Kateřina Sedláčková

Velké podmořské dobrodružství v laskavé intepretaci Matouše Rumla jako pomocník k překonání strachu z neznámého Malý delfín Tomy vplouvá s nadšením do první třídy a spolu se svými spolužáky se těší na nové zážitky. Má to ale jeden háček. Kromě hodin rychloplavby, maskování nebo lovu se musí také vypořádat se skákáním, ze kterého má odjakživa obrovský strach.

Vítejte v podmořské škole! Malý delfín Tomy vplouvá s nadšením do první třídy a spolu se svými spolužáky se těší na skvělé zážitky. Má to ale háček. Kromě hodin rychloplavby, maskování nebo lovu se musí vypořádat také se svým strachem a příšerným barakuďákem Bakym. Naštěstí i pod hladinou platí, že opravdoví přátelé jsou nad zlato. Vplujte i vy do laskavého příběhu, díky kterému můžete se svými dětmi prozkoumat celý oceán, seznámit se s jeho obyvateli a pomoci jim překonat třeba i jejich strach.

Publikace Videoconferencing in University Language Education (Videokonference v prostředí vysokoškolského jazykového vzdělávání) se zaměřuje na sdílení osvědčených postupů a inovativních myšlenek, které jsou úspěšně uplatňovány v oblasti videokonferencí při výuce jazyků v kontextu vysokoškolského vzdělávání. Kniha přináší teorie a výsledky výzkumů, nabízí praktické nápady a metody a současně čtenářům vysvětluje, jakým způsobem mohou aplikovat nové přístupy ve svém vlastním kontextu. Cílem publikace, jež mimo jiné poskytuje přehled o dopadech užití videokonferencí na studenty a procesy učení, je pomáhat vyučujícím jazyků, školitelům i akademikům rozvíjet vlastní dovednosti v oblasti vzdělávání a povzbudit je k reflektování a diskusi o vlastních výukových postupech.

Práce definuje tvůrčí principy méně známých textů Michela Butora založených na experimentu, poetizaci a výtvarném umění. Stovky textů a výtvarných zdrojů zde analyzovaných mají své těžiště v pětidílném cyklu Illustrations, v němž se zřetelně profilují dva postupy: intertextový a intermediální. První pracuje novátorským způsobem s citacemi a přepisováním (rewriting) nejen cizích, ale především vlastních textů. Druhý, intermediální, stojí na interakci výtvarného umění a literatury, přičemž Butor usiluje o transpozici estetického účinku vyvolaného výtvarným dílem do básnického jazyka, z něhož vytváří textový ekvivalent barev a tvarů zdůrazněním fyzické složky jazyka v návaznosti na Mallarméovskou tradici. Analýzy a teoretická pojednání jsou zasazeny do širokého kontextu Butorova díla se zdůrazněním teoretických východisek a kontinuity postupů napříč celou tvorbou.