Michal Šroněk

autor

De sacris imaginibus


Publikace je věnována v prvé řadě katolické obrazové kultuře v prostředí předbělohorské Prahy, nejvýznamnějším objednavatelům, umělcům a místům, pro něž byla malířská díla určena. Na obraz je v publikaci nahlíženo jako na médium, které v konfesně rozdělené společnosti hrálo navenek roli reprezentační, případně didaktickou, uvnitř katolické komunity jako nástroj sebeidentifikace. Druhá část práce se zabývá vztahem katolíků k nekatolické kultuře země krátce po porážce stavovského povstání roku 1620 a v době počínající katolické protireformace. Anglické resumé, jmenný a místní rejstřík.
U dodávateľa
9,82 € 10,34 €

Zbožnost, účelnost, reprezentace


Kniha zpracovává jedinečně dochovanou kolekci obrazových a písemných archivních materiálů z období 1662-1788, týkajících se pořizování vnitřního vybavení kostelů na schwarzenberských (ve třech položkách ještě eggenberských) panstvích převážně v jižních (ojediněle ve středočeských a severozápadních) Čechách. V jednom případě se jedná o materiály týkající se kostela v Turrachu ležícího ve Štýrsku. Bohaté prameny dovolují detailně sledovat postupy při pořizování jednotlivých kusů i větších souborů chrámového mobiliáře, odkrývají mechanismy i hierarchii rozhodování o patronátních zakázkách a dokládají komplikovanost komunikace a podíl jednotlivých osob. Ve své úplnosti výjimečně dochovaný soubor obsahuje návrhy oltářů doprovázené rozsáhlou korespondencí mezi umělci a řemeslníky, duchovními správci farností, knížecími úředníky i vyjádření samotné vrchnosti. Návrhy jsou často dochovány v několika variantách a od různých tvůrců, s poznámkami a komentáři, s pomocí nichž je možné sledovat i jejich vývoj a postupné utváření představy o definitivní podobě díla. Množství doprovodných pramenů umožňuje nahlédnout do pečlivého výkonu vrchnostenského patronátu a jeho vnitřní komunikace. Dalšími důležitými prameny pro pochopení dobových představ o podobě chrámového prostoru jsou stavební plány, inventáře chrámového mobiliáře a zejména smlouvy uzavírané mezi vrchností (zastupovanou příslušnými úředníky) a umělci a řemeslníky.
U dodávateľa
13,40 € 14,10 €

Jan Jiří Heinsch - Malíř barokní zbožnosti


Monografie, doprovázející stejnojmennou výstavu uspořádanou v Císařské konírně Pražského hradu, představuje čtenářům život a dílo málo známého, ale pozoruhodného umělce českého baroka Jana Jiřího Heinsche (1647–l712). Tento malíř působil od roku 1679 v Praze a zabýval se tvorbou oltářních a závěsných obrazů i portrétní malbou. Věnoval se také návrhům univerzitních tezí, knižních ilustrací a podílel se i na přípravě sochařských prací. Vyučil se pravděpodobně v Čechách, snad u Karla Škréty, Itálii na rozdíl od mnoha barokních umělců nenavštívil, ale s díly italských mistrů se seznámil v Obrazárně Pražského hradu. Byl činný zejména pro církevní řády jezuitů, křižovníků s červenou hvězdou a augustiniánů, jejichž představy o didaktické funkci uměleckého díla dokázal věcnou, realistickou malbou a schopností vizuálně zpracovat náboženské příběhy, mimořádně zdařile naplňovat. Při svých pracích pro církevní řády se často setkával s jejich intelektuální elitou, například s jezuitskými historiky Bohuslavem Balbínem a Matějem Tannerem, s křižovnickým spisovatelem Janem Františkem Beckovským, kteří zásadně ovlivnili často zcela ojedinělou tématiku Heinschových děl.
Vypredané
87,30 € 91,89 €