Iveta Šimpachová

V roce 1924 se v poválečné euforii v taneční restauraci seznámí servírka Ir?ne a Georges, kulisák pařížských filmových studií. Zamilují se, vezmou se, narodí se jim děti. První je Arl?ne. Je jiná než její sestry i její nerozluční přátelé Thomas, Daniel a Marie. Arl?ne je zvídavá, ponořená v knížkách, a když vyroste, rozhodne se prorazit hráz nízkého původu, genderových předsudků a nedůvěry – chce se stát inženýrkou a věnovat se výzkumu atomové energie. Doba se ale změnila, život se dávno neodehrává na filmovém plátně a tanečních parketech. Arl?nina generace čelí válkám, krizím i společenským otřesům, na jejichž pozadí prožívá své lásky, setkání, rozchody, naději i bolest. Jean-Michel Guenassia v románu Děj se vůle boží fundovaně a čtivě líčí francouzské dvacáté století od epochy celuloidového snění po vývoj první francouzské atomové bomby. Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Volné, dlouho očekávané pokračování mezinárodního bestselleru Klub nenapravitelných optimistů (prestižní Prix Goncourt des lycéens, přeloženo do 11 jazyků, 14 tisíc prodaných výtisků českého překladu). Po deseti letech, která uplynula od vydání úspěšného románu Klub nenapravitelných optimistů, se opět setkáváme s jeho hrdiny na jejich cestě za láskou, poznáním a pochopením, při hledání jejich zaslíbených zemí. Michelovi Marinimu je už sedmnáct let a právě odmaturoval. Poflakuje se po Paříži, hraje fotbálek, hledá sám sebe a chystá se zapsat na univerzitu. Další plány? Odjet do Izraele za Camille, která tam žije v kibucu, s Leicou v ruce objevovat svět a najít Cécile, milou svého bratra Francka. Ten dezertoval z armády, skrývá se, a k tomu řeší, zda vyměnit rudou hvězdu za mnišský hábit. Poslední nenapravitelní optimisté se točí ve víru svých lásek a tajností, a srdce jim plní všechny naděje převratné doby, v níž žijí. Paříž se svými kluby, Alžírsko v čase vyhlášení nezávislosti, Florencie v době nebývalé pohromy, ale i Tel Aviv, Praha, Petrohrad závratné víření kultur, idejí a snů... A čtyři desetiletí mezi roky 1964 a 2007, mezi rozkladem koloniálních říší a pádem železné opony, desetiletí plná příslibů a nadějí, to je rámec, do nějž Jean-Michel Guenassia zasadil intimní epopej o jedné generaci, vzrušující a barvitý obraz doby, velkolepé vyprávění o našich iluzích.