Miroslav Šedivý

Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století - války, která vedla ke vzniku nezávislé ho řeckého státu. Provázely ji i další jevy, jako řecké mrhání zahraničními půjčkami či občanské války mezi samotnými Řeky. Negativní roli sehrála také jednostranná propaganda v západoevropské společnosti, vyplývající z neznalosti skutečné situace ve východním Středomoří, a vojenské i diplomatické vměšování evropských velmocí. Přestože od konce oné války uplynulo již 180 let, nepozbyla na svém historickém významu a aktuálnosti. Animozita mezi Řeky a Turky je stále živá a řecká společenskoekonomi cká realita dnešních dnů způsobená plýtváním se vine jako červená nit řeckými dějinami již od této války, která je významnou kapitolou moderních evropských dějin. Připomíná to antickou tragédii i absurdní drama zároveň.

Cílem monografie je analýza geneze německého nacionalismu a jeho vývoje do počátku roku 1848. Německý nacionalismus zde však není pouze objektem zájmu, ale také prostředkem k přehodnocení mnohdy černo-bílého výkladu událostí první poloviny 19. století, který je v českém prostředí stále hluboce zakořeněn a není již kompatibilní se závěry výzkumu zahraničních historiků.

Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století - války, která vedla ke vzniku nezávislého řeckého státu. Provázely ji i další jevy, jako řecké mrhání zahraničními půjčkami či občanské války mezi samotnými Řeky. Negativní roli sehrála také jednostranná propaganda v západoevropské společnosti, vyplývající z neznalosti skutečné situace ve východním Středomoří, a vojenské i diplomatické vměšování evropských velmocí. Přestože od konce oné války uplynulo již 180 let, nepozbyla na svém historickém významu a aktuálnosti. Animozita mezi Řeky a Turky je stále živá a řecká společensko-ekonomická realita dnešních dnů způsobená plýtváním se vine jako červená nit řeckými dějinami již od této války, která je významnou kapitolou moderních evropských dějin. Připomíná to antickou tragédii i absurdní drama zároveň.

Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778–1779 dnes téměř neznámý. Příčin je vícero – válka netrvala ani rok, v jejím průběhu nebyla vybojována jediná velká bitva, o výsledku nerozhodli generálové na bojišti, nýbrž diplomaté u kulatého stolu, a vojáci se více než válčení věnovali shánění potravin, zejména brambor a švestek. Odtud také pramení přízvisko „bramborová válka“ či „válka o švestky“. Přesto si tento střet zaslouží, aby byl připomenut, a to nejen kvůli desítkám tisíc obětí, ale také s ohledem na skutečnost, že vojenské operace se odehrály téměř výhradně na území Čech, Moravy a Slezska. Cílem předkládané monografie je proto komplexní analýza této války v širším kontextu evropských i světových dějin.

Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778-1779 dnes téměř neznámý. Příčin je vícero - válka netrvala ani rok, v jejím průběhu nebyla vybojována jediná velká bitva, o výsledku nerozhodli generálové na bojišti, nýbrž diplomaté u kulatého stolu, a vojáci se více než válčení věnovali shánění potravin, zejména brambor a švestek. Odtud také pramení přízvisko "bramborová válka" či "válka o švestky". Přesto si tento střet zaslouží, aby byl připomenut, a to nejen kvůli desítkám tisíc obětí, ale také s ohledem na skutečnost, že vojenské operace se odehrály téměř výhradně na území Čech, Moravy a Slezska. Cílem předkládané monografie je proto komplexní analýza této války v širším kontextu evropských i světových dějin.