Michael Shellenberger

Environmentálna panika nám všetkým ubližuje. Keď sa v roku 2019 šírilo presvedčenie, že „miliardy ľudí zomrú“, čo prispelo k narastajúcej úzkosti naprieč všetkými generáciami, Schellenberger prehovoril. Ako celoživotný ekologický aktivista a popredný odborník na energetiku sa rozhodol, že je načase oddeliť vedu od fikcie. Schellenberger sa do hĺbky zaoberá environmentálnymi problémami, nepravdivými vyhláseniami vedcov a jednostrannými záujmami environmentálnych organizácií. Jeho vyjadrenia sú podložené príkladmi, presvedčivými argumentmi a faktami. Apokalypsa nehrozí môže byť najdôležitejšou knihou o životnom prostredí, aká kedy bola napísaná.

2019-ben néhány szélsőséges környezetvédő azt állította, hogy a klímakatasztrófa miatt "emberek milliárdjai fognak meghalni" - ezzel növelve a lakosság, köztük számos serdülő fiatal szorongását. Ekkor Michael Shellenberger szükségét érezte, hogy mint elkötelezett környezetvédelmi aktivista, vezető energiaszakértő és egy tizenéves lány édesapja, felszólaljon, és különbséget tegyen tudomány és fikció között. A szerző számos környezetvédelemmel kapcsolatos törekvést mutat be, melyeknek utána sorra megkérdőjelezi a létjogosultságát és a sikerességét. Azt állítja, hogy nincs apokalipszis, nem is lesz soha, a klímaváltozás ténye valós, ám a média és a szélsőséges környezetvédők torzított képet festenek bolygónk valódi ökológiai problémáiról és helyzetéről. A szerző terítékén olyan fajsúlyos témák szerepelnek, mint a tűzvészek, a műanyagok, a fajkihalás, a méltányos kereskedelem, az ember mindenhatósága az élővilág felett, az energiaéhség és a fosszilis, kontra megújuló energiaforrások, a széndioxid-kibocsátás és a húsevés problematikája. Shellenberger rávilágít arra, hogy a zöld eszmék néha nagyobb kárt okoznak, mint hasznot, és ugyanolyan fenntarthatatlanok, mint a jelenlegi, nem ökológiai szempontokat figyelembe vevő, természetkárosító rendszerek. A szerző állításai néhol meghökkentők, néhol vitára invitálók, mindenesetre arra rávilágítanak, hogy a helyzet korántsem annyira egyszerű vagy egyételmű, mint ahogy azt a szélsőséges természetvédők állítják. Michael Shellenberger évtizedek óta harcol azért, hogy bolygónk zöldebb legyen. Megkapta a Time magazin "Hero of the Environment"("A környezet hőse") kitüntetését.

Klimatické zmeny sa dejú, no neznamenajú koniec sveta. Nepatria dokonca ani k najvážnejším ekologickým problémom dneška. Autor rozoberá v jednotlivých kapitolách problémy ochrany životného prostredia, dobre známe z médií. Usiluje sa o vecný prístup k problematike a vyhýba sa diskreditácii iných názorov. Alarmizmus podľa neho bráni vecnej analýze a v dôsledku toho aj efektívnemu riešeniu problémov. Ako zasvätený environmentalista má jasný názor na mierové využívanie jadrovej energie: bez CO2, s vysokou hustotou energie a mierou bezpečnosti. Práve preto sa zmenil z predchádzajúceho oponenta na jej obhajcu. Sám seba charakterizuje ako racionálneho environmentalistu, ktorého apokalyptický fanatizmus ekologických aktivistov inšpiroval, aby skúmal konkrétne dôsledky a motiváciu ich kampaní a hľadal vhodné alternatívy. Kniha ponúka množstvo konkrétnych informácií a zaujímavých príkladov z celého sveta. Iba málo ľudí totiž vie, že ľudstvo nespôsobuje svoje „šieste masové vyhynutie“, Amazonský prales v skutočnosti nie sú „pľúca sveta“, za nebezpečné požiare v Austrálii a Kalifornii nemôže zmena klímy či to, že emisie uhlíka v najbohatších krajinách sveta od polovice 70-tych rokov klesajú. Vďaka týmto do značnej miery neznámym faktom o lesných požiaroch, plastovom odpade, vymieraní živočíšnych a rastlinných druhov, využívaní pôdy či výrobe energie, ktoré len ťažko nájdeme v známych verejnoprávnych médiách, a originálnemu prístupu skúseného ekológa má kniha šancu zaujať aj slovenských čitateľov a podnietiť tak kultivovanú diskusiu.

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí. Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že zemřou miliardy lidí, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce. Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější. Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením. Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí. Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce. Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější. Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením. Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

2019-ben néhány szélsőséges környezetvédő azt állította, hogy a klímakatasztrófa miatt „emberek milliárdjai fognak meghalni” – ezzel növelve a lakosság, köztük számos serdülő fiatal szorongását. Ekkor Michael Shellenberger szükségét érezte, hogy mint elkötelezett környezetvédelmi aktivista, vezető energiaszakértő és egy tizenéves lány édesapja, felszólaljon, és különbséget tegyen tudomány és fikció között.A szerző számos környezetvédelemmel kapcsolatos törekvést mutat be, melyeknek utána sorra megkérdőjelezi a létjogosultságát és sikerességét. Azt állítja, hogy nincs apokalipszis, nem is lesz soha, a klímaváltozás ténye valós, ám a média és a szélsőséges környezetvédők torzított képet festenek bolygónk valódi ökológiai problémáiról és helyzetéről. A szerző terítékén olyan fajsúlyos témák szerepelnek, mint a tűzvészek, a műanyagok, a fajkihalás, a méltányos kereskedelem, az ember mindenhatósága az élővilág felett, az energiaéhség és a fosszilis, kontra megújuló energiaforrások, a széndioxid-kibocsátás és a húsevés. Shellenberger rávilágít arra, hogy a zöld eszmék néha nagyobb kárt okoznak, mint hasznot, és ugyanolyan fenntarthatatlanok, mint a jelenlegi, nem ökológiai szempontokat figyelembe vevő, természetkárosító rendszerek. A szerző állításai néhol meghökkentők, néhol vitára invitálók, mindenesetre arra rávilágítanak, hogy a helyzet korántsem annyira egyszerű vagy egyértelmű, mint ahogy azt a szélsőséges természetvédők állítják.    Michael Shellenberger évtizedek óta harcol azért, hogy bolygónk zöldebb legyen. Megkapta a Time magazin „Hero of the Environment”(„A környezet hőse”) kitüntetését.