Zdeněk Šafář

Normální pražský zimní den a najednou je všechno jinak. Neznámé záření usmrtilo všechny, kteří nebyli nějak chráněni, a zachránilo se méně než pět procent populace. A to nejen v Praze, ale jak se později ukázalo, i na polovině zeměkoule. Evropa byla najednou mrtvá. Žádná vláda, policie, žádná pomoc zvenčí. Hrozí narkomani, gangy bezdomovců a bezvládí. Náhodně se ale začínají organizovat skupiny těch, kteří přežili. Jak si opatřit světlo, vodu a později potraviny? Jak zabránit invazi z Asie, která přežila? Jak ochránit české památky, cennosti a na čem vybudovat identitu národa? Bude to vůbec možné? Jak se zachová svět? To jsou vážné otázky, které si autor v uvedené knize právem klade.

Je jen málo zemí na světě, kde je sběr tzv. divokých hub a jejich kuchyňské využití, tak populární jako v Čechách. Pro průměrného Čecha, na rozdíl třeba od Američanů, je les ideální místo pro procházku celé rodiny včetně malých dětí. Nebojíme se medvědů, divokých prasat, banditů, jedovatých rostlin ani jedovatých hub. Snad jsou nebezpečná jen klíšťata. Houby a jejich nálezy jsou vítaným zpestřením vycházek- není tomu jako v Anglii, kde by člověk, jenž by přišel k sousedům nebo do hospody se pochlubit s plným košíkem krásných hub, byl přivítán tak, jako by přinesl košík plný kravinců.U nás by získal obdiv a uznání...Houbaření je spojeno u nás s chatařením, v němž máme také velkou světovou prioritu - vztah k přírodě, lesu a tím i k houbaření získávají obyvatelé velkoměst i jejich děti. Jako každá činnost, tak i houbaření, se musí umět. Jen čtení knížky ovšem nestačí k tomu, aby se někdo stal houbařem. Hlavní je nutné chodit do lesa... Ale doufám, že tato knížka může rozšířit vaše znalosti při hledání hub, především kde a jak je hledat v lese, ale i o jejich čištění, skladování, nakládání a kuchyňských úpravách. Přeji čtenářům pěkné houbaření.