Michal Šanda strana 2 z 2

Životní osudy mistra řezníka z Nelahozevsi rámují kuchařku specializovanou na maso. Kromě receptů si v ní můžete přečíst, jak se v minulosti dobytek nakupoval a porážel, jak se maso rozděluje a u proslavených pokrmů je uvedena stručná historie jejich vzniku. Co by bylo, kdyby se Antonín Dvořák nestal hudebním skladatelem, ale pokračoval by v rodinné tradici?

Neobvyklá kniha – už jenom tím, že ji nelze žánrově zařadit. Drobné prózy, básně, náčrty nikdy nenapsaných románů, divadelní hra, kašpařiny, hospodské rozprávění, nactiutrhačné historky a vzpomínky na kamarády spisovatele, přesto nejde o memoárovou literaturu v pravém slova smyslu. Čtenářům dostane se tu i důležitých životních rad a ponaučení: Muchomůrku červenou nežrat! A ne že jo.

Stále ještě se dají v antikvariátech objevit neobvyklé až podivné knihy. Východočeské otrokářství, Kolárovičtí dráteníci, Zločinci z povolání, Požár v dolech příbramských dne 31. května 1892, Zaříkávání v nemocech, Pud pohlavní a prostituce, Slovník české hantýrky, to jsou namátkou některé z nich. Svazek nazvaný Špacírkou přes čenich shrnuje nejzajímavější pasáže z osmadvaceti takových knih, které posbíral, seřadil a poznámkami opatřil spisovatel a známý humorista Michal Šanda. Punc kuriozity pak těmto textům dodává časový odstup, ve své podstatě jsou autenticky syrové, jako sám život. Jako flaksa od řezníka. Autor Michal Šanda se narodil roku 1965 v Praze. Je archivářem v Institutu umění - Divadelním ústavu. Vydal více než desítku knih, mj. Blues 1890 - 1940 (2000), Sudamerická romance (2003), Kecanice (2006), Merekvice (2008), Dopisy (2009), Remington pod kredencí (2009) nebo Sebrané spí si (2012).

Brutální idiocie. Vulgárnost. Špína. Autentické diskuse z internetových serverů. Tohle není poezie. Je to čirá nenávist.

Knížka pojednává o poněkud bizarní vísce Merekvice. Její obyvatelé, starosta Šmoranc, sedlák Hadrbolec, učitel Borkovec, mlynář Rambousek, hastrman Moser, tři doktoři štamgasti v hostinci U Modrého slona, jsou tu vylíčeni v barvách, i ten kovář s kovářkou mají oči modré a podbradky růžolící, že byste řekli: jako živí. Omyl. Jsou uhněteni z nehmotných slov, a všechno, co se jim přihodilo, zrodilo se ve fantazii pana spisovatele. Na vás je, abyste tyto pohádky dotvořili fantazií čtenáře. Kdo se rád směje, určitě si najde nějakou chechtací. K pláči zde není nic, leda škudlilové Fafejta s Najbrtem. A představte si, že naše prťavá vesnička má i svého kumštýře. Jmenuje se Jaromír František Palme a knihu doprovodil ilustracemi.

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.

Po Blues 1890-1940 a knize Obecní radní Stoklasné Lhoty vydraživší za 37 Kč vycpaného jezevce pro potřeby školního kabinetu završuje volnou trilogii z počátků 20. století Sudamerická romance. Vypravěčem a fiktivním autorem této básnické prózy je český kolonista, fotograf a kronikář Bartolomeo Doubrava z Řakomi u Chudenic. Během dubna roku 1913 se v permanentním bezčasí maana uprostřed argentinského Gran Chaca odehraje příběh, na nějž by bylo v Evropě zapotřebí devíti měsíců. Nebyl by se však odehrál, kdyby se po otevření piksly burských oříšků záhadně neobjevila prostořeká kreolská dívka Sara. Ovšemže nechybí jihoamerické magično, ani chřestýš poskládaný z kostek domina.