Ondřej Sedláček

Knížka Předlistopadová jablka popisuje volnou formou události a atmosféru doby nedlouho před a po Listopadu 1989. Autor vychází z vlastních zkušeností a zážitků, povídání je velmi osobní, i když podstatné momenty prožil obdobně každý, kdo konec 80. a začátek 90. let pamatuje. Text je doplněn o svébytné fotografie známé dokumentaristky - fotografky Iren Stehli, čímž vznikla zajímavá esej , která čtenářům připomene, co vše se od té doby změnilo - ať k lepšímu, či k horšímu, a co již dnes v běžném životě nenajdeme. Spolu s tím pochopitelně přináší tato útlá knížka nenásilnou formou i řadu námětů k zamyšlení pro ty, kteří tehdejší dobu nezažili. Ondřej Sedláček charakterizuje svůj text jako generační výpověď . Po prvotině Povídky přirozené i nadpřirozené a další, velmi úspěšné knize REKLAMA Triky, které vás dostanou , půjde zajisté opět o zajímavé čtení s autobiografickými prvky a osobitým stylem. Knížka vychází k dvacátému výročí obnovení demokracie v českých zemích.

Své "šuplíkové" prózy se rozhodl předložit široké čtenářské obci mladý debutující autor, který má ovšem k literární tvorbě všechny předpoklady: mj. absolvent textařiny a scénáristiky, aktivně činný jako hudební a reklamní textař, autor několika divadelních kusů a v současné době také pedagog na škole spojující umění a reklamu. Povídky přirozené a nadpřirozené jsou zážitkové příběhy s autobiografickými prvky. Autor má zajímavou schopnost fabulovat i ty nejvšednější situace. Jeho útlá sbírka nás okamžitě vtáhne do sebe. Proto se jeho povídky nečtou, ale prožívají. Každý čtenář si v nich najde něco ze svého života, ze svých každodenních prožitků, a příjemně se s nimi ztotožňuje. Kromě běžných životních zkušeností těží autor výrazně i z toho, že jeho život je momentálně "...asi padesát na padesát..." Neboli, jak sám o sobě říká: "...půl života před sametem, půl života po ... i když ta druhá půlka života se začíná povážlivě zvětšovat..." Jde tedy o dílo ve všech ohledech zralé a vzhledem k "poločasu" vzniku bych se nebál říci též vyzrálé. A to je jistě další důvod vstupu Ondřeje Sedláčka na spisovatelská prkna. V dnešní záplavě dravých a akčních story jsou zde po delším čase zase texty, které nechtějí šokovat. Texty, které čtenáři dopřejí příjemné pozastavení a chvíli na ohlédnutí v současné hektické době.

Své "šuplíkové" prózy se rozhodl předložit široké čtenářské obci mladý debutující autor, který má ovšem k literární tvorbě všechny předpoklady: mj. absolvent textařiny a scénáristiky, aktivně činný jako hudební a reklamní textař, autor několika divadelních kusů a v současné době také pedagog na škole spojující umění a reklamu. Povídky přirozené a nadpřirozené jsou zážitkové příběhy s autobiografickými prvky. Autor má zajímavou schopnost fabulovat i ty nejvšednější situace. Jeho útlá sbírka nás okamžitě vtáhne do sebe. Proto se jeho povídky nečtou, ale prožívají. Každý čtenář si v nich najde něco ze svého života, ze svých každodenních prožitků, a příjemně se s nimi ztotožňuje. Kromě běžných životních zkušeností těží autor výrazně i z toho, že jeho život je momentálně "...asi padesát na padesát..." Neboli, jak sám o sobě říká: "...půl života před sametem, půl života po ... i když ta druhá půlka života se začíná povážlivě zvětšovat..." Jde tedy o dílo ve všech ohledech zralé a vzhledem k "poločasu" vzniku bych se nebál říci též vyzrálé. A to je jistě další důvod vstupu Ondřeje Sedláčka na spisovatelská prkna. V dnešní záplavě dravých a akčních story jsou zde po delším čase zase texty, které nechtějí šokovat. Texty, které čtenáři dopřejí příjemné pozastavení a chvíli na ohlédnutí v současné hektické době.

Své "šuplíkové" prózy se rozhodl předložit široké čtenářské obci mladý debutující autor, který má ovšem k literární tvorbě všechny předpoklady: mj. absolvent textařiny a scénáristiky, aktivně činný jako hudební a reklamní textař, autor několika divadelních kusů a v současné době také pedagog na škole spojující umění a reklamu. Povídky přirozené a nadpřirozené jsou zážitkové příběhy s autobiografickými prvky. Autor má zajímavou schopnost fabulovat i ty nejvšednější situace. Jeho útlá sbírka nás okamžitě vtáhne do sebe. Proto se jeho povídky nečtou, ale prožívají. Každý čtenář si v nich najde něco ze svého života, ze svých každodenních prožitků, a příjemně se s nimi ztotožňuje. Kromě běžných životních zkušeností těží autor výrazně i z toho, že jeho život je momentálně "...asi padesát na padesát..." Neboli, jak sám o sobě říká: "...půl života před sametem, půl života po ... i když ta druhá půlka života se začíná povážlivě zvětšovat..." Jde tedy o dílo ve všech ohledech zralé a vzhledem k "poločasu" vzniku bych se nebál říci též vyzrálé. A to je jistě další důvod vstupu Ondřeje Sedláčka na spisovatelská prkna. V dnešní záplavě dravých a akčních story jsou zde po delším čase zase texty, které nechtějí šokovat. Texty, které čtenáři dopřejí příjemné pozastavení a chvíli na ohlédnutí v současné hektické době.