Jiří Šolc

Jméno Bohumila Laušmana již dnešní mladé generaci mnoho neříká. Z očí české veřejnosti zmizel nedlouho po únoru 1948. Autor sleduje jeho osudy, přičemž využívá poznatky svého dlouhodobého výzkumu archivních pramenů a literatury. Sleduje cestu posledního předsedy ČSSD od dospívání až po skon v cele ruzyňské věznice.

Životní příběh majora Jaromíra Nechanského.

Životní příběh majora Jaromíra Nechanského.

Životní příběh majora Jaromíra Nechanského.

Teprve sametový převrat otevřel dveře archivů a dal příležitost českým historikům k objektivnímu zkoumání moderních dějin našeho národa a státu od vzniku ČSR až do současnosti, do té doby nejednou a nejrůznějším způsobem zkreslovaných. Díky tomu se konečně dostala z přítmí i jedna z nejzáhadnějších postav tohoto období - generál František Moravec.

Teprve sametový převrat otevřel dveře archivů a dal příležitost českým historikům k objektivnímu zkoumání moderních dějin našeho národa a státu od vzniku ČSR až do současnosti, do té doby nejednou a nejrůznějším způsobem zkreslovaných. Díky tomu se konečně dostala z přítmí i jedna z nejzáhadnějších postav tohoto období - generál František Moravec.

Titulem Přijdeme za svítání se Jiří Šolc opět vrací ke zvláštním operacím československých parašutistů z let druhé světové války. Z jejich pestré škály se tentokrát snaží seznámit čtenáře s teroristickými akcemi, připravovanými a podnikanými z Velké Británie. Věnuje pochopitelně největší pozornost operaci Anthropoid, která se jediná uskutečnila se zdarem. Zasvěceně provádí čtenáře zákulisím motivů jejího průběhu od počátků ve Velké Británii, až k obětavému boji sedmi statečných v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Srovnávací metodou dokazuje jak byly jednotlivé etapy operace a jejich souvislosti falšovány historiky dřívějšího režimu, zkreslovány a manipulovány několika `pamětníky` zde i v zahraničí a pokouší se objasnit roli prezidenta Beneše v této akci. Bourá mýty obestřené zájmy tajných služeb Německa, Británie a USA a přináší zajímavá a málo známá fakta a interpretaci dokumentů, které sám nalezl v našich archívech, když se studiu této problematiky profesionálně věnov

Titulem Přijdeme za svítání se Jiří Šolc opět vrací ke zvláštním operacím československých parašutistů z let druhé světové války. Z jejich pestré škály se tentokrát snaží seznámit čtenáře s teroristickými akcemi, připravovanými a podnikanými z Velké Británie. Věnuje pochopitelně největší pozornost operaci Anthropoid, která se jediná uskutečnila se zdarem. Zasvěceně provádí čtenáře zákulisím motivů jejího průběhu od počátků ve Velké Británii, až k obětavému boji sedmi statečných v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Srovnávací metodou dokazuje jak byly jednotlivé etapy operace a jejich souvislosti falšovány historiky dřívějšího režimu, zkreslovány a manipulovány několika `pamětníky` zde i v zahraničí a pokouší se objasnit roli prezidenta Beneše v této akci. Bourá mýty obestřené zájmy tajných služeb Německa, Británie a USA a přináší zajímavá a málo známá fakta a interpretaci dokumentů, které sám nalezl v našich archívech, když se studiu této problematiky profesionálně věnov

Kniha je rozdělena do dvou částí. V první se autor zabývá historií našeho výsadkového vojska a stručně i vývojem této zbraně obecně. Čtenář se zde může dočíst nejen o počátečním neúspěšném pokusu vytvořit u nás první jednotku vojenských parašutistů v letech 1938 – 1939, o našich výsadkářích za druhé světové války, o poválečném budování čs. výsadkového vojska, ale i o řadě zajímavostech spojených s našim výsadkovým vojskem. Druhou část své knihy autor věnoval svým vlastním vzpomínkám, v nichž s humorem, ale i s neobvyklou přímočarostí líčí své osudy v armádě i mimo ni. Kniha je, kromě fotografií, doplněna též četnými přílohami a rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Autor popsal výstižně situaci v bývalém Československu po Mnichově 1938, komplikovanou různými zájmy velmocí a prosazováním koncepce obnovení Československa po vítězné válce. K tomu vedla dlouhá cesta, provázená i množstvím omylů a nejasností. Autor se zaměřil především na činnost londýnské skupiny v čele s Edvardem Benešem a dalšími protagonisty, na zřeteli měl však i domácí odbojovou síť. Autor neposbíral jen suchá fakta, ale tam, kde to bylo jen trochu možné, snažil se vidět za určitými kroky a činy konkrétní lidi, odvážné, ale i mýlící se nebo sledující své vlastní a omezené lidské zájmy.

V této knize, ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ, se autor pouští do kvalifikovaného ozřejmení stejné problematiky, tentokrát však na frontě východní, v letech 1941 - 1945. V nelítostné válce s armádami nacistického Německa a jeho spojenců, provedly sovětské zpra vodajské organizace na desítky tisíc zvláštních operací, jimiž chtěly zpravodajskou, sabotážní a bojovou činností narušit zázemí německé armády. Autor

Kniha Osudná rozhodnutí chce připomenout, že jsme jako národ ve zkoušce dějin obstáli se ctí a chce přispět k opětnému získání úcty, díků, uznání i pokory před těmi, kteří nezaváhali a chopili se zbraně, i před těmi, kteří zvažovali svá rozhodnutí a dali přednost boji před vyčkáváním dějinné spravedlnosti. Je jakýmsi zpravodajským pitavalem z různých úseků válečné činnosti.