Jana Soukupová

Motivační rozhovory jsou komunikačním přístupem zaměřeným na podporu klientů v nalézání a rozvíjení vnitřní motivace ke změně chování. V posledních dvaceti letech se motivační rozhovory rozvinuly do respektované metody, jejíž využití přesahuje oblast léčby závislostí, kde původně vznikly, a nalézá uplatnění při prevenci, léčbě i podpoře udržení dosažených změn v oblasti sociální práce, v praktickém lékařství, v psychiatrii, v nápravných zařízeních, při práci s mladistvými nebo v koučování. Předkládaná publikace popisuje procesy změny chování a ukazuje, jak úspěšně pracovat s motivací. Jádrem textu je seznámení s dílčími technikami a s celkovou strategií vedení motivačních rozhovorů. Důraz je kladen na základní vztahový přístup charakterizovaný spoluprací, respektem, zájmem a pomocí klientům hledat vlastní motivaci, nápady a cesty ke změně. Témata jsou zpracována s ohledem na praktické využití a ilustrována množstvím příkladů.PhDr. Jan Soukup, Ph.D., je klinický psycholog a psychoterapeut, pracoval v neziskových organizacích i ve zdravotnictví, vyučuje na katedře adiktologie 1. LF UK v Praze, lektor výcviků v motivačních rozhovorech. Absolvoval výcviky v rogersovské psychoterapii, v motivačních rozhovorech, v taneční a pohybové terapii.

2/3 chlapa je druhou sbírkou básní Petra Soukupa, která si jako hlavní úkol klade pobavit, byť neúmyslně. Sbírka je taková, jaký je její autor. Básně jsou krátké a občas se ani o básně nejedná, spíše hesla, slogany, nebo glosy. S nadhledem se dívá na mezilidské vztahy, (nejen) intimní styky, časté nešvary, ke kterým se i sám přiznává. S češtinou nakládá po svém a více řeší originalitu než gramatiku a zbytečnou úctu k pravidlům, která by ho mohla svazovat. Do co nejkratšího textu vpašovává několik významů, které nejsou vždy jasné na první přečtení. Už samotné nadpisy dávají najevo, že jde hlavně o hru se slovy. Texty doplňují ilustrace grafika Aleše Čumy, který je znám jako autor a zpěvák skupin Bratrstvo, Berlin, Park, Narvan, nebo Suzaplay. Čuma dává básním další rozměr. Sbírka 2/3 chlapa není pro čtenáře poezie, kteří ve verších hledají další životní smutek, ale pro lidi, kteří se životu umění zasmát a z handicapu nedělají nevýhodu, nýbrž přednost a výjimečnost.

Seriál Brno před listopadem 1989 vycházel na stránkách brněnské a jihomoravské přílohy MF DNES od 11. ledna 2011 až do 1. 6. 2012 prakticky každý týden, vyšlo tedy přes padesát dílů. V originále byly opatřeny řadou dobových fotografií, ohlasy čtenářů, kterých přicházelo každý týden poměrně velké množství - včetně dalších fotografií. Seriál mapuje období 70. a 80. let v Brně z nejrůznějších úhlů. Popisuje oblíbené hospody, hotely, kulturní aktivity, známé postavičky, příhody a události a také fenomény tehdejší doby: volby, kolejní život, večírky, nezávislou kulturu, veletrhy, tehdejší dění vůbec a také zvlášť význačné události, to vše v Brně a ve vztahu k Brnu. Podařilo popsat mnoho podstatného, z polozapomenutých brněnských fenoménů třeba v původní podobě zaniklé hospody Venuši, Forman, Střelák, ale i varieté Rozmarýn, fenomény jako Ronson klub, tehdejší drogovou scénu, dění kolem modré knížky a vojny, brněnské poezie, slavné sebevrahy, dobové sochy, plakáty, skautské a trampské hnutí, dálkové pochody, aktivity extrémních zážitků Kalvárie, "divoké" burzy desek, Kudrnovy aktivity, dění kolem Divadla na provázku, postavičky jako Franta Kocourek, Rudy Kovanda, Markýz, Homér atd. Dále se dostalo i na oběti tehdejšího režimu, jako byla například docentka Šabatcká, rodina Lamplotů, na hochy obviněné neprávem z únosu letadla atd. A seriál zmapoval i histiorii klíčových míst v Brně v 70. a 80. letech 20. století - Zelný trh, náměstí Svobody, Kamenka, hlavní nádraží atd. Ohlasy přicházely doslova ze všech koutů republiky a světa, zvláště populární byl seriál v řadách tehdejších takzvaných štatlařů, kteří z velké části v 70. a 80. letech emigrovali a na seriál reagovali z USA, Nového Zélandu, Austrálie, různých zemí Evropy... Ohlas celého seriálu byl na dnešní dobu naprosto mimořádný a také díky němu se podařilo shromáždit velkou sbírku unikátních archivních fotografií z té doby, jen z malé části otištěnou. Jistě by bylo přinejmenším smutné, aby takto cenný nasbíraný materiál skončil pouze v denním tisku, kde ani nebyl publikován kompletní. Kniha Jany Soukupové by jistě splnila požadavky na brunensii, a to je důležité.

Seriál Brno před listopadem 1989 vycházel na stránkách brněnské a jihomoravské přílohy MF DNES od 11. ledna 2011 až do 1. 6. 2012 prakticky každý týden, vyšlo tedy přes padesát dílů. V originále byly opatřeny řadou dobových fotografií, ohlasy čtenářů, kterých přicházelo každý týden poměrně velké množství - včetně dalších fotografií. Seriál mapuje období 70. a 80. let v Brně z nejrůznějších úhlů. Popisuje oblíbené hospody, hotely, kulturní aktivity, známé postavičky, příhody a události a také fenomény tehdejší doby: volby, kolejní život, večírky, nezávislou kulturu, veletrhy, tehdejší dění vůbec a také zvlášť význačné události, to vše v Brně a ve vztahu k Brnu. Podařilo popsat mnoho podstatného, z polozapomenutých brněnských fenoménů třeba v původní podobě zaniklé hospody Venuši, Forman, Střelák, ale i varieté Rozmarýn, fenomény jako Ronson klub, tehdejší drogovou scénu, dění kolem modré knížky a vojny, brněnské poezie, slavné sebevrahy, dobové sochy, plakáty, skautské a trampské hnutí, dálkové pochody, aktivity extrémních zážitků Kalvárie, "divoké" burzy desek, Kudrnovy aktivity, dění kolem Divadla na provázku, postavičky jako Franta Kocourek, Rudy Kovanda, Markýz, Homér atd. Dále se dostalo i na oběti tehdejšího režimu, jako byla například docentka Šabatcká, rodina Lamplotů, na hochy obviněné neprávem z únosu letadla atd. A seriál zmapoval i histiorii klíčových míst v Brně v 70. a 80. letech 20. století - Zelný trh, náměstí Svobody, Kamenka, hlavní nádraží atd. Ohlasy přicházely doslova ze všech koutů republiky a světa, zvláště populární byl seriál v řadách tehdejších takzvaných štatlařů, kteří z velké části v 70. a 80. letech emigrovali a na seriál reagovali z USA, Nového Zélandu, Austrálie, různých zemí Evropy... Ohlas celého seriálu byl na dnešní dobu naprosto mimořádný a také díky němu se podařilo shromáždit velkou sbírku unikátních archivních fotografií z té doby, jen z malé části otištěnou. Jistě by bylo přinejmenším smutné, aby takto cenný nasbíraný materiál skončil pouze v denním tisku, kde ani nebyl publikován kompletní. Kniha Jany Soukupové by jistě splnila požadavky na brunensii, a to je důležité.

Seriál Brno před listopadem 1989 vycházel na stránkách brněnské a jihomoravské přílohy MF DNES od 11. ledna 2011 až do 1. 6. 2012 prakticky každý týden, vyšlo tedy přes padesát dílů. V originále byly opatřeny řadou dobových fotografií, ohlasy čtenářů, kterých přicházelo každý týden poměrně velké množství - včetně dalších fotografií. Seriál mapuje období 70. a 80. let v Brně z nejrůznějších úhlů. Popisuje oblíbené hospody, hotely, kulturní aktivity, známé postavičky, příhody a události a také fenomény tehdejší doby: volby, kolejní život, večírky, nezávislou kulturu, veletrhy, tehdejší dění vůbec a také zvlášť význačné události, to vše v Brně a ve vztahu k Brnu. Podařilo popsat mnoho podstatného, z polozapomenutých brněnských fenoménů třeba v původní podobě zaniklé hospody Venuši, Forman, Střelák, ale i varieté Rozmarýn, fenomény jako Ronson klub, tehdejší drogovou scénu, dění kolem modré knížky a vojny, brněnské poezie, slavné sebevrahy, dobové sochy, plakáty, skautské a trampské hnutí, dálkové pochody, aktivity extrémních zážitků Kalvárie, "divoké" burzy desek, Kudrnovy aktivity, dění kolem Divadla na provázku, postavičky jako Franta Kocourek, Rudy Kovanda, Markýz, Homér atd. Dále se dostalo i na oběti tehdejšího režimu, jako byla například docentka Šabatcká, rodina Lamplotů, na hochy obviněné neprávem z únosu letadla atd. A seriál zmapoval i histiorii klíčových míst v Brně v 70. a 80. letech 20. století - Zelný trh, náměstí Svobody, Kamenka, hlavní nádraží atd. Ohlasy přicházely doslova ze všech koutů republiky a světa, zvláště populární byl seriál v řadách tehdejších takzvaných štatlařů, kteří z velké části v 70. a 80. letech emigrovali a na seriál reagovali z USA, Nového Zélandu, Austrálie, různých zemí Evropy... Ohlas celého seriálu byl na dnešní dobu naprosto mimořádný a také díky němu se podařilo shromáždit velkou sbírku unikátních archivních fotografií z té doby, jen z malé části otištěnou. Jistě by bylo přinejmenším smutné, aby takto cenný nasbíraný materiál skončil pouze v denním tisku, kde ani nebyl publikován kompletní. Kniha Jany Soukupové by jistě splnila požadavky na brunensii, a to je důležité.

Běloruský psycholog L. S. Vygotskij (1896 až 1934) se do vědy zapsal tzv. kulturněhistorickou teorií, popisující lidskou psychiku jako zprostředkovanou kulturními nástroji. Na svou dobu byla Vygotského práce neobyčejně moderní, nicméně již za jeho života se stala terčem ideologické kritiky a po jeho smrti byla dokonce zakázána. Znovu začala jeho díla vycházet až na konci padesátých let. V sedmdesátých letech jej s nadšením objevil Západ a dnes jsou jeho myšlenky aktivně rozvíjeny v řadě oborů, zejména ve vývojové a pedagogické psychologii, ale např. i v mezikulturním výzkumu či kognitivní etologii. Kniha se snaží českému čtenáři nabídnout první ucelený pohled na Vygotského vědeckou práci. Soustředí se na kořeny a zdroje této práce, sleduje její vývoj a představuje hlavní body Vygotského koncepce s přednostním zaměřením na kulturněhistorickou teorii. Vygotského život a práci autorka zároveň propojuje s dramatickými historickými událostmi v Rusku od pádu carské monarchie po stalinský teror přelomu dvacátých a třicátých let.

V nejlepších tradicích zvířecích knih Geralda Durrella zachycuje Kateřina Soukupová sedmileté každodenní pozorování divoké veverky Pinky, která se usídlila v těsné blízkosti samoty, kde autorka žije. Intimní, zasvěcený a především čtivě napsaný pohled do soukromého života divoké veverky nabízí řadu pozoruhodných detailů i zcela raritních pozorování, jako například veverčí porod, přenášení ještě slepých mláďat mezi jednotlivými hnízdy, výchovu odrůstajících potomků i soužití dospělých veverek mezi sebou. Součástí více než pětisetstránkové knihy je i bohatá fotografická dokumentace včetně několik desítek barevných snímků.

Monografie analyzuje mýty středoevropských metropolí (Praha, Bratislava, Vídeň, Varšava, Krakov) a jednoho českého maloměsta (Písek) v období druhé světové války. Tyto mýty srovnává s historickou „realitou“, především si však klade otázku jejich významu při budování a udržování národní, kolaborantské a plánované nové říšskoněmecké identity měst. Monografie představuje originální pohled na život středoevropských měst v jednom z nejsložitějších období druhé světové války.

„Ty se máš,“ říkává sem tam někdo z milovníků turistických a historických krás téhle úžasné země. „Romantická víska kousek od rodiště Aristotela. Slunce, moře a syrtaki!“ Takže jen pro upřesnění: Syrtaki jsem tančila několikrát u rádia. Funguje to jako lék proti klaustrofobii z domku s výběhem na zahrádku obklopenou dalšími domky plnými špehů, kteří by hlásili moje vykročení z brány spolehlivěji než filmový vězeňský náhrdelník. K moři se dostávám průměrně jedenkrát za tři až sedm dní za opravdu neskutečně romantických okolností. Zpravidla v souvislosti se začátkem nového života. Tomu předchází mezinárodní hádka, po které se definitivně rozhodnu ukončit spolupráci s řeckou stranou a za Jižanova vzteklého povzbuzování naplním jeho automobil svými kufry.

Věhlas řeky Nahani v kanadských Nothwest Territorries je dnes rozšířen po celém světě a přitahuje mnoho dobrodružných duší. Ale na rozdíl od prakticky všech návštěvníků, kteří jsou k jejím břehům dnes dopraveni drahými a hlučnými hydroplány, autor knihy zvolil dobrovolnou sebetrýzeň v lázni vlastního potu. Způsob, jakým se cestovávalo za dob objevování Kanady, za dob, kdy velké kanoe z březové kůry poháněné pádly voyagerů transportovaly náklady kožešin napříč téměř celou šířkou kontinentu v době největšího rozkvětu obchodních společností Northwest a Hudson's Bay. V době, kdy pouze vodní tělesa a je spojující portážové stezky sloužily jako tepny, žíly a kapiláry cestování Kanadou od Atlantiku až k Pacifiku. Autor chtěl dosáhnout horního konce South Nahanni pozemní cestou, s použitím vlastních svalů k dopravení kanoe a vybavení pro šestinedělní cestu divočinou, k bodu konečného spuštění lodě do vod vysněné řeky, jako jediného čestného způsobu, který v jeho svědomí ladil s duchem a jménem Nahanni. Dlouhá portáž (přenášení) překračující pohoří kontinentálního rozvodí ze strany kanadského teritoria Yukonu do Northwest Territories měla spojovat řetěz řek, potoků a jezer, a znamenala přenášení všeho vybavení přes horské průsmyky a mokrými bažinami v nížinách. Znamenalo to i koníčkování lodí proti proudu a pádlování vodou kde se dalo, jak po proudu tak proti, vše korunováno "křížovými kalváriemi" s převrácenou lodí na ramenou. Z uvedeného musí být zřejmé, proč autor považoval fyzickou zdatnost za klíčovou kvalitu, nutnou k uskutečnění cíle. Dobrovolnou sebetrýzeň v lázni vlastního potu s konečnou platností uskutečnil létě roku 1997, kdy se svou českou snoubenkou a později manželkou Milenou a se svým přítelem Petrem z Vancouveru, uskutečnili "Pekelnou portáž" s loděmi na ramenou přes hory a sjeli divukrásnou řeku South Nahanni od jejího počátku až po její konec v řece Liard. Kniha je souborem silných prožitků a nezapomenutelných dobrodružství, která pouť přes hory a plavba po řece přinesly. Společně s množstvím fotografií a dalšími šesti příběhy vás vrátí o století zpět, kdy ještě výraz dobrodružství měl ten pravý šmrnc. Portrét autora: Romantické motivy přivedly Dr. Jana Soukupa (nar. 1944) nejdříve do srdce západní Kanady, aby tu zapustil kořeny v oblasti Edmontonu v provincii Albertě, vystudoval v oboru jaderné fyziky na místní universitě a vychoval rodinu. Teprve když ratolesti dospěly a rozletěly se do světa, dovolila mu nově nalezená svoboda po skončené rodinné zodpovědnosti a relativní zeměpisná blízkost k cíli realizovat dlouholetý sen, na nějž se připravoval svým životním stylem pravidelného běhání, plavání, ježdění na koni i na kole, pádlováním v kanoi po řekách a jezerech Alberty a Britské Kolumbie, běháním za psím spřežením a závoděním v moderním pětiboji, běžkařských marathonech a triathlonech. Zatímco jiní muži jeho věku myslí na klid a bezpečí, on se vydává sám nebo se svojí věrnou partnerkou Milenou na týdny do divočiny, aby hledali svoje kořeny.