Zdeněk Šmíd

Audiokniha Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii, kterou napsal Zdeněk Šmíd. Vtipná audiokniha plná příběhů, které se vám při vodáctví nejspíš staly taky. A pokud nestaly, začnete si po vyposlechnutí pravděpodobně plánovat svou první vodáckou dovolenou.

Audiokniha Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách, kterou napsal Zdeněk Šmíd. Humoristická knížka oblíbeného spisovatele o předávání zkušeností, kterak chodit po horách. Údiv nad tím, jak krásná umí být horská turistika, doprovázejí vtipná ponaučení, glosy a postřehy.

Všichni lidé budou bratři = Alle Menschen werden Brüder. Myslíme to vážně, nebo zase dáme na zdivočelou historii? ***** Krušnohorský hřeben býval kdysi eldorádem hledačů vzácných kovů, jenže s rozvojem novověku zavládla v zapadlé štaci na pomezí dvou národů bída. Rod Jakoba Schmelzera, který se tu usadil už v 15. století, proto zkusil sedlačit, knoflíkařit, posílat kluky do fabrik a holky do šití, občas i něco propašovat. A přece by se při veškeré smůle tohoto drsně ocejchovaného koutu k žití nevzdal. Po zádech zaťatého, leč přičinlivého rodu z obce Bach slušný kus cesty od Vejprt se však tak jako po hřbetech ostatních vesničanů projdou obě světové války a nevraživosti, kvůli nimž se Češi s Němci mydlili už jako mládenci na tancovačkách. I kdyby se je příchozí z vnitrozemí – třeba osvícený Jan Koudela a poté jeho syn Josef – snažili vlastním příkladem smířit sebevíc, nemají šanci. Iracionální nenávist je živená shora nejdřív z Hitlerova Reichu, pak na oplátku z Prahy, a tak po roce 1945 zplundrované západní pohraničí nevstane ze stavu klinické smrti… ***** Zdeněk Šmíd ani ve své nejzávažnější knize nezapřel naturel vypravěče-humoristy, jenž glosuje nelítostnou realitu domovského kraje vybroušenou ironií a ještě křišťálovějším jazykem. ***** Délka nahrávky: 12 hodin 18 minut

Audiokniha Cejch, kterou napsal Zdeněk Šmíd. Krušnohorský hřeben býval kdysi eldorádem hledačů vzácných kovů, jenže s rozvojem novověku zavládla v zapadlé štaci na pomezí dvou národů bída. Rod Jakoba Schmelzera, který se tu usadil už v 15. století, proto zkusil sedlačit, knoflíkařit, posílat kluky do fabrik a holky do šití, občas i něco propašovat. A přece by se při veškeré smůle tohoto drsně ocejchovaného koutu k žití nevzdal.

Kultovní kniha o partě vodáků Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii spisovatele Zdenka Šmída se vrací. Je určená nejen milovníkům klidných vod a peřejí, ale všem, kteří se chtějí od srdce zasmát a naladit na dobu prázdnin a dovolených.

Kultovní kniha o partě vodáků Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii spisovatele Zdenka Šmída se vrací. Je určená nejen milovníkům klidných vod a peřejí, ale všem, kteří se chtějí od srdce zasmát a naladit na dobu prázdnin a dovolených.

Kniha mapuje historii německého rodu na české straně Krušných hor, od prvních generací, které se v tomto drsném kraji usadily, přes násilnosti války a poválečného odsunu až po chmurný návrat dávno poté, co opuštěnou vesnici pohltí les. S rodem Schmelzerů se táhne cejch určité rodové viny, s níž se v různých generacích neustále střetávají s rodem Vogelů. Historické události ale nakonec zamávají se všemi stejně.

Kniha mapuje historii německého rodu na české straně Krušných hor, od prvních generací, které se v tomto drsném kraji usadily, přes násilnosti války a poválečného odsunu až po chmurný návrat dávno poté, co opuštěnou vesnici pohltí les. S rodem Schmelzerů se táhne cejch určité rodové viny, s níž se v různých generacích neustále střetávají s rodem Vogelů. Historické události ale nakonec zamávají se všemi stejně.

Šestnáct povídek dvanácti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily ve třetím ročníku (2014–2015) literární soutěže Kenyho VOLEJ. Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí, a k tomu navíc i nikdy nevydanou vodáckou povídku Zdeňka Šmída "Evrgrín Kid". Říční polobůh Vydroš skáče pro chmatáky pod jez, černý zabiják zjišťuje, že český jez je nebezpečnější než válka, koncertní mistr objevuje nástrahy vodáckého ladění a démonický patron řeky nachází oddanost až za hrob. Skvělé čtení na dlouhé zimní večery i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu! Některé povídky byly oceněny v literární soutěži Trapsavec.

Povídková kniha známého autora obsahuje dvě novely: Skin s useknutou hlavou Poklad mrtvých strážců V první ze dvou novel této knihy se seznámíme s Honzou Kládou z Malířova. Je v zásadě dobračisko, ale když je někde pácháno příkoří, pak nezná bratra. Pro tuto svojí vlastnost se Honza s dalšími třemi hrdiny zaplete do krkolomného příběhu, začínajícího zavražděným skinem a ukradenou tajemnou čelenkou, pokračujícího divokou honičkou s partou zabijáků po vlastech českých a vrcholí vypuštěním armády rytířů z Blaníku, protože právě o moc nad touto neporazitelnou silou v celé novele jde. Vše samozřejmě dobře dopadne, avšak jen proto, aby mohl být Kláda vystaven novému dobrodružství v následující novele Poklad mrtvých strážců, v níž musí podniknout na nátlak zločineckého gangu cestu časem do minulosti, aby zachránil svou unesenou manželku a dopomohl gangsterům k hradnímu pokladu.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.

Není tajemstvím, že oblíbeným tématem spisovatele Zdeňka Šmída jsou dějiny. Tentokrát se zaměřil na ty světové, a nebyl by to on, aby je nepojal s laskavým humorem sobě vlastním a zároveň s patřičným nadhledem. A tak se spolu s ním vydáme na cestu od počátku věků až po naši současnost. Připomeneme si různé teorie vzniku světa, zejména tu biblickou, od rajských radostí dospějeme až k řeckořímské moudrosti, budeme svědky stěhování národů, křížových výprav, objevení Ameriky či dobytí říše Inků. Postupně se přeneseme do středověku a novověku, vzpomeneme zvučných jmen velikánů, jakými jsou Petr Veliký, Napoleon či Bismarck, abychom se octli nejprve v naší nedávné minulosti, neblaze ovlivněné světovými válkami, a hned poté v naší současné přítomnosti... Jako bonus vybral autor pro čtenáře pár sloupků, které před časem napsal do rubriky Humor v mutacích Plzeňského deníku pro západní Čechy. Čtenáři se tedy mají opravdu na co těšit.

Těžištěm Šmídovy nové knížky jsou opět cestovatelská dobrodružství známé party kamarádů, situovaná tentokrát nikoli do vzdálených krajů, jak jsme byli zvyklí, nýbrž hned k sousedům za hranice - do Německa. Přibližuje památky, historii i mentalitu národa, vše s humorem, ale přitom spravedlivě, bez zbytečné jízlivosti, ...

Rukověť pro všechny věrné čtenáře, které zajímá, zda opravdu žili Sumec, Lída, Lucie a Keny, jaké povolání má ve skutečnosti Bongo, kdo je vlastně Křižák či kam se v seriálu na motivy knížek Proč bychom se netopili, nepotili, netěšili... poděla Ofélie. Knížku doprovázejí četné dobové fotografie z archivu a jeho přátel.

Povídkový soubor vyprávějící příběhy lidí z jihočeské vesničky Čekání. V mnohdy až groteskních příbězích z pustin českého pohraničí od konce války po dnešek autor uplatnil svůj typický humor, se kterým nám představuje bizarní směsici obyvatel: Čechy, Němce, Romy i Pražáky, poctivce i vyvrhele, podivíny, dobrodruhy, outsidery, nevěrné manželky i zatvrzelé bolševiky. A ač jde o příběhy leckdy neuvěřitelné, cítíme, že se opírají o osobní zkušenost – Zdeněk Šmíd na českém „divokém Západě“ několik let opravdu žil a tuto krajinu si zamiloval.

V souboru parafrází na historické a folklórní motivy představuje autor zemité, realisticky cítící, temperamentní a pyšné Chodsko. Využil svůj typický humor, ale za slovními hříčkami lze nalézt úctu a lásku k chodskému kraji.