Josef Šaur

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických. Práce podrobně mapuje počátky a okolnosti vzniku tzv. státní školy v ruské historiografii, k jejímž představitelům patřili kromě Čičerina další výrazní představitelé ruského historického myšlení – K. D. Kavelin, S. M. Solovjov a T. N. Granovskij. Za pomoci relevantních pramenů jsou zkoumány jednotlivé aspekty jejich pojetí ruských dějin a dobové reakce na jejich díla. Kniha také zachycuje souvislosti mezi Čičerinovým pojetím ruských dějin a ruským liberalismem poloviny 19. století.

Sborník Mladá slavistika IV je již sedmou publikací v řadě každoročních publikačních počinů doktorandů brněnského ústavu slavistiky. Knihu uvozuje studie prof. Ivo Pospíšila Generace v literární vědě, jejich sláva a traumata. Dále je zařazeno šest studií, jejichž autory a autorkami jsou doktorandi a doktorandky různých slavistických oborů. Ti se ve svých textech věnují konkrétním vybraným tématům slovanských literatur, jazyků a kultur. Jejich výzkum vychází z připravovaných disertací a publikace je tak prezentací aktuálních badatelských témat řešených brněnskými mladými slavisty a zároveň také naznačují trendy, které toto nastupující pokolení badatelů přináší do současného slavistického výzkumu.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických. Práce podrobně mapuje počátky a okolnosti vzniku tzv. státní školy v ruské historiografii, k jejímž představitelům patřili kromě Čičerina další výrazní představitelé ruského historického myšlení – K. D. Kavelin, S. M. Solovjov a T. N. Granovskij. Za pomoci relevantních pramenů jsou zkoumány jednotlivé aspekty jejich pojetí ruských dějin a dobové reakce na jejich díla. Kniha také zachycuje souvislosti mezi Čičerinovým pojetím ruských dějin a ruským liberalismem poloviny 19. století.

Předkládaná publikace je výsledkem výzkumu mladého kolektivu pracovníků a studentů Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jednotlivé kapitoly knihy přinášejí dílčí studie o široce pojaté problematice města ve všech třech parciálních zónách slovanského areálu – východoslovanské, západoslovanské (středoevropské) a jihoslovanské (balkánsko-slovanské) – s částečným, ale opodstatněným přesahem do neslovanského prostředí Balkánu. Výzkum byl veden týmem, který sestával z badatelů již zkušenějších, ale i začínajících a potenciálních, vyznačujících se generační blízkostí a velmi širokým záběrem odborných zájmů. Tato zájmová diverzita rozhodla i o tom, že bádání bylo vedeno primárně formou jednotlivých sond do oblasti jazykovědy, lingvodidaktiky, literární vědy, historie i religionistiky.