Vladimir Sorokin strana 3 z 3

Rebrov, Štaube, Oľga a mladučký Serioža roztáčajú koleso šialenej akcie, aby sa dopracovali k nepochopiteľnej premene svojich sŕdc. Potrebujú na to jednu skvapalnenú matku a sériu prepadov, sadistických vrážd a sexuálnych excesov. Kto sú Rebrov, Štaube, Oľga a Serioža? Figúrky z brutálnej počítačovej hry, ľudia - stroje, cynickí kríženci, ktorých vyprodukoval socializmus a nový kapitalizmus, alebo zúfalí súčasníci, ktorí posadnuto veria, že nový poriadok možno nastoliť iba dekonštrukciou jestvujúceho poriadku, teda aj samých seba? Novela Srdcia štyroch predstavuje nosnú časť rovnako nazvanej konceptuálnej knihy Vladimíra Sorokina (1955). Jej súčasťou je aj próza Mesiac v Dachau a tri divadelné hry Dostojevskij trip, Peľmene, Hochzeitreise. Kniha Srdcia štyroch je po románoch Opričníkov deň (2008) a Ľad (2008) v poradí tretí Sorokinov titul, ktorý vychádza vo vydavateľstve Kalligram.

Nejpřekládanější román ruského konceptualisty a příslušníka soc-artu. Je veden pouze v přímých řečech bez udání osob a odehrává se v neurčité frontě kdesi v Sovětském svazu, přičemž není zcela jasné na co. Z úvodu Dr. Tomáše Glance: Ve Frontě je Sorokin čtenářům, pro které jsou jehopozdější díla nestravitelná, přístupný, což není nedostatek, naopak. Jeho způsob psaní se tu projevuje jemně, v delikátní verzi, ve stadiu zrodu. A jde o zrod poetiky, která nepochybně stojí o zkoumavý zájem. Sorokina už víc než deset let někteří interpreti srovnávají se Lvem Tolstým. Četba jeho textů je nepochybně více a přímočařeji traumatizující a kritické pochybnosti o oprávněnosti a opodstatněnosti jeho vypravěčských strategií mohou být hlubší a vyvolávat více rozporů a nesouhlasu. Nicméně zjevně jde o velkého ruského spisovatele, jenž vyvolává znepokojení svým svébytným fiktivním kosmem, který buduje s pronikavou důsledností.

Strhujúci príbeh z blízkej budúcnosti Ruska z roku 2028. Kniha zachytáva jediný deň zo života opričníka Andreja Daniloviča Komjagu, jej hlavného hrdinu, ale aj rozprávača. Zároveň predstavuje aj nedávnu históriu tzv. Obrodenej Svätej Rusi, v ktorej zohráva podstatnú úlohu znovuzaložená opričnina, niekdajšia inštitúcia osobnej polície cára Ivana Hrozného počas jeho samoderžavia. Jeden z najprekladanejších ruských spisovateľov súčasnosti, známy sarkastickými dielami písanými na samej hranici etiky, vykresľuje nebezpečenstvo vzniku novej totalitnej moci.

Rusko v roce 2027. Po době zmatků a období restaurace zde znovu vládne car. Země je obehnána Velkou zdí a odříznuta od zbytku světa. Životní standard je udržován pouze vývozem nafty a plynu a jediným státem, s nímž Rusko udržuje přátelské styky, je Čína, která do něj exportuje veškeré zboží, od Boeingů po toaletní papír. Na Sibiři žije 28 miliónů Číňanů a čínština se stává módním jazykem… Takový je svět Sorokinovy ostré antiutopistické satiry, které zobrazuje jako zemi navracející se k temným dobám Ivana Hrozného s hrůzovládou jeho osobní gardy – opričniny. Román nabízí grandiosní obraz Ruska na cestě zpět k minulosti. Myšlení a jazyk 16. století se tu mísí s novodobými reáliemi, asiatský despotismus, korupce a cynismus se spojují s moderní technologií a ruským nacionalismem. Noví orpičnici se tu projíždějí v červených mercedesech, vyzdobených psí hlavu na chladiči a koštětem na kufru. Tyto symboly stejně jako v době Ivana Hrozného hrozí každému, kdo se protiví carově moci, že bude nemilosrdně smeten z ruské půdy. Sorokin tak především varuje před nebezpečným směrem dalšího politického vývoje, před sklonem k isolacionismu a tendencí k barbarství, která se mu zdá být částí ruské metafyziky.

Vladimir Sorokin ā€“ vidnyj predstavitel kontseptualizma i sots-arta v prozaicheskih zhanrah. Diskussii vokrug ego proizvedenij dostigajut nakala vysokoj stepeni i imejut shirokij obschestvennyj rezonans. V knigu voshel roman Ā«Serdtsa chetyrehĀ» i pesy:

Vladimir Sorokin ā€“ vidnyj predstavitel kontseptualizma i sots-arta v prozaicheskih zhanrah. Diskussii vokrug ego proizvedenij dostigajut nakala vysokoj stepeni i imejut shirokij obschestvennyj rezonans. V knigu voshel roman Ā«Serdtsa chetyrehĀ» i pesy:

...Posle sedmogo orgazma Sashenka dolgo plakala u Mariny na kolenjah. K odinnadtsatomu shli dolgo i uporno, slovno sovetskie alpinisty na Everest, dostignuv vershiny, radostno i oblegchenno plakali, po-sestrinski tselovalis v raskrasnevshiesja scheki, zab

Roman klassika sovremennoj russkoj literatury. Napisan v zhanre alternativnoj istorii. Priznan luchshim romanom 90-h. Avtor, tonko parodiruja klishe massovoj fantastiki i populjarnyh romanov, sozdal unikalnoe proizvedenie o ljubvi i nenavisti k russkoj li

Príbeh sa odohráva v súčasnej Moskve: tajomná sekta modrookých a plavovlasých ľudí je na honbe za vyvolenými, tiež plavovlasými a modrookými ľuďmi, ktorí majú "živé srdce". Svoje obete unesú a rozbijú im hrudník ľadovým kladivom. Tento brutálny útok prežijú len tí, ktorých srdce "prehovorí". Sujetový základ Sorokinovho románu tvorí fantastický príbeh tajného bratstva, ktoré svoju silu čerpá zo sibírskeho meteoritu. Ich kolektívne rituály pripomínajú mechanizmy totalitných režimov. Text v štyroch častiach majstrovsky spája žánre fantasy, akčnej a kriminálnej literatúry s prvkami neúprosnej satiry, ktorej predmetom je aj v tomto prípade ruská spoločnosť a jej každodenné mýty. Vladimír Sorokin (1955) patrí spolu s Viktorom Jerofejevom, Borisom Akuninom a Ľudmilou Ulickou k hlavným predstaviteľom súčasnej ruskej prózy. Na literárnu scénu vstúpil v polovici osemdesiatych rokov minulého storočia. V konceptuálnych románoch z tej doby pracoval s kultúrnymi, sociálnymi a politickými reáliami, ktoré boli vo vedomí spoločnosti zautomatizované. Sorokin stereotypy ruskej každodennosti vytrhol z ich kontextu a vystupňoval do absurdných rozmerov. Svetovú slávu mu priniesli romány Tridsiata Marinina láska (1995), Teplá Slanina (1999), Srdcia štyroch (2001) a Ľad (2002).

...Posle sedmogo orgazma Sashenka dolgo plakala u Mariny na kolenjah. K odinnadtsatomu shli dolgo i uporno, slovno sovetskie alpinisty na Everest, dostignuv vershiny, radostno i oblegchenno plakali, po-sestrinski tselovalis v raskrasnevshiesja scheki, zab

Vladimir Sorokin ā€“ vidnyj predstavitel kontseptualizma i sots-arta v prozaicheskih zhanrah. Diskussii vokrug ego proizvedenij dostigajut nakala vysokoj stepeni i imejut shirokij obschestvennyj rezonans. V knigu voshel roman Ā«Serdtsa chetyrehĀ» i pesy:

Az immár kultuszkönyvvé vált "Jég-trilógia" utolsó kötetének magyar fordítása lát most napvilágot. Az egyetlen számjegyből álló cím sokaságot takar, a Fény Testvériségének teljes létszámát jelöli. Tagjai a Szorokin trilógiájának első részében bemutatott ösvényen, azaz Bro útján haladnak - úgy, ahogyan a második részben, A jég című regényben is tették, hogy megleljék egymást szerte a világon. Egyben a végkifejlet felé is tartanak. Amely ezúttal egy emberrabló üldözéses rémálmán, döglött szukák barátnőinek kényszermunkáján keresztül közeleg, s két, hozzátartozóikat elveszített fiatal világméretű nyomozása kis híján fényt is derít rá. Akárcsak a lakott világot benépesítő lények mindegyike, a két fiatal is puszta eszköz a Testvériség átgondolt nagy tervében. A Testvériségében, amely utolsó tagjait gyűjti kitartó szorgalommal, emberi lények átalakításával, a remény köreinek megalkotásával. Majd amikor egybegyűlt a 23 000 kiválasztott, visszavonul mind, hogy kiküszöböljék a teremtés egyetlen, legnagyobb hibáját…

Roman klassika sovremennoj russkoj literatury. Napisan v zhanre alternativnoj istorii. Priznan luchshim romanom 90-h. Avtor, tonko parodiruja klishe massovoj fantastiki i populjarnyh romanov, sozdal unikalnoe proizvedenie o ljubvi i nenavisti k russkoj li

Rusko v roce 2027. Po době zmatků a období restaurace zde znovu vládne car. Země je obehnána Velkou zdí a odříznuta od zbytku světa. Životní standard je udržován pouze vývozem nafty a plynu a jediným státem, s nímž Rusko udržuje přátelské styky, je Čína, která do něj exportuje veškeré zboží, od Boeingů po toaletní papír. Na Sibiři žije 28 miliónů Číňanů a čínština se stává módním jazykem… Takový je svět Sorokinovy ostré antiutopistické satiry, které zobrazuje jako zemi navracející se k temným dobám Ivana Hrozného s hrůzovládou jeho osobní gardy – opričniny. Román nabízí grandiosní obraz Ruska na cestě zpět k minulosti. Myšlení a jazyk 16. století se tu mísí s novodobými reáliemi, asiatský despotismus, korupce a cynismus se spojují s moderní technologií a ruským nacionalismem. Noví orpičnici se tu projíždějí v červených mercedesech, vyzdobených psí hlavu na chladiči a koštětem na kufru. Tyto symboly stejně jako v době Ivana Hrozného hrozí každému, kdo se protiví carově moci, že bude nemilosrdně smeten z ruské půdy. Sorokin tak především varuje před nebezpečným směrem dalšího politického vývoje, před sklonem k isolacionismu a tendencí k barbarství, která se mu zdá být částí ruské metafyziky.