Tomáš Smetánka

Britský architekt a kritik Paul Shepheard představuje nový hlas v současných postmoderních debatách o historii a smyslu architektury. V tomto pozoruhodně neortodoxním, napůl románovém eseji s postavami a dialogy (ale bez zápletky) Shepheard rýsuje hranici kolem předmětu architektury, popisuje její místo v umění a technice, její místo v historii a její místo v našich současných životech. V době, kdy je módní říkat, že architektura je všechno – od filozofie přes vědu k umění a teorii – Shepheard odvážně a neuctivě vymezuje hranice tématu, abychom mohli mluvit o architektuře takové, jaká je. Zaujímá silné postoje, pojmenovává příčiny problémů a říká nám, jak jsou věci špatné a jak by se mohly zlepšit. Shromažďuje přitom některé neočekávané, ale věrohodné svědky, kteří vypovídají o současném stavu architektury. Místo obvyklých požadavků nebo stížností ze známých zdrojů se objevují tahle pozorování zcela jiného druhu. Esej Co je architektura? je konstruován jako série bajek, mnohdy politicky nekorektních, a představuje osvěžující meditaci o možnostech, variantách, nadějích a selháních přístřešků ve společnosti. Paul Shepheard praktikuje architekturu 36 let let, vyučuje ji 34 let a píše o ní 19 let. Žije a pracuje v Londýně. “Je to jedna z nejpodivnějších a nejzábavnějších knih, jaké jsem kdy viděl. Je to jako začínat znovu: stejný předmět, ale viděný různýma očima, vyprávěný různými postavami.“ Robin Evans, Postgraduální škola designu Harvardovy univerzity

Podívám se na to ráno, to byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968. Výrok je zaznamenám v dokumentech amerického ministerstva zahraničí soustředěných ve sborníku Foreign Relations of the United States, přeložil je a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Autor knihy je jedním z prvních porevolučních šéfredaktorů Lidových novin, který ale novinářskou branži opustil a poslední dvě dekády se věnuje diplomacii, působil jako velvyslanec republiky v Jordánsku, Číně, Jižní Koreji nebo Indonésii. Díky jeho úsilí se ke čtenářům dostávají dokumenty odkrývající diplomatické hry, ale i analýzy situace očima Američanů, reakce nejvyšších amerických kruhů na vpád ruských vojsk do Československa. Soubor obsahuje zpravodajské telegramy, koncepční pojednání, přepisy rozhovorů nebo zápisy ze schůzí z valné většiny ještě v češtině nevyšly. Čteme tu bystré analýzy i nenaplněné spekulace, například v telegramu z velvyslanectví USA z 2. prosince 1967 už se správně předpovídá výměna Novotného v prezidentském úřadě stárnoucím generálem Svobodou, místo Dubčekova mocenského vzestupu však Američané vyslovují mylnou prognózu o převzetí funkce prvního tajemníka ÚV KSČ tajemníkem Kolderem. A dodávají: Spisovatelé zatím zůstávají potichu.