Jaromíra Slezáková

Je to více než dva tisíce let, kdy v nynější českomoravské kotlině žijí dva příbuzné kmeny Boiů. Mají své druidy, zvyky, bohy a rituály a jsou mírumilovní. Raději pracují, než bojují, ale jejich životy jsou ohroženy silnou migrací Germánů. Musí čelit nájezdům a nepochopení mladší generace. Dostává se jim pomoci od keltských bohů, ale bude to stačit k přežití a udržení života v Zemi Srdce? Nebo po nich zbudou jen tvrdohlavé a mazané geny v našich dnešních povahách? Začtěte se do příběhů druida Agnidaga, krále Redgara a mystických synů Siria. Kniha také přináší příběh velké lásky, vhled do celoročních zvyků Keltů a pravděpodobný důvod jejich náhlého odchodu. Přestože děj i postavy románu jsou samozřejmě fiktivní, možná v sobě něco z Keltů objevíte.

Nahoru a dolů, vesele či se smutkem – život je jedna dlouhá, klikatá horská dráha. A Jaromíra Slezáková nám z něj předkládá střípky zážitků, vzpomínek, představ i fantazií. Co si asi myslí telefon o lidech? Co se vám honí hlavou při Mozartově koncertu? Jaké to je – čarovat? To vše se dozvíte v této knize povídek. Vážně i nevážně.

Román „Velekněžka“ s podtitulem „Léčba Římem“ se sice odehrává v historické době a s historickými osobami, přesto není historickým románem v pravém slova smyslu. Totiž žádné Anály ani historické dokumenty se nezmiňují o obyčejných lidech a téměř vůbec ne o ženách. Pokud si tato pozdní republika zakládala na demokracii, pak se týkala pouze mužů. Osud uprchlé bójské princezny, která si vysnila službu Vestálky v Římě, se proplétá s osudy známých římských rodin, okrajově i s mladým Juliem Caesarem, o jehož mládí neexistují žádné podrobné záznamy, a její neřímská výchova ji předurčuje ke srážce s tolik vychvalovaným systémem. Chce mít nezávislost ve volbě povolání a možná i v lásce. Hodlá být lékařkou, v tu dobu žádná žena v Římě praxi nevykonává a ani nesmí, natož velekněžka vázána zákony tabu. Tato odvážná žena prodělává změnu osobnosti na poli milostném i v profesi až k hořkému pádu. Nezávisle na běhu událostí vypráví o svém osudu římský otrok. Jeho vyprávění je dějem prokládáno tak, jak vidí svůj život v Římě on. Protnou se jejich osudy?

Co takhle prodat duši? Využít k dosažení cíle woodoo? Zaplést se se světem čar a kouzel? V mezních situacích se u lidí leckdy objevuje touha využívat magii nebo potkat kouzelného dědu. A co kdyby k tomu opravdu došlo? Autorka říká spolu s klasikem: „Kdybychom skutečně věděli, co si vlastně přejeme, nepřáli bychom si to nikdy“. Přesto se nám všem dějí věci, jejichž vysvětlení patří do dějů paranormálních nebo zázraků. Sedm takových příběhů vám autorka předkládá, aniž si činí nárok na morální zhodnocení všech postav. Mohly by se takové příběhy stát? Anebo ne? Odpovězte si sami.