Kamila Skopová

Poprvé vyšla publikace Rok na vsi výtvarnice a spisovatelky Kamily Skopové v roce 2011. Od té doby se vedle nového vydání v roce 2025 tento malý pozdrav bratřím Mrštíkům dočkal i volného pokračování v podobě druhého dílu. I v této Kronice všedního dne Jakuba a Dorotky autorka navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou a prokazuje své umění její nenásilné popularizace. I nyní stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Vyprávění dvou mladých lidí přibližuje přístupnou a čtivou formou všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho manželka a novopečená maminka Dorotka. Možná ale důležitější než všechny události běžného roku je podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a nezaměnitelné obrázky.

Nová kniha osobité výtvarnice a popularizátorky folklóru Kamily Skopové oživuje minulost prostřednictvím pohledu na tradiční řemesla, která dnes postupně upadají v zapomnění či jsou mnohdy k naší škodě jen regionálním exotikem skanzenů. Autorčina práce se soustředí na zachycení a dokumentaci rozmanitých řemeslných dovedností, které byly kdysi klíčovou součástí společnosti, avšak modernizace a technologický pokrok postupně vedly k jejich marginalizaci. Kniha nejen popisuje, ale i vizuálně dokumentuje různá řemesla, která již nejsou běžně provozována. Portréty profesí jako například „hadrník“, „šindelář“, „kameník“, „kovář“, „papírník“, či „pozamentýř“, nám otevírají okno do minulých dob, kdy tyto činnosti byly nedílnou součástí každodenního života. Kniha tak nahlíží na význam řemesel nejen z hlediska fyzické výroby, ale také z perspektivy společenského postavení řemeslníků a jejich vztahu k okolnímu světu. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Knížka unikátním způsobem spojuje vyprávění o lidových tradicích, úvahy o přirozeném běhu života a osvědčené recepty babiččiny kuchyně. Taková kombinace pro vás může být v dnešní uspěchané době skvělou duševní terapií. Autorka předkládá čtivou formou pro každý týden novou dávku inspirace a moudrosti našich předků, kterou oživuje svými půvabnými ilustracemi. Kniha se stává jakýmsi týdenním průvodcem nejen pro jeden rok, ale i pro každý následující. Třeba i vám pomůže příjemně se naladit, inspirovat ke kulinářským experimentům a přiblížit vás zpátky ke kořenům a tradicím minulosti.

Autorka v knize příznačně vlídným a čtivým stylem pojednává nejen o receptech, jež by se měly stát součástí jarní kuchyně, ale také o všemožných obyčejích a rituálech, které neodmyslitelně patří ke dnům probouzejícího se slunce. Z textu, který autorka doprovodila vlastními ilustracemi, se čtenář mimo jiné dozví, proč jsou Velikonoce považovány za svátky plození a života, jaký je význam tradičních velikonočních symbolů – pomlázky, zdobených vajíček a kraslic – či proč jsou Velikonoce „pokaždé jindy“.

Moderní doba nás zbavila manuální dřiny, ale zároveň jsme přišli o nespočet dovedností našich předků. Leckdo ještě doma opatruje ohmataný hmoždíř, v němž babička tloukla koření, dřevěný hříbek na látání punčoch, dědův starodávný hoblík a babku, na které naklepával kosu. Jak se s podobnými každodenními předměty zacházelo? Drobná, ale obsahově hutná kniha dále vysvětluje, co to byly tacle, herdule, mašnógl či hemzáky, a jak se v dřívějších dobách připravovala couračka, žahour či podplamenice. Nebo jak se pekl domácí chléb, jak se v hospodářství zpracovávalo mléko, len, ovčí vlna, husí peří, dřevo, rozličné proutí, a nebo jak se krmily husy. Vesměs jde o činnosti takřka zapomenuté, ale nikoli překonané. Naopak, k mnohým se snažíme s úctou vracet, nebo u nich alespoň hledat inspiraci. Kniha je napsána velice čtivou formou a autorka ji doplnila mnoha ilustracemi.

Když jsme obdrželi milý rukopis Kamily Skopové v roce 2004, netušili jsme, jakou tradici vánočních knížek s ním otevíráme. Od té doby vychází tato drobná knížka téměř každoročně ve stále se zvyšujícím nákladu. Čím si Vánoční svátky získaly zájem čtenářů? - Vánoční publikace Kamily Skopové (1944), výtvarnice a folkloristky, žijící v malé roubence na Vysočině u Hlinska, zpřítomňuje atmosféru českých Vánoc skrze téma, jež je v rámci vánočních zvyků dodnes u nás nejživější - tj. téma sváteční kuchyně. V poutavě psaném povídání o tom, co servírovali naši předci na vánoční stůl, s jakými zvyky a tradicemi, najdeme i praktické vánoční recepty, aktualizované na dnešní běžně dostupné suroviny. Knížku doprovází autorka jemnými ilustracemi. Není tedy divu, že na Vánoční svátky navázala postupně celá série autorčiných knížek, mapující svátky a obyčeje velikonoční, rodinné a také svět dětských her a radostí.

Z velkého bohatství českých, moravských a slezských písní jsme vybrali ty nejznámější. Tedy známé alespoň pro nás, kteří ještě pamatujeme zpívání doma, ve škole, na prázdninách u táboráku, na výletech a vejšlapech po krajině. Okolo Hradce, Chodíme, chodíme, Okolo Frýdku – kdo by je neznal? A přece se nějak vytrácejí z našeho života. Aby se tyhle milé písničky nezapomněly docela, připravili jsme je pro vás spolu se snadnou klavírní úpravou i akordovými značkami, pokud se budete chtít doprovázet na kytaru. A také s půvabnými kresbami Kamily Skopové, provázejícími nás zároveň světem dobových lidových oděvů. To se ví, že se nám do výběru nepodařilo vměstnat všechny krásné lidové písně. Ty čekají na další pokračování zpěvníku.

Zpívejte sobě pro radost i k oslavě nejkrásnějších svátků v roce. Vybrali jsme pro vás ty nejhezčí vánoční koledy ze všech koutů naší země – zazpívejte si je s rodinou a přáteli, doprovoďte se na klavír či na kytaru, přidejte flétničky! Vánoční zpěvník se může stát i skvělým dárkem díky spojení zdařilých snadných hudebních úprav a poetických vánočních ilustrací. Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma... Asi nikdo z nás si neumíme Vánoce bez těchto lidových koled, které slýcháme odmalička, představit. Možná při listování naším vánočním zpěvníkem naleznete i takové, které neznáte a rádi se je naučíte. Koledy jsou představeny ve snadné úpravě pro klavír, nechybí v něm ani akordové značky, pokud budete chtít svůj zpěv doprovázet na kytaru. Koledy jsou doplněny půvabnými ilustracemi Kamily Skopové. Věříme, že díky novému zpěvníku a společnému zpívání si vykouzlíte radostnou náladu Vánoc doma, ve škole nebo s přáteli...

Kniha populární výtvarnice a etnografky Kamily Skopové je poutí po zemích českých, po jejích etnografických regionech. Jednotlivé kapitoly přibližují vybrané oblasti a popisují krajové zvyky, jazyk, architekturu, stravu či odívání. Lidová kultura hmotná i duchovní vytvořila nespočet projevů hodných našeho zájmu, inspirovala mnoho slavných osobností ze světa kultury. Lidové stavby, kroje, písně, taneční projevy a muzika, slovesnost a nářečí, vzájemné vztahy, zvyky a obyčeje, rituály a obřadnost, způsob hospodaření, lidový výtvarný projev, ale také lidová strava – to vše poutalo pozornost mnoha skladatelů, básníků, spisovatelů a výtvarníků. Koneckonců i Kamily Skopové, která svůj zájem o danou problematiku osvědčila již ve více jak desítce popularizačních i originálně ilustrovaných knih. Publikace Čechy, domov můj si neklade za cíl vědu o naší vlasti odborně pojednat, chce pouze vzbudit zájem široké veřejnosti o tyto hodnoty; možná se stane podnětem k prvnímu kroku na cestě poznávání života českého venkova v minulosti. Jinde ve světě jsou na svou národní kulturu patřičně hrdí. Buďme také, ona si to zaslouží. O to víc se pak otevřeme světu a se zdravým sebevědomím se staneme součástí mnohonárodního společenství. Knihu doprovází původní stejnojmenné CD s nahrávkou 15 lidových písní ze 14 regionu Čech (v hudební úpravě Ivy Dostálové). Ačkoliv nahráváno ve starobylé roubence poblíž Hlinska, výsledkem je CD, na němž účinkují bezmála tři desítky muzikantů a zpěváků. Uslyšíte dudy, citeru i vzácnou lidovou háčkovou harfu.

V roce 2003 vyšla kuchařská knížka s poněkud provokativním názvem ...ale máma to vařila líp! Přesto (anebo právě proto), že se lišila od současných velice výpravných barevných kuchařek, měla tato útlá knížka úspěch. Byly v ní kromě receptů a kresbiček i autorčiny pocity, vzpomínky na dětství, na všechny kulinářské informátory, zážitky z cest. Tím se literatura účelová, návodová stala současně i knížkou čtivou a díky drobným ilustracím i graficky zajímavou. Druhý díl, spíše jakési volné pokračování s názvem Rodinné stříbro přináší osvědčené recepty, tradované v rodinách autorčiných přátel z celé republiky a zčásti i zahraničí. Každá dobrá rodina má své rodinné stříbro - doslova i přeneseně. Jsou to nejen šperky po babičce, ale také různé rituály, úsloví a v neposlední řadě i oblíbené recepty, předávané z generace na generaci - někdy ovšem i zcela nově získané a dokonce vlastním riskováním objevené. Každá maminka, babička - a v poslední době i mnohý muž - vědí, že láska prochází žaludkem. Mají tedy v záloze dobrůtku, nad kterou se leckdy vyřeší drobné problémy, jejíž vůně rozežene občasné mráčky manželského soužití a nad naparáděným talířem se opět rozzáří sluníčko rodinné pohody. Kuchařka Rodinné stříbro vznikala vlastně spoluprací všech autorčiných přátel, kteří ochotně otvírali ony rodinné pokladnice a dávali nahlédnout do vyzkoušených a ověřených receptů. Autorka jim z celého srdce děkuje a přeje všem i sobě dobrou chuť.

Když jsme obdrželi milý rukopis Kamily Skopové v roce 2004, netušili jsme, jakou tradici vánočních knížek s ním otevíráme. Od té doby vychází tato drobná knížka téměř každoročně ve stále se zvyšujícím nákladu. Čím si Vánoční svátky získaly zájem čtenářů? – Vánoční publikace Kamily Skopové (1944), výtvarnice a folkloristky, žijící v malé roubence na Vysočině u Hlinska, zpřítomňuje atmosféru českých Vánoc skrze téma, jež je v rámci vánočních zvyků dodnes u nás nejživější – tj. téma sváteční kuchyně. V poutavě psaném povídání o tom, co servírovali naši předci na vánoční stůl, s jakými zvyky a tradicemi, najdeme i praktické vánoční recepty, aktualizované na dnešní běžně dostupné suroviny. Knížku doprovází autorka jemnými ilustracemi. Není tedy divu, že na Vánoční svátky navázala postupně celá série autorčiných knížek, mapující svátky a obyčeje velikonoční, rodinné a také svět dětských her a radostí.

Böhmische Weihnachten sind ein Begriff an sich. Was steckt dahinter? Als wir 2004 dieses Büchlein von Kamila Skopová erstmals veröffentlichten, ahnten wir nicht, welche Tradition wir damit begründen würden. Seit damals erscheint die tschechische Orig inalversion dieses kleinen Buches mit steigender Auflage fast jedes Jahr neu. Wodurch fesselt es das Interesse seiner Leserinnen und Leser? - Diese Publikation von Kamila Skopová (1944), bildende Künstlerin und Volkskundeexpertin, welche in ihrem gez immerten Häuschen im Hügelland bei Hlinsko in Ostböhmen lebt, bringt die tschechische Weihnachtsatmosphäre vor allem anhand eines Themas in die Gegenwart, welches im Rahmen der weihnachtlichen Traditionen bis heute bei uns am lebendigsten geblieben i st - anhand der Festtagsküche. In ihren spannend geschriebenen Erzählungen darüber, was unsere Vorfahren am Weihnachtstisch servierten, verbunden mit welchen Bräuchen und Traditionen, finden wir auch praktische Weihnachtsrezepte, aktualisiert und an die heute erhältlichen Rohstoffe angepasst. Das Buch wird von feinen Illustrationen der Autorin anschaulich ergänzt. Es ist also kein Wunder, dass die "Böhmischen Weihnachten" ihre schrittweise Fortsetzung in einer Reihe von weiteren Büchern der Auto rin fanden, welche die Feiertage und Traditionen zu Ostern, jene im Rahmen der Familie und auch die Welt der Kinderspiele und -freuden zum Inhalt haben.

Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Přístupnou a čti vou formou vyprávění dvou mladých lidí přibližuje čtenáři všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho milá Dorotka. Lze snad prozradit, že rok pro ně skončí veselkou, tedy šťastně Důležitější je totiž podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře, přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a obrázky. Jeden rok života Dorotky a Jakuba tak Kamila Skopová ve své desáté knize doplňuje vedle svých nezaměnitelných obrázků i půvabnou lidovou slovesností, pranostikami, praktickými návody a ovšem - i tradičními recepty lidové kuchyně

Když jsme obdrželi milý rukopis Kamily Skopové v roce 2004, netušili jsme, jakou tradici vánočních knížek s ním otevíráme. Od té doby vychází tato drobná knížka téměř každoročně ve stále se zvyšujícím nákladu. Čím si Vánoční svátky získaly zájem čtenářů? – Vánoční publikace Kamily Skopové (1944), výtvarnice a folkloristky, žijící v malé roubence na Vysočině u Hlinska, zpřítomňuje atmosféru českých Vánoc skrze téma, jež je v rámci vánočních zvyků dodnes u nás nejživější – tj. téma sváteční kuchyně. V poutavě psaném povídání o tom, co servírovali naši předci na vánoční stůl, s jakými zvyky a tradicemi, najdeme i praktické vánoční recepty, aktualizované na dnešní běžně dostupné suroviny. Knížku doprovází autorka jemnými ilustracemi. Není tedy divu, že na Vánoční svátky navázala postupně celá série autorčiných knížek, mapující svátky a obyčeje velikonoční, rodinné a také svět dětských her a radostí.