Ryszard Kapuściński strana 2 z 2

Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí - a my s ním. Ryszard Kapuściński vždycky dokázal být ve správnou chvíli na místech, kde se něco dělo. Fotbalová válka je autorský výbor z jeho afrických a latinskoamerických reportáží ze šedesátých a sedmdesátých let, ale také velmi osobní zpověď válečného korespondenta. "Afrika byla tedy mým soukromým osvobozením, tam někde mezi 37° 21' severní a 34° 52' jižní šířky a mezi 17° 32' a 51° 23' východní délky, to znamená mezi Bílým mysem na severu a mysem Dobré naděje na jihu, mezi Zeleným mysem na západě a Ras Hafunem na východě, tam zůstala část mého já," píše. A přitom na mnoha místech, v Ghaně, v Kongu nebo v Jihoafrické republice mu šlo o život. Dokonce i v té válce mezi Hondurasem a Salvadorem, kterou nazval fotbalovou. Ze všech jeho textů, ať už v nich sleduje důsledky apartheidu nebo dopad francouzské kolonizace na alžírskou společnost, cítíme jeho zájem o konkrétní lidi kolem, nedrží si odstup. Kapuściński vždycky stál na straně těch slabších. Tvrdil, že reportáž bez emocí neexistuje. Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Dušana Provazníka a Martina Veselky.

'Like rotting stakes in a forest clearing' The great journalist of conflict in the Third World finds an even stranger and more exotic society in his own home of post-War Poland Penguin Modern: fifty new books celebrating the pioneering spirit of the iconic Penguin Modern Classics series, with each one offering a concentrated hit of its contemporary, international flavour. Here are authors ranging from Kathy Acker to James Baldwin, Truman Capote to Stanislaw Lem and George Orwell to Shirley Jackson; essays radical and inspiring; poems moving and disturbing; stories surreal and fabulous; taking us from the deep South to modern Japan, New York's underground scene to the farthest reaches of outer space.

Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců. Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě, o jejích příčinách i důsledcích. Kapuściński vychází ze zkušeností i z jiných revolucí zmítaných zemí, ve kterých se ocitl během své reportérské kariéry. Otec polské školy reportáže v knize Šáhinšáh opět našel pozoruhodný vypravěčský klíč a čtenářům se tak dostane nejen poznání, ale i výjimečného literárního zážitku. Kniha Šáhinšáh vychází v překladu Dušana Provazníka a Heleny Stachové. Jde o prvé kompletní české vydání.

'A peculiar genius with no modern equivalent, except possibly Kafka' - Jonathan Miller Regarded as a central part of Kapuscinski's work, these vivid portraits of life in the depths of Poland embody the young writer's mastery of literary reportage When the great Ryszard Kapuscinski was a young journalist in the early 1960s, he was sent to the farthest reaches of his native Poland between foreign assignments. The resulting pieces brought together in this new collection, nearly all of which are translated into English for the first time, reveal a place just as strange as the distant lands he visited. From forgotten villages to collective farms, Kapuscinski explores a Poland that is post-Stalinist but still Communist; a country on the edge of modernity. He encounters those for whom the promises of rising living standards never worked out as planned, those who would have been misfits under any political system, those tied to the land and those dreaming of escape.

Soubor textových fragmentů – dle přání autora hlubokých i mělčích. Úvahy jednoho z nejpřekládanějších polských autorů se týkají stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí Třetího světa. Mnohdy ovšem obsahují i interpretace či přesné citace z děl autorů, kteří Kapuścińského tak či onak oslovili (např. Thomase Manna, Goetha, Sartra, Heideggera). Osobité místo pak v celém textu zaujímají úvahy o současném úpadku kultury, diktátu povrchnosti a průměrnosti a o neúctě k potřebám jiných.