Markéta Škodová

autor

Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry


Přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného prjektu, který v letech 2007-2008 podpořila Grantová agentura Akademie věd ČR. Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry - podrobnější popis Stručný popis ke knize Veřejná a mediální agenda - Komparativní analýza tematizace veřejné sféry: Předkládaná publikace přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného projektu (Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry), který v letech 2007–2008 podpořila Grantová agentura Akademie věd ČR. Jeho řešitelem bylo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. (CVVM), a spoluřešitelem Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK v Praze (IKSŽ). Rozsáhlé empirické šetření, jemuž samozřejmě předcházela teoretická příprava, bylo logickým prvním krokem k výzkumu nastolování a distribuce témat v českém veřejném diskurzu, kde dosud výzkum daných parametrů a zaměření neproběhl. Projekt zahrnul empirická šetření mediální a veřejné agendy a jejich následnou komparaci. První kapitola knihy představuje stručný úvod do teorie konceptu agenda-setting a jejího zasazení do kontextu studia účinků masových médií. Vzhledem k tomu, že výzkumný tým věnoval výhradně teoretickým rámcům agenda-setting v rámci projektu jinou monografickou publikaci (Škodová, M. (ed.). 2008. Agenda-Setting: teoretické přístupy. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.), nepovažovali editoři této knihy za nutné akcentovat diskurzivní, teoretické a historické pozadí konceptu v tak velké míře za zcela nutné. Čtenář se však i zde může seznámit se základními pojmy a genezí celého konceptu. Následujících pět kapitol již přináší podrobnější analýzy dat získaných v průběhu šetření, jako i popis metodologických úskalí a přístupů, které s sebou jednotlivé analýzy nesou. Druhá kapitola knihy je věnována mediální agendě a taktéž základu celého konceptu: testování vzájemného vztahu agendy mediální a veřejné. Autor v ní na základě zkoumaného vzorku českých masových médií dochází k závěru, že jejich tematická agenda v daném časovém období vykazovala obdobné rysy. Ze souhrnných výsledků je pak zřejmé, že obsahy sledovaných médií jsou věnovány z velké části negativním jevům a tématům. Šest z deseti nejfrekventovanějších témat se týká kriminality, násilí, nehod, katastrof. Třetí kapitola popisuje to, co obyvatelé ČR považovali za „nejvýznamnější celospolečenské události“ v průběhu druhého čtvrtletí roku 2008, respektive jak v empirických šetřeních realizovaných v tomto období odpovídali na otevřenou otázku: „Jaké celospolečenské události z poslední doby považujete Vy osobně za nejvýznamnější?“ (tzv. MIP otázka). Empirická data přitom pocházela jak ze speciálního panelového výzkumu uskutečněného v rámci grantového projektu, tak ze tří pravidelných kontinuálních šetření CVVM z dubna, května a června 2008. Ve čtvrté kapitole se čtenáři seznámí s hlavními výsledky komparační analýzy, která prokázala platnost klasické hypotézy agenda-setting jak na individuální, tak na makro-úrovni. Dále se podařilo ukázat, že na makro-úrovni nejen mediální agenda ovlivňuje veřejnou, ale existuje zde i opačný vztah. Pátá kapitola nabízí analýzu dat získaných CVVM a seznamuje s prozkoumáním stability stranické identifikace v rámci panelového šetření, které metodologicky ukotvuje poslední, šestá kapitola. Publikace jako celek tedy představuje hlavní výsledky unikátního šetření, které bylo prvním svého druhu v České republice a vzniklo v rámci projektu, díky jehož podpoře se čtenářům v českém jazyce dostaly první ucelené texty, věnované konceptu agenda-setting.
Vypredané
8,12 € 8,55 €

Mediální smrt konsenzu


V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná publikace Mediální smrt konsenzu si tuto tóninu nesmiřitelné polarizace bere jako výchozí polohu svého kriticko-analytického přístupu a snaží se ji podrobit detailnějšímu rozboru. Platí-li teze o (nesmiřitelné) polarizaci, pak se nabízí otázka, jak je tato polarizace traktována (posilována či oslabována) samotnými médii. Většina úvah na toto téma má povahu velmi obecnou a mediální produkci chápe jako „hyperobjekt“, který není možné nahlédnout vcelku, ale jen rozfázovaně, po částech, neúplně. Autorský tým na toto omezení přistoupil a snaží se postihnout, jak se nesmiřitelná polarizace (pokud existuje) projevuje v médiu navýsost konsenzuálním svou masově konzumní podstatou, v televizi.
Na sklade 1Ks
11,61 € 12,22 €