Tomáš Šebek

Audiokniha Objektivní nález, kterou napsal Tomáš Šebek je otevřená, a přitom osvobozující zpověď Tomáše Šebka: jednoho z?nejznámějších chirurgů současnosti, autora úspěšných reportážních knih z?misí Lékařů bez hranic, nadšence do digitálních technologií a držitele Magnesie Litery. Knihu načetl autor společně se svým AI hlasovým klonem.

„Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, jak naložit se svým životem. Za prvé si ho můžete podělat. Anebo si ho poděláte míň, když se budete víc snažit. Je čas na pravdu o tom, jaký ve skutečnosti jsem. A věřím, že nepíšu jen vlastní příběh.“ Tomáš Šebek, chirurg a autor úspěšných reportážních knih z humanitárních misí, se vydává na dosud nejnáročnější cestu. Na cestu do dětství stráveného v nefunkční rodině. Na cestu osobních i profesních selhání, partnerských nevěr a lží. Ale také na cestu odhodlání vzepřít se osudu a touhy vzít život do svých rukou. Rvačky v ulicích starého pražského Karlína se tu střídají s epizodami z operačních sálů, napínavé výpravy lemují ještě napínavější okolnosti při budování vlastní firmy. Jenže všechna ta dobrodružství za kniplem letadla, v zatopených štolách nebo ve válečných zónách blednou ve srovnání s misí nejtěžší – být dobrým otcem čtyřem dětem a neopakovat chyby rodičů. Kniha, napsaná pro Šebka typicky dravým, energickým stylem a se smyslem pro humor a nadsázku, se na základě autorových zkušeností věnuje vážným sociálním problémům – domácímu násilí, dezinformacím nebo závislostem. V kontrastu s nimi vynikají hodnoty, jako jsou láska, statečnost, disciplína, vášeň či vděk, jejichž pravý význam je objevován při každodenních příležitostech i v širší perspektivě společenské odpovědnosti. Šebek píše bolestně otevřenou, a přitom osvobozující zpověď, jež je svého druhu lékařskou zprávou, „objektivním nálezem“, který vypovídá nejen o něm, ale i o nás všech. Knihu doprovázejí ilustrace autora.

Český chirurg uprostřed největší humanitární katastrofy na světě Odjet jako chirurg na misi s Lékaři bez hranic neznamená jen vracet vyhřezlá střeva zpátky do břicha. I přes každodenní hřmění střelby, všudypřítomnou hrozbu cholery, operace těžce postřelených dětí a nedostatek spánku se Tomáš Šebek na své jemenské misi snaží pozorovat běžný život, který se skrývá pod tímto válečným závojem.

Odjet jako chirurg na misi s Lékaři bez hranic neznamená jen vracet vyhřezlá střeva zpátky do břicha. I přes každodenní hřmění střelby, všudypřítomnou hrozbu cholery, operace těžce postřelených dětí a nedostatek spánku se Tomáš Šebek na své jemenské misi snaží pozorovat běžný život, který se skrývá pod tímto válečným závojem. Jak se žije muslimským lékařkám? Jaké lidské příběhy se ukrývají za tvářemi pacientů a co o nás prozrazují naše jména? To vše popisuje Tomáš Šebek ve své nejnovější knize z místa současné největší humanitární katastrofy na světě, ale zároveň mu nechybí smysl pro humor a nadsázku.

„Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou. Nevěřil jsem, že se kdy probudí z kómatu. A po operaci ten malej syčák chodí!“ Tomáš Šebek byl v Afghánistánu dvakrát, v roce 2013 a 2015, pokaždé s Lékaři bez hranic. Mezi zákroky, při nichž operoval těžce zraněné z bojů i léčil docela „běžné“ úrazy, fotil a psal. Výsledkem je soubor záznamů, které zaujmou nejen autentickou a syrovou výpovědí, ale i neotřelým pohledem na život v pusté hornaté krajině. Šebkovo vyprávění je osobité a mnohdy humorné. Je to nepatetické svědectví lékaře a přítele Afghánců, jejichž zemi už několik desetiletí sužují teror a válečné konflikty. Koupí této knihy podpoříte organizaci Lékaři bez hranic.    O autorovi: Tomáš Šebek (1977) působí jako chirurg v Nemocnici Na Františku. S Lékaři bez hranic poprvé vyjel r. 2010 na Haiti, zasažené ničivým zemětřesením. O dva roky později misi zopakoval a své zápisky, publikované průběžně formou blogů, vydal souborně v úspěšné knize Mise Haiti (2013). S velkým čtenářským ohlasem se setkávají i jeho záznamy ze dvou misí do severního Afghánistánu, které nyní vycházejí knižně.

„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě.Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte. O autorovi: Tomáš Šebek (1977) působí jako chirurg v Nemocnici Na Františku. S Lékaři bez hranic poprvé vyjel r. 2010 na Haiti, zasažené ničivým zemětřesením. O dva roky později misi zopakoval a své zápisky, publikované průběžně formou blogů, vydal souborně v úspěšné knize Mise Haiti (2013). S velkým čtenářským ohlasem se setkávají i jeho záznamy ze dvou misí do severního Afghánistánu, které nyní vycházejí knižně.

Tak mám tu malárii, nebo nemám? Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě. Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte. Délka nahrávky: 7 hod. 57 min.

Autentická zpověď českého chirurga Tomáše Šebka z mise v Jižním Súdánu. Jižní Súdán, nejmladší stát světa, už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017 se do míst s nedostatkem potravin, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydává lékař Tomáš Šebek jako jeden ze zástupců mezinárodní organizace Lékaři bez hranic.

„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“ Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě. Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte.

Pět měsíců s Lékaři bez hranic: „Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou. Nevěřil jsem, že se kdy probudí z kómatu. A po operaci ten malej syčák chodí!“ Tomáš Šebek byl v Afghánistánu dvakrát, v roce 2013 a 2015, pokaždé s Lékaři bez hranic. Mezi zákroky, při nichž operoval těžce zraněné z bojů i léčil docela „běžné“ úrazy, fotil a psal. Výsledkem je soubor záznamů, které zaujmou nejen autentickou a syrovou výpovědí, ale i neotřelým pohledem na život v pusté hornaté krajině. Šebkovo vyprávění je osobité a mnohdy humorné. Je to nepatetické svědectví lékaře a přítele Afghánců, jejichž zemi už několik desetiletí sužují teror a válečné konflikty.