Roger Scruton strana 2 z 3

A Magyarországon is nagy sikert aratott Iszom, tehát vagyok világhírű brit, sőt egyenesen angol szerzője ezúttal talán a legfontosabb és a legaktuálisabb, egész eddigi életünk radikális megváltozását előrevetítő témában, a környezeti kérdések, a globális éghajlatváltozás témakörében fejti ki izgalmas és jól érthető, de egyúttal nagyon is extravagáns gondolatait, amelyek még azokat is elgondolkodtatják (és persze szórakoztatják is egyben, hiszen Scruton korunk egyik legjobb esszéistája), akik talán semmiben sem értenek vele egyet. Az ökológiai gondolkodást és a „zöld" mozgalmakat sokan a progresszivista, a „baloldali" gondolkodással és politikával szokták összefüggésbe hozni, de Scruton megmutatja, hogy a kérdés ennél sokkal izgalmasabb és fontosabb. Itt is viszontlátjuk a máshonnan már ismerős, nagyon is derűs „életfilozófiáját", ami különösen vonzó olvasmánnyá teszi a könyvet. A mű nagy újdonsága, hogy számos megszokott fogalomra (pl. a piac) újszerűen tekint a szerző, és új, meglepő szempontokat kínál számunkra az ökológiai-társadalmi kérdések megértéséhez és kezeléséhez. Az egyik ilyen a kontinentális európaitól teljesen eltérő angol társadalomfejlődés és jog (a common law) mélyebb, nem absztrakt bölcsessége, amellyel az érdekkonfliktusok megoldásához közelít. Ez utóbbinak is megvolt a szerepe abban, hogy az angol vidéki táj megőrződhetett olyannak, amilyennek ma ismerjük. A könyv központi fogalma a kötődés - kötődés az otthonhoz, a sajáthoz, a helyihez, a családhoz, a tájhoz, a saját közösséghez, a nemzethez, a saját kultúrához. Ha ez a kötődés megvan (Scruton az oikophilia szót szereti használni rá), akkor mindenfajta absztrakt és felülről lefelé irányuló megoldás problematikussá válik, legyen a kezdeményezője az állami vagy az EU-bürokrácia, vagy éppen valamelyik nagy nemzetközi, nem átlátható és nem elszámoltatható NGO.

Drawing on the author's personal experience of living and working as an architect in Syria, this timely and fascinating account offers an eyewitness perspective on the country's bitter conflict through the lens of architecture, showing how the built environment and its destruction hold up a mirror to the communities that inhabit it. From Syria's tolerant past, with churches and mosques built alongside one another in Old Homs and members of different religions living harmoniously together, the book chronicles the recent breakdown of social cohesion in Syria's cities. With the lack of shared public spaces intensifying divisions within the community, and corrupt officials interfering in town planning for their own gain, these actions are symptomatic of wider abuses of power. With firsthand accounts of mortar attacks and stories of refugees struggling to find a home, The Battle for Home is a compelling explanation of the personal impact of the conflict and offers hope for how architecture can play a role in rebuilding a sense of identity within a damaged society.

Zatímco islámská civilizace je drásána konflikty, západní civilizace má vnitřní tendenci k rovnováze. Svobody, které občané Západu pokládají za samozřejmost, jsou v islámských zemích veskrze neslýchané, a zatímco žádní západní občané ze Západu neutíkají, 70 procent světových utečenců jsou muslimové prchající z míst, kde je oficiální doktrínou jejich náboženství. Všichni tito utečenci navíc míří na Západ, protože neznají jiné místo, které by jim dalo příležitosti, svobody a osobní bezpečí, které beznadějně hledali doma. Zarážející však je, že jakmile přijdou na Západ, mnozí z těchto muslimských běženců začnou pociťovat ke společnosti, která je obklopuje, nenávist; chtějí se jí pomstít za nějakou chybu, která je tak odporná, že za přiměřený trest nepovažují nic menšího než její naprosté zničení. Ještě podivnější je skutečnost, že ti muslimové, kteří se usadili, integrovali a osvojili si určitý druh loajality k západním institucím a zvykům, často vychovávají děti, které se navzdory tomu, že se narodily na Západě, samy identifikují s jeho opozicí - s opozicí tak nelítostnou, že opět hraničí s touhou po zničení. Bylo by však chybou svalovat vinu pouze na islám. Kniha známého britského filosofa Rogera Scrutona, inspirovaná událostmi 11. září 2001, je nejen břitkou inlektuální obranou západní civilizace, ale i kritickým zkoumáním toho, zda mohou západní státy ve své nynější podobě nabídnout islámským přistěhovalcům tolik potřebný pocit sounáležitosti, aby mohli získat loajalitu k hostitelské zemi.

Román Rogera Scrutona je unikátním svědectvím o tom, jak československý disent vnímal konzervativní britský intelektuál, jenž se s ním měl možnost seznámit prostřednictvím svých aktivit, které zde v době komunismu s okruhem svých přátel rozvíjel. Je hlubokou sondou do duševního stavu Čechů během posledních let totalitní noční můry. Setkáváme se s jedinečnou kulturou disidentů, s utrpením a frustrací mladých lidí, pro něž byly uzavřeny všechny cesty ke vzdělání i k budoucnosti. Prostřednictvím milostného příběhu dvou mladých lidí autor čtenáře nejen vtahuje do tísnivé atmosféry oněch let a představuje mu vnitřní život těch, kteří se nehodlají smířit se stávajícími poměry, ale především pokládá obecnější otázky etiky, morálky, mezilidských vztahů, možnosti žít v pravdě, a dokonce možnosti existence pravdy (nejen) v totalitně ovládané společnosti. Jan Reichl vyučuje na katedře mezinárodních vztahů Wheaton College ve Washingtonu. Toto místo získal před patnácti lety, v době, kdy všechny americké vysoké školy chtěly na své půdě skutečného svědka života v komunismu. On však pro své studenty a život v zemi svobody, hojnosti a prosperity žádné nadšení necítí. Neustále se v myšlenkách vrací zpět, do poloviny roku 1980, kdy byl kvůli ideologickým „zločinům“ svého otce zbaven možnosti vzdělání i jakýchkoliv nadějných vyhlídek. Přesto jeho život v těch temných dobách alespoň na krátký čas prozářila Bětka, tajemná dívka, která ho znovu vzkřísila, vyvedla z podzemí jeho vlastní fantazie ven na denní světlo a naučila ho doufat, svobodně se rozhodovat a milovat. Prostřednictvím Bětky se tehdy Honza setkává se skutečným podzemím – undergroundem. S bytovými semináři, disidenty, zakázanou literaturou, s tajným knězem Pavlem. Tato zkušenost mu nabízí nové obzory a začne přemýšlet o podivné době, v níž žije, a dějinách své země, které zanechaly hluboký pocit viny. To vše jej čím dál víc svazuje s Bětkou. Honzův příběh směřuje rychlým tempem až k jeho nečekanému konci. Vychází ve spolupráci s Moravským zemským muzeem.

The thinkers who have been most influential on the attitudes of the New Left are examined in this study by one of the leading critics of leftist orientations in modern Western civilization. Scruton begins with a ruthless analysis of New Leftism and concludes with a critique of the key strands in its thinking. He conducts a reappraisal of such major left-wing thinkers as: E. P. Thompson, Ronald Dworkin, R. D. Laing, Jurgen Habermas, Gyorgy Lukacs, Jean-Paul Sartre, Jacques Derrida, Slavoj Zizek, Ralph Milliband and Eric Hobsbawm. In addition to assessments of these thinkers' philosophical and political contributions, the book contains a biographical and bibliographical section summarizing their careers and most important writings. In Thinkers of the New Left Scruton asks, what does the Left look like today and as it has evolved since 1989? He charts the transfer of grievances from the working class to women, gays and immigrants, asks what can we put in the place of radical egalitarianism, and what explains the continued dominance of antinomian attitudes in the intellectual world? Can there be any foundation for resistance to the leftist agenda without religious faith? Scruton's exploration of these important issues is written with skill, perception and at all times with pellucid clarity. The result is a devastating critique of modern left-wing thinking.

Kniha není běžnou příručkou o tom, jak či jaké pít víno, kterých existují tisíce. Je sofistikovaným filosofickým průvodcem myšlením o víně, ale i osobním vyznáním. Knihou napsanou s typickým anglickým humorem, vášnivou a zaujatou obhajobou nápoje, bez něhož by nevznikla civilizace. Obrací se na všechny myslící lidi, u nichž módní posedlost zdravím úplně neutlumila potěšení z věcí tělesných, a filosoficky obhajuje prastarou myšlenku, připisovanou již Platónovi, že bohové nikdy člověku nedali nic znamenitějšího a cennějšího než víno. Scruton vtipně demaskuje pokrytectví bojovníků proti alkoholu, a to nikoli proto, aby podporoval neřest, ale aby ukázal, že víno se nevylučuje se ctností. Pokud chceme žít plnohodnotný život, měli bychom si umět užívat darů této země. Dnes se diskutuje především o tom, zda pití vína je či není dobré pro fyzické zdraví. Mnohem podstatnější je však podle Scrutona vliv vína na zdraví duševní – a to záporný, když se nedbá na kulturu pití, a kladný, když se na ni dbá. Víno se výborně hodí nejen k jídlu, ale ještě lépe k přemýšlení. A nic neladí s vínem lépe než filosofování. Stará moudrost říká, že ve víně je pravda. A to nejenom v tom, co na sebe ovíněný člověk rozvázanějším jazykem prozradí. Víno je i cestou k pravdivému poznání tohoto světa, k smíření se s ním. Líčí náš vezdejší svět jako ten pravý a oslavuje jej. Vrhá světlo do nitra člověka, do jeho duše, naznačuje mu jinou cestu k poznání bytí. Nezatemňuje však přitom světlo dopadající na náš svět jako například silné destiláty, ani nám jako drogy nesugeruje, že jsme na prahu jiné reality. Posvěcuje skutečnost tady a teď. Nic jiného z toho, co jíme a pijeme, nemá kolem sebe takovou auru významů jako víno. A proto také ti, kdo proti němu bojují a odmítají je pít, nám o sobě říkají jednu podstatnou věc – že nejsou na této zemi doma.

Scrutonova Hudobná estetika je azda prvým súhrnným výkladom hudby a jej významu z perspektívy modernej filozofie; je zároveň jediným textom o tejto téme, ktorý obsahuje relevantné hudobné príklady. Autor svoje úvahy otvára metafyzikou zvuku, podáva dištinkciu medzi zvukom a tónom, analyzuje rytmus, melódiu a harmóniu a dospieva k novému chápaniu hudby ako intencionálneho objektu obrazotvorného vnímania. Kniha sa zaoberá rôznymi dimenziami hudobnej organizácie a hudobného významu a podrobne vysvetľuje, prečo je hudba expresívnym médiom. Autor vysvetľuje a kritizuje mnohé módne myšlienky hudobnej filozofie a hudobnej teórie a obhajuje morálny význam hudby, miesto hudby v našej kultúre a potrebu hudobníkovho i poslucháčovho vkusu. Kriticky skúma rôzne školy hudobnej analýzy a odmieta kritiku tonality ako základu hudobného poriadku. Scruton vyzdvihuje objektívnosť estetických hodnôt, definuje princípy kritiky a svoju prácu ukončuje vehementnou kritikou modernej populárnej hudby.

A borról annyi könyvet írtak már, hogy Dunát lehetne rekeszteni velük. De ilyet még nem. A szerző ebben a könyvében, amelynek címe egy Monty Python-idézet, látszólag módszeres következetességgel vezeti az olvasót kisebb-nagyobb francia és újvilági birtokok, borok és dűlők között, mégsem hagyományos borkalauzt olvasunk. A borsznobizmust könnyű derűvel kifigurázó, rendhagyó könyv nem évjáratokban és divatokban, nem obskúrus íz- és illatjegyekben, hanem a hagyományait tisztelő és a természettel együtt élő ember lelki békéjében találja meg a civilizációval egyidős, attól elválaszthatatlan borkultúra lényegét.

A borról annyi könyvet írtak már, hogy Dunát lehetne rekeszteni velük. De ilyet még nem. A szerző ebben a könyvében, amelynek címe egy Monty Python-idézet, látszólag módszeres következetességgel vezeti az olvasót kisebb-nagyobb francia és újvilági birtokok, borok és dűlők között, mégsem hagyományos borkalauzt olvasunk. A borsznobizmust könnyű derűvel kifigurázó, rendhagyó könyv nem évjáratokban és divatokban, nem obskúrus íz- és illatjegyekben, hanem a hagyományait tisztelő és a természettel együtt élő ember lelki békéjében találja meg a civilizációval egyidős, attól elválaszthatatlan borkultúra lényegét.

Roger Scruton je autorem řady knih o filozofii, estetice, umění, napsal i prozaická a hudební díla. Publikuje množství článků v časopisech (The Spectator, The Encounter), denících (The Times) a je šéfredaktorem čtvrtletníku konzervativního myšlení Th e Salisbury Review. Jeho výzva a argumenty jsou aktuální v době zlomového bodu evropských dějin, ve kterém sjednocovací experimenty vedou k narušení politické loajality, přehledného systému jištění lidských práv i občanské identity.

Beauty can be consoling, disturbing, sacred, profane; it can be exhilarating, appealing, inspiring, chilling. It can affect us in an unlimited variety of ways. Yet it is never viewed with indifference. In this Very Short Introduction the renowned philosopher Roger Scruton explores the concept of beauty, asking what makes an object - either in art, in nature, or the human form - beautiful, and examining how we can compare differing judgements of beauty when it is evident all around us that our tastes vary so widely. Is there a right judgement to be made about beauty? Is it right to say there is more beauty in a classical temple than a concrete office block, more in a Rembrandt than in last year's Turner Prize winner? Forthright and thought-provoking, and as accessible as it is intellectually rigorous, this introduction to the philosophy of beauty draws conclusions that some may find controversial, but, as Scruton shows, help us to find greater sense of meaning in the beautiful objects that fill our lives. ABOUT THE SERIES: The Very Short Introductions series from Oxford University Press contains hundreds of titles in almost every subject area. These pocket-sized books are the perfect way to get ahead in a new subject quickly. Our expert authors combine facts, analysis, perspective, new ideas, and enthusiasm to make interesting and challenging topics highly readable.

Discover for yourself the pleasures of philosophy! Written both for the seasoned student of philosophy as well as the general reader, the renowned writer Roger Scruton provides a survey of modern philosophy. Always engaging, Scruton takes us on a fascinating tour of the subject, from founding father Descartes to the most important and famous philosopher of the twentieth century, Ludwig Wittgenstein. He identifies all the principal figures as well as outlines of the main intellectual preoccupations that have informed western philosophy. Painting a portrait of modern philosophy that is vivid and animated, Scruton introduces us to some of the greatest philosophical problems invented in this period and pursued ever since. Including material on recent debates, A Short History of Modern Philosophy is already established as the classic introduction. Read it and find out why.

Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize i Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře /i .Scruton se suverénně pohybuje na hranicích estetiky, uměnovědy, teorie kultury a sociologie.

Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize i Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře /i .Scruton se suverénně pohybuje na hranicích estetiky, uměnovědy, teorie kultury a sociologie.

Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize i Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře /i .Scruton se suverénně pohybuje na hranicích estetiky, uměnovědy, teorie kultury a sociologie.

Jedna z nejlépe hodnocených knih o dějinách filosofie. Autor provádí čtenáře neopakovatelným způsobem dějinami západní filosofie od Descarta po Wittgensteina, přičemž se soustředí převážně na způsob, jakým byly jednotlivé myšlenkové koncepce utvářeny, nikoli na jejich pouhý výklad či popis. Scrutonovy dějiny filosofie, podobně jako celé jeho rozsáhlé dílo, vynikají myšlenkovou originalitou, přehledností a čtivostí.