Vlasta Šmardová

Diagnostika dítěte předškolního věku Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku je zaměřena na sledování a rozvoj následujících oblastí: • motoriky, grafomotoriky • zrakového vnímání • sluchového vnímání • vnímání prostoru • vnímání času • základních matematických představ • myšlení a řeči • sociálních dovedností • sebeobsluhy (samostatnosti) • hry Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku se orientuje na populaci předškolních dětí. Čtenáři jistě budou rodiče – jsou prvními učiteli s nezastupitelnou úlohou pro pozdější vzdělávání. Zpravidla věnují pozornost vývoji svého dítěte a mají zájem dozvědět se více. Chtějí je dále rozvíjet, chtějí vědět, jak na to. Publikace bude dobře sloužit i učitelkám mateřských škol. Pro svůj úkol – doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit dítěti dostatek mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení – se učitelky potřebují dále vzdělávat a rozvíjet své diagnostické dovednosti. Tato publikace jim může být přínosná. Ve shodě s pojetím autorek není cílem předškolní diagnostiky „nálepkování“ dětí. Je to prostředek pro zajištění odpovídající vzdělávací nabídky a vhodného pedagogického vedení. Publikace poutavou a nenásilnou formou poskytuje rodičům i učitelům informace, jak probíhá vývoj dítěte od časných etap do věku školního, co by mělo dítě zvládat v předškolním věku, kam by mělo „dojít“, než nastoupí do školy. Nabízí inspiraci pro přímou práci s dítětem, vycházející z jeho vývojových potřeb, a dává možnost, jak je zjistit. Zde je těžiště publikace, nebo_ rodiče či učitelé mohou sami vývojovou úroveň dítěte diagnostikovat. Diagnostika vychází z průřezových vývojových řad (ve většině případů se jedná o informace, v jakém věku by mělo dojít k upevnění dílčích dovedností). Byly konstruovány na základě dlouhodobé poradenské zkušenosti autorek. Samy autorky upozorňují, že při jejich užití je potřeba být obezřetnými. Údaje o obvyklém dosažení dané dovednosti či schopnosti se netýkají všech dětí beze zbytku. Existují odchylky ve vývoji, které nemusejí být známkou vážného opoždění dítěte. Nemělo by proto docházet ke zvýšenému tlaku na dítě vzhledem k nedosažení uvedených věkových norem. Materiál by měl být inspirací rodičům i učitelům pro přímou práci s předškolními dětmi, nikoli „dogmatem“. Diagnostika nemůže být jednorázovou záležitostí, předškolák je ve svých výkonech závislý na okamžitém nastavení a vyladění. Korigovat různá zkreslení (neschopnost či nezájem se v daném okamžiku požadovanou činností zabývat) pomáhá opakované sledování. V případě závažných odlišností od popsaného vývoje či odchylek ve více oblastech je vhodné obrátit se na poradenská nebo klinická pracoviště pro „odbornou“ diagnostiku i doporučení navazujících intervencí. Přeji nové publikaci hodně čtenářů a čtenářům hodně inspirací! PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph. D. katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Publikace tvoří s pracovními listy Jak se pastelky učily kreslit, Mezi námi pastelkami, Co si tužky povídaly a Na návštěvě u malíře ucelený soubor, doplňuje a shrnuje informace a podává souhrnný komplex poznatků o vývoji grafomotoriky, dětské kresby, možnostech rozvoje a podpory této oblasti. Publikaci pro práci s dětmi využijí učitelé mateřských škol, 1. stupně základních škol, speciální pedagogové a také rodiče.

Publikace osvědčené autorské dvojice dává prostor rodičům a pedagogům, aby se dlouhodobě zabývali podněcováním dítěte v době přípravy na nástup do školy. V knize naleznete základní informace o tom, co by mělo dítě umět a zvládnout mezi pátým a šestým rokem věku. Najdete zde rovněž upozornění na některé vývojové obtíže. Kniha je určena pro rodiče i učitelky v mateřských školách.

Publikace osvědčené autorské dvojice dává prostor rodičům a pedagogům, aby se dlouhodobě zabývali podněcováním dítěte v době přípravy na nástup do školy. V knize naleznete základní informace o tom, co by mělo dítě umět a zvládnout mezi pátým a šestým rokem věku. Najdete zde rovněž upozornění na některé vývojové obtíže. Kniha je určena pro rodiče i učitelky v mateřských školách.

Publikácia osvedčenej autorskej dvojice dáva priestor rodičom a pedagógom, aby sa dlhodobo zaoberali prípravou a motiváciou detí pred nástupom do školy. V knihe nájdete základné informácie o tom, čo by malo dieťa vedieť a zvládnuť medzi piatym a šiestym rokom života. Taktiež tu nájdete upozornenia na možné komplikácie vo vývoji dieťaťa. Kniha je určená pre rodičov i učiteľky v materských školách.

Pokračování edukativní publikace reaguje na nejčastější otázky týkající se pedagogické diagnostiky a rozšiřuje tematický záběr prvního dílu. Autorky věnují velký prostor zejména diagnostice dynamické, zaměřené na proces učení a podporu rozvoje každého dítěte. Zároveň nabízejí velké množství aktivit pro naplňování jeho potřeb. Chcete-li zjistit, co dítě umí a jak jej dále cíleně rozvíjet, je tato kniha určena právě pro vás!

V publikaci Rozvoj grafomotoriky naleznete informace: - 1) o významu a vývoji dětské kresby, - 2) o metodice rozvoje grafomotorických schopností (posloupnosti vývoje grafomotorických prvků, navození pracovních návyků při kreslení a psaní, potřebných podmínkách a pomůckách…). Kniha Rozvoj grafomotoriky osloví podle mého názoru řadu čtenářů, zajímajících se o vývoj dítěte, jeho výchovu a vzdělávání. Její odborná úroveň a současně srozumitelné, čtivé zpracování jistě zaujme nejen pedagogy v mateřských a základních školách, pracovníky pedagogicko-psychologického poradenství, ale i blízké (rodiče, prarodiče…) dětí, které rády kreslí nebo se s kreslením potýkají. My, kteří známe předchozí publikace Jiřiny Bednářové, zaměřené na grafomotoriku – Mezi námi pastelkami, Co si tužky povídaly a Na návštěvě u malíře – můžeme očekávat, že opět získáme mnoho nových užitečných informací o tom, jak rozvíjet kreslířské dovednosti, jak připravit dítě na psaní. Tato kniha má však ještě jednu autorku: Vlastu Šmardovou, zkušenou dětskou psycholožku s dlouholetou poradenskou praxí, která poskytla pomoc mnoha rodičům dětí předškolního i školního věku. Pomohla řešit hodně dětských trápení. Právě spojení sil psychologa, pedagoga a malíře – ilustrátora Richarda Šmardy – vedlo k vytvoření této publikace, v níž se dozvíme nejen jak rozvíjet dětskou kresbu, ale také jak se dětská kresba vyvíjí a jaké jsou zákonitosti tohoto vývoje, jaký význam má pro rozvoj osobnosti dítěte. Mnohdy si neuvědomujeme, co vše o dítěti jeho kresba vypovídá, jak nám může schopnost rozumět kresbě pomoci pochopit dítě, a tedy mu i pomoci. Vyzbrojeni základními odbornými informacemi budeme dále dobře pracovat na rozvíjení hrubé a jemné motoriky, které jsou předpokladem grafomotorických dovedností dítěte. Autorky nám nabízejí spoustu činností a cvičení, ukázek pomůcek, které si můžeme ve škole i doma vyrobit. Významná jsou doporučení týkající se pracovních návyků, sezení při kreslení a psaní, výběru kreslicích a psacích potřeb. Mnoho nepříjemností při psaní je zapříčiněno špatným úchopem psacího náčiní, je tedy nutno mu předcházet už v počátcích kreslení. Často mívají děti při psaní potíže s tím, že příliš „tlačí“ na tužku; proto se dovíme, jak ruku uvolnit, jaká grafomotorická cvičení pomohou dítěti kreslit a psát lehce, s jistotou, s chutí. Dostaneme odpovědi na otázky, které zajímají mnoho pedagogů i rodičů, např. jak má psát levák a má-li se dítě učit psát v předškolním věku. A nakonec nalezneme možnosti pomoci při obtížích, praktická, srozumitelná, odborně podložená doporučení včetně další literatury pro zájemce. Přeji vám, vážení čtenáři, příjemné studium i mnoho užitku pro vás i děti, jimž prospějete tím, že jste rozšířili své znalosti o grafomotorice. PhDr. Alena Šafrová, speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Prověřte dovednosti předškoláků Publikace je určena především učitelkám MŠ a rodičům. Přináší návod, jaké oblasti vývoje u dítěte sledovat, co by dítě ve kterém věku mělo umět. Publikace je zaměřena na sledování a rozvoj následujících oblastí: motoriky, grafomotoriky, zrakového a sluchového vnímání, vnímání prostoru a času, základních matematických představ, myšlení a řeči, sociálních dovedností, sebeobsluhy a hry.

Publikace Školní zralost je určena rodičům a pedagogům, kteří pomáhají rozvoji předškolního dítěte v těchto oblastech: - vizuomotorika, grafomotorika - řeč - sluchové vnímání - zrakové vnímání - vnímání prostoru - vnímání času - základní matematické představy Publikace Školní zralost autorské dvojice Jiřina Bednářová – Vlasta Šmardová doplňuje ucelenou řadu odborných materiálů, které v poslední době autorky publikovaly, a završuje svým pohledem otázku vývoje a diagnostiky dítěte v předškolním věku. Ústředním tématem je školní zralost / připravenost, autorky se snaží alespoň rámcově seznámit čtenáře se všemi důležitými faktory ovlivňujícími dosaženou vývojovou úroveň dítěte před vstupem do školy a i možnou korespondencí s problémy ve školním věku, jsou-li v daných oblastech určité deficity. Čtenáři a uživateli budou v první řadě rodiče, neboť se dozvědí, jaká jsou kritéria školní zralosti / připravenosti, jak pracovat s dítětem před vstupem do školy, a pokud se chtějí ujistit, že jejich potomek splňuje vývojové ukazatele před nástupem do školy, naleznou zde jednoduché diagnostické úkoly. Tímto tématem se odborně zabývají školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra). Cílem publikace jistě není to, aby si rodiče nebo vychovatelé jednorázově provedli u dítěte komplexní diagnostiku sami. Publikace jim naopak dává prostor, aby se dlouhodobě zabývali podněcováním dítěte v době přípravy na nástup do školy a aby měli základní informace o tom, co by mělo dítě umět a zvládnout mezi pátým až šestým rokem věku. Záměrem autorek rovněž je, aby dospělí byli včas upozorněni na některé vývojové obtíže a včas vyhledali odbornou pomoc poradenských zařízení, například při posouzení, zda by mělo dítě do školy nastoupit, případně při zařazování do edukačně-stimulačních skupin či intervenčních programů. Publikace by mohla dobře sloužit i učitelkám mateřských škol. I ony se zabývají otázkou, co je ještě třeba dále trénovat v posledním roce před nástupem do školy, ve kterých oblastech má dítě menší či větší problémy, opakovaně třeba i u dětí s odklady školní docházky. Inspirací může být ale také pro samotné školy – jak učitele elementaristy, tak například pracovníky školních poradenských pracovišť, zejména při řešení zápisů do 1. tříd, které jsou pojaty více odborně a diagnosticky než společensky. Ti, kteří se s publikacemi autorek již seznámili, vědí, že jejich diagnostické přístupy jsou poměrně jednoduché, jsou formou jednoduchých škál, bez důrazu na normativní přístup. Autorky diagnostiku ale nepojímají jako „nálepkování“ dětí, nýbrž posouzením individuálních zvláštností každého dítěte budují základy pro navazující práci s ním, pro zajištění odpovídající vzdělávací nabídky a vhodného pedagogického vedení. Autorky opakovaně uživatelům připomínají důležitý princip, že diagnostika není jednorázovou záležitostí, že i dítě před nástupem do školy je ještě ve svých výkonech závislé na okamžitém nastavení a vyladění. Korigovat různá zkreslení (neschopnost či nezájem se v daném okamžiku požadovanou činností zabývat) by mělo napomoci opakované sledování dítěte. Přeji nové publikaci hodně čtenářů a čtenářům hodně inspirací! PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph.D. katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy