Jean-Luc Schwab

Nacistická likvidace homosexuálů ve vzpomínkách posledního pamětníka. Růžovým trojúhelníkem označovali nacisté v koncentračních táborech homosexuální vězně. Rudolf Brázda byl zřejmě posledním pamětníkem jejich deportací za druhé světové války. Paragraf 175, postihující homosexualitu, znal německý říšský trestní zákoník od roku 1872, přísné postihy však zavedli až nacisté. Rudolf Brazda byl poprvé zatčen a uvězněn v Lipsku roku 1937, po vyhoštění přesídlil do Karlových Varů a po vzniku Protektorátu byl deportován do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války. Po osvobození se usadil ve Francii, kde si vybudoval nový domov se svým celoživotním partnerem. Jean-Luc Schwab rekonstruuje nejen Brazdův osobní příběh, nýbrž na základě pečlivé práce s prameny z českých, německých a francouzských archivů seznamuje čtenáře s fakty o pronásledování homosexuální menšiny za druhé světové války.

Nacistická likvidace homosexuálů ve vzpomínkách posledního pamětníka. Růžovým trojúhelníkem označovali nacisté v koncentračních táborech homosexuální vězně. Rudolf Brázda byl zřejmě posledním pamětníkem jejich deportací za druhé světové války. Paragraf 175, postihující homosexualitu, znal německý říšský trestní zákoník od roku 1872, přísné postihy však zavedli až nacisté. Rudolf Brazda byl poprvé zatčen a uvězněn v Lipsku roku 1937, po vyhoštění přesídlil do Karlových Varů a po vzniku Protektorátu byl deportován do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války. Po osvobození se usadil ve Francii, kde si vybudoval nový domov se svým celoživotním partnerem. Jean-Luc Schwab rekonstruuje nejen Brazdův osobní příběh, nýbrž na základě pečlivé práce s prameny z českých, německých a francouzských archivů seznamuje čtenáře s fakty o pronásledování homosexuální menšiny za druhé světové války.