Ferdinand Šamaj

Štúdia o pokrokoch v meteorológii a ich význame pre ľudskú činnosť je pokusom informovať o minulom vývoji a poukázať na rozvoj nových poznatkov o formovaní počasia a na medzinárodnú spoluprácu. Ďalej uvažuje ako tieto poznatky využiť na ovplyvnenie počasia v prospech ľudského napredovania. Pri písaní kapitol autori využili poznatky získané v praktickej činnosti a účasti na činnosti v rôznych medzinárodných orgánoch.

Štúdia o pokrokoch v meteorológii a ich význame pre ľudskú činnosť je pokusom informovať o minulom vývoji a poukázať na rozvoj nových poznatkov o formovaní počasia a na medzinárodnú spoluprácu. Ďalej uvažuje ako tieto poznatky využiť na ovplyvnenie počasia v prospech ľudského napredovania. Pri písaní kapitol autori využili poznatky získané v praktickej činnosti a účasti na činnosti v rôznych medzinárodných orgánoch.

Publikace systematicky pojednává o sledování a předpovídání počasí a výzkumu podnebí na území bývalého Československa. První oddíl knihy zahrnuje období do roku 1918, kdy vývoj meteorologie dospěl do stadia vybudování sítě pozorovacích stanic, založení observatoří, ke vzniku státních meteorologických ústavů a k výuce meteorologie na vysokých školách. Druhý oddíl pojednává o letech 1919 - 1938. Autoři popisují nově zaváděné meteorologické zabezpečování letectva, vydávání všeobecných předpovědí pro veřejnost a budování agrometeorologického výzkumnictví. Třetí oddíl knihy zahrnuje období 1939 - 1992, v němž se zvýšilo uplatnění meteorologie v národním hospodářství a do meteorologické praxe bylo zavedeno velké množství nové měřicí a výpočetní techniky. Kniha obsahuje i údaje o osobnostech a institucích, které přispěly k rozvoji meteorologické vědy a služby.

Publikace systematicky pojednává o sledování a předpovídání počasí a výzkumu podnebí na území bývalého Československa. První oddíl knihy zahrnuje období do roku 1918, kdy vývoj meteorologie dospěl do stadia vybudování sítě pozorovacích stanic, založení observatoří, ke vzniku státních meteorologických ústavů a k výuce meteorologie na vysokých školách. Druhý oddíl pojednává o letech 1919 - 1938. Autoři popisují nově zaváděné meteorologické zabezpečování letectva, vydávání všeobecných předpovědí pro veřejnost a budování agrometeorologického výzkumnictví. Třetí oddíl knihy zahrnuje období 1939 - 1992, v němž se zvýšilo uplatnění meteorologie v národním hospodářství a do meteorologické praxe bylo zavedeno velké množství nové měřicí a výpočetní techniky. Kniha obsahuje i údaje o osobnostech a institucích, které přispěly k rozvoji meteorologické vědy a služby.

Publikace systematicky pojednává o sledování a předpovídání počasí a výzkumu podnebí na území bývalého Československa. První oddíl knihy zahrnuje období do roku 1918, kdy vývoj meteorologie dospěl do stadia vybudování sítě pozorovacích stanic, založení observatoří, ke vzniku státních meteorologických ústavů a k výuce meteorologie na vysokých školách. Druhý oddíl pojednává o letech 1919 - 1938. Autoři popisují nově zaváděné meteorologické zabezpečování letectva, vydávání všeobecných předpovědí pro veřejnost a budování agrometeorologického výzkumnictví. Třetí oddíl knihy zahrnuje období 1939 - 1992, v němž se zvýšilo uplatnění meteorologie v národním hospodářství a do meteorologické praxe bylo zavedeno velké množství nové měřicí a výpočetní techniky. Kniha obsahuje i údaje o osobnostech a institucích, které přispěly k rozvoji meteorologické vědy a služby.