy jsou však kapitoly o moderních dějinách Slovenska, vrcholících získáním samostatnosti v roce 1993, i o následujících dekádách. Autor má unikátní předpoklady pro napsání první české syntézy slovenských dějin – má české i slovenské občanství a jako přímý účastník byl i u jednání o rozdělení společného státu.

V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti i budoucnosti. Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Jaký typ lidí přitahovala komunistická strana? A proč i přes zákon o protiprávnosti komunistického režimu nedošlo k jejímu zákazu? Odpovídají Jaromír Štětina, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Daniel Kroupa, Michal Stehlík a další publicisté i historici.

Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné. Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, ale v tom, že tyto problémy byly neřešitelné.

Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti.

Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti. Díky svému dlouholetému zájmu nejen o slovenskou politiku, ale obecněji o otázky národa a nacionalismu v moderních evropských dějinách, např. v dějinách balkánských národů, spojuje podrobnou znalost složitých jednání s vhledem do podstaty česko-slovenského vztahu, pro nějž byla od počátku typická jistá disproporce. Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Proces zániku Československa se odehrál sice pokojnou cestou, ale proti vůli většiny obyvatelstva a nikoli bez závažných následků pro běžný život, například obyvatel příhraničních oblastí. Kniha Jana Rychlíka dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti, jak potvrzuje mimo jiné současný vývoj v Belgii či Velké Británii. Kniha vychází v novém, aktualizovaném vydání.

Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti.

Od poválečného období až do sametové revoluce Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989. V jeho unikátní studii se organicky prolíná realita řadových obyvatel i špiček komunistického režimu a stranou nezůstává ani slovenský úhel pohledu.

Kniha českých a bulharských historiků pod vedením prof. Jana Rychlíka sleduje dramatické dějiny národů Balkánu od 1. světové války do současnosti. Aktuální kniha o fascinujícím regionu Evropy a jeho historických kořenech.

Komplexní pohled na jednu z nejzásadnějších událostí naší historie Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné. Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, ale v tom, že tyto problémy byly neřešitelné.

Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.