Jan Ryjáček

Monografie se zabývá rolí dolní komory německého parlamentu v rozhodovacím procesu o zahraničních vojenských misích. Činí tak v kontextu vývoje německé vojenské bezpečnostní politiky a jejího ústavněprávního rámce. Výzkumná hypotéza vychází z teze, že v oblastech intenzivní kooperace mezi státy dochází k oslabení role národních parlamentů (v kontextu EU se zpravidla hovoří o tzv. demokratickém deficitu). S vývojem nových instrumentů bezpečnostní politiky NATO a EU, směřujících k větší a rychlejší akceschopnosti, je tedy možné předpokládat oslabení německého parlamentu v jeho roli poslední instance rozhodující o vysílání německých vojáků do zahraničí. Proto jsou v knize zevrubně prozkoumány základy, vývoj a současný stav instrumentů, kterými Spolkový sněm kontroluje německou vojenskou bezpečnostní politiku a podílí se na jejím vývoji včetně rozhodování o nasazení vojska do zahraničních misí. Práce ukazuje celý rozhodovací proces, včetně konzultací vlády a parlamentu probíhajících před předložením vládního návrhu parlamentu. Na základě této analýzy autor výzkumnou hypotézu odmítá, a naopak ukazuje, že role Spolkového sněmu v posledních letech spíše posílila. Podrobná analýza vztahu vlády a parlamentu v této oblasti ukazuje, že tohoto výsledku nebylo dosaženo vždy v harmonické shodě, ale na základě složitých jednání a sporů, končících nezřídka u Spolkového ústavního soudu. V knize je tak daná oblast politiky popsána na průsečíku střetů jednotlivých politických aktérů, ústavněprávních sporů, jakož i vývoje legislativního rámce prolínajícího se s vývojem parlamentní rozhodovací praxe.