Václav Smrčka

Kostní materiál z kostnic je zdrojem informací o životě našich předků. Autoři se pokusili objasnit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let. Jako pramen poznání bylo vybráno 50 kostnic v Čechách a na Moravě. Výzkum byl akcelerován svolením České biskupské konference ze 14. dubna 2020 a proveden byl během jednoho roku. Z nálezů lze sledovat vývoj chorob na našem území, od lepry ve 12. a 13. století přes syfilidu a tuberkulózu v 16.–19. století až do současnosti. Přičemž jen u syfilidy v každém století lékaři viděli různý obraz a i kostnicové nálezy jsou rozdílné. Čtenář se dozví, jak 21 epidemií chřipky zaznamenaných anglickými lékaři souviselo s klimatickými jevy, jak probíhaly morové epidemie od roku 1347 do roku 1715 i souvislosti mnohočetných výbuchů sopek s epidemiemi a hladomory. To a mnohé další najde čtenář v této knize. Autoři dlouhodobě studují nálezy z kostnic z hlediska historie medicíny a paleopatologie. Ve výzkumu moru spolupracují v této souvislosti s genomickou skupinou univerzity v Kodani a s oddělením výzkumu chorob univerzity v Cambridgi. V Radiokarbonovém centru v Poznani byly choroby nalezené v kostnicích roztříděny datováním do jednotlivých století. Bohatě obrazově dokumentovaná publikace obsahuje na 1500 fotografií a instruktivních kreseb. Určena je zejména historikům, paleopatologům, epidemiologům a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti.

Cílem knihy je objasnit dosud neznámá nebo nedostatečně osvětlená fakta z každodenního života příslušníků lengyelské kultury, neolitických zemědělců, kteří přišli z Balkánu, přes Moravu se rozšířili až na území dnešního Rakouska a Polska a nahradili původní rané zemědělské populace střední Evropy – kultury s lineární (LnK) a vypíchanou keramikou (StK). Od raně neolitických kultur se odlišovali zejména využíváním mědi, sopečného skla a vyšším podílem lovu. Jak byla tato populace ovlivněna používáním kovu? Proč vzrostla její potřeba lovit? Jaký byl její zdravotní stav před migrací z dnešního Maďarska na Moravu, kde zažila nebývalý rozkvět, a jaké nemoci nejvíc sužovaly obyvatele lengyelských osad? V čem se lišil jejich životní styl od předchozích kultur s lineární a vypíchanou keramikou? Na tyto otázky se snaží odpovědět mezinárodní tým odborníků pod vedením Václava Smrčky a Olivéra Gábora.

Baladický příběh z Valašska na motivy Bezručových básní. Próza, ukazující Valašsko první poloviny minulého století a příběhy chudého chlapce, který tam v těžké dřině vyrostl a propracoval se až na epidemika okresu.