Ivana Ryčlová

Kulturní historička a překladatelka Ivana Ryčlová vede rozhovory s ruskými redaktory, spisovateli a intelektuály z Rádia Svoboda, kteří žijí a pracují za hranicemi své vlasti a bojují proti Putinovu zločinnému režimu a jeho propagandě. Kromě těch, kteří opustili Rusko po zahájení agresivní války proti Ukrajině, jsou zastoupeni i ti, kteří Rusko opustili z důvodu konfliktu s režimem dříve. Někteří ještě v éře Sovětského svazu, jiní už za Putinova režimu, ale ještě před agresí vůči Ukrajině. Čtenář tak získá plastický obraz o tom, jak významné osobnosti ruského exilu, podílející se na ruském vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, nahlížejí na svět i na naši zemi, v níž mnohé z nich žijí, ale i na Rusko samotné a jeho budoucí vývoj. Publikace navazuje na knihu Rusko očima Rusů v exilu (Books & Pipes, 2023). Události posledních let – snaha Kremlu o ovládnutí Ukrajiny a jeho hybridní válka proti západnímu světu – znovu potvrdily, že svoboda slova a přístup k necenzurovaným informacím dnes zůstávají stejně důležité jako v dobách první studené války. Před třiceti lety se Svobodná Evropa na pozvání prezidenta Václava Havla přestěhovala z Mnichova do Prahy. Je to jen několik stovek kilometrů, v historickém a politickém kontextu to však byl skutečný přelom, který dokládal zásadní proměnu Evropy. Česko jako by převzalo záštitu nad symbolickým Zvonem svobody, neodmyslitelným symbolem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, a tím i konkrétní spoluodpovědnost za šíření naděje a demokratických hodnot ve světě. Petr Fiala, premiér České republiky

V interdisciplinárně pojaté monografii je poprvé v českém překladu publikována část dramatické tvorby jednoho z lídrů postperestrojkové ruské dramatiky Olega Bogajeva. Skrze komentovaný překlad autorka monografie otevírá texty her interpretaci. Zpřístupňuje osobnost tvůrce, jenž si navzdory realitě, která ho obklopuje, zachovává svobodné myšlení – originálním způsobem zpracovává otázky lidského bytí, ale také neurastenické body novodobé historie.

Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili. Obsahuje esejistické portréty spisovatelů a básníků Anny Achmatovové, Alexandra Tvardovského, Julije Daniela, Anatolije Marčenka, Sergeje Dovlatova, režiséra Jurije Ljubimova a dramatika a scenáristy Alexandra Galiče, který posléze proslul jako textař a interpret vlastních písní. S výjimkou básnířky Anny Achmatovové, jejíž biografie se uzavřela roku 1965, se do složitých životních cest tvůrců, s nimiž autorka čtenáře seznamuje, různou měrou promítly jejich odmítavé postoje k okupaci Československa. Tragickým se stal osud Anatolije Marčenka, jenž pro své nekompromisní názory mj. mediální vystoupení na obranu svobody naší země strávil většinu života v gulagu, kde za nevyjasněných okolností v polovině osmdesátých let zemřel. Eseje jsou zpracovány s využitím ruských pramenů a odtajněných historických skutečností. Publikace se snaží přístupnou formou oslovit co nejširší okruh čtenářů a podat aktuální pohled na ruskou kulturu 20. století, jež ve vědomí české veřejnosti přežívá mnohdy v nerevidovaných šablonách a klišé.