Marek Šindelka

Román o křehkosti, opakování a hledání lidskosti ve světě, který připomíná stroj Mladá pianistka Ada Fischerová má všechno, co by mohlo působit jako začátek výjimečné kariéry. Talent, disciplínu i směr. Jenže pod povrchem jejího života jako by něco vyhaslo. Když byla malá, vzal ji otec na výstavu automatů – figurín, které se pohybují, jako by měly vlastní vůli, ale ve skutečnosti jen znovu a znovu opakují jediné naprogramované gesto. Tento obraz se jí vryl hluboko do paměti. A postupně se proměnil v tiché memento jejího vlastního života. Ada se ptá, co vlastně sleduje svou cílevědomostí. Zda je její cesta skutečně její, nebo jen pokračováním nenaplněné vazby k otci, jehož ztráta v ní cosi nenávratně poškodila. Její nejtrvalejší vztah tak zůstává s hudebním nástrojem – a s pocitem, že se sama pomalu mění v mechanismus, který plní jedinou, smutnou funkci. Systémy něhy Marka Šindelky nejsou jen příběhem jedné ženy. Jsou i zrcadlem dalších osudů lidí, kteří se oddali určitému systému – hudbě, šachům, algoritmu, rytmu, řádu. Román propojuje intimní psychologii s širší úvahou o tom, nakolik se lidský život může stát programem – a kolik citu, bolesti a něhy přesto zůstává ukryto uvnitř. Proč si knihu přečístoriginální a hluboce literární román o lidské psychice, ztrátě a opakovánísilná hlavní postava hledající smysl v životě poznamenaném absencí a tlakempropojení hudby, mechaniky a intimního vnitřního světaMarek Šindelka v mimořádně citlivé a myšlenkově vrstevnaté podoběKomu by se mohla líbitčtenářům současné české literaturymilovníkům psychologických a existenciálně laděných románůtěm, kteří mají rádi knihy o umění, ztrátě a vnitřním tichučtenářům hledajícím náročnější, ale silný a podmanivý literární zážitek

Audiokniha Systémy něhy, kterou napsal Marek Šindelka. Román o posedlosti, stesku, o mechanismech duše. O problémech, zděděných po rodičích, které paraziticky formují život dětí a skrze jejich vztahy se přenášejí dál. Adin příběh zrcadlí osudy lidí, kteří se také oddali nejrůznějším systémům — hudbě, šachovnici, algoritmu. Jako vynálezce metronomu Johann Nepomuk Mälzel, jako skladatel a pianista Alexandr Nikolajevič Skrjabin, jako Adin milenec Hans.

Nepodobá se někdy lidský život mechanismu? A kolik něhy se může skrývat ve stroji? Mladá pianistka Ada Fischerová má před sebou zářnou kariéru, jádro její existence je však vyhaslé. Když byla malá, vzal ji otec na výstavu automatů — samohybných figurín, zdánlivě nadaných vlastní vůlí, ale ve skutečnosti stále opakujících jediné naprogramované gesto. Tento zážitek na Adu silně zapůsobil — jako by spatřila memento celého svého budoucího života. Co vlastně sleduje svou cílevědomostí? Nesnaží se jen zavděčit mrtvému otci? Jeho ztrátou se v ní cosi nenapravitelně porouchalo. Jediný dlouhodobý „milostný vztah“ udržuje se svým hudebním nástrojem a jako by se sama pomalu stávala strojem, automatem plnícím svou jedinou smutnou funkci. Adin příběh zrcadlí osudy lidí, kteří se také oddali nejrůznějším systémům — hudbě, šachovnici, algoritmu. Jako vynálezce metronomu Johann Nepomuk Mälzel, jako skladatel a pianista Alexandr Nikolajevič Skrjabin nebo jako Adin milenec Hans.

Mladá novinářka Andrea dostala za úkol napsat článek o nikdy neobjasněné kauze, kterou před několika lety žila celá republika. V jejím středu stála dospělá žena vydávající se nejprve za jedenáctiletou dívku a později v Dánsku za stejně starého chlapce. V příběhu se vršily nové a nové záhady, konspirační teorie se měnily ze dne na den. Týrání, vliv všemocné sekty, nitky vedoucí do nejvyšších sfér. Andrea je čím dál více pohlcována pátráním, zapomíná na svůj osobní život, na svého přítele Jakuba, ze stěn svého pokoje vytvoří obří nástěnku plnou jmen, událostí a souvislostí. Dozvídá se nové skutečnosti, vždy se jí narýsuje možná varianta, která je následně popřena, každá nalezená odpověď pokládá další otázky. Andrea se ztrácí v nekonečném labyrintu, ale nedokáže přestat hledat pravdu, a když se jí nakonec zdá, že ji má téměř na dosah, je postavena před zásadní otázku: Co všechno je ochotna obětovat?

Hrdinou románu je bezejmenný dospívající chlapec. Ocitá se v cizí zemi uprostřed Evropy, která v jeho očích vypadá jen jako systém plotů, dálničních nadjezdů, železničních koridorů a logistických skladišť. Neznámé území, které se vůči němu staví zcela odtažitě a nepřátelsky. Putuje chladným zimním světem, skutečný život je mu zapovězen, pohybuje se jako stín na periferii krajiny i společnosti. Pokouší se dostat do města na severu, kam mířil se svým starším bratrem Aamirem. Během cesty se vinou převaděčů rozdělili, kluk zůstal sám a ze všech sil se snaží nalézt k bratrovi – poslednímu blízkému člověku – cestu. Svět, v nějž dříve doufal, vidí už jen jako nekonečný koloběh výroby, ve kterém člověk a lidství nemá místo: produkce automobilů, produkce masa v jatečních továrnách, strojová produkce zábavy a informací, instantní vytváření obrazu světa, produkce strachu.

Soubor osmi povídek a novel známého českého spisovatele, nositele Ceny Jiřího Ortena. Z titulní novely, zarámované oblíbeným sloganem televizního zpravodajství, ční osamělost ve dvou, kdy už si partneři nemají co říci, ale ústa se jim dosud pohybují. Skvěle napsané texty o lásce, sexu, zklamání, bezradnosti.

Soubor osmi povídek a novel známého českého spisovatele, nositele Ceny Jiřího Ortena. Z titulní novely, zarámované oblíbeným sloganem televizního zpravodajství, ční osamělost ve dvou, kdy už si partneři nemají co říci, ale ústa se jim dosud pohybují. Skvěle napsané texty o lásce, sexu, zklamání, bezradnosti.