Stavarič Michael

"Tati, co je vlastně smrt? Je to tvoje kosa?“ zeptá se jednoho dne pana Smrtky jeho malá dcerka. A on se rozhodne poslat ji do světa, aby se tam naučila všechno podstatné o životě. Ale jak má jít malé děvčátko ve velkém světě vlastní cestou, aniž by přitom ztratilo samo sebe? A co si má počít s tátovou velikánskou kosou? Naštěstí se brzy ukáže, že stačí mít oči dokořán a pořádně se dívat kolem. A tak černou kutnu nahradí po pádu do kbelíku se žlutou barvou veselé šaty, které jsou den ode dne kratší, jak je děvčátko s kosou den za dnem větší a dospělejší. A z otcovy kosy se může stát třeba ihoupačka. Okouzlující příběh pro malé i velké podtrhují půvabné koláže Dorothee Schwabové. Kniha získala Cenu města Vídně za literaturu pro děti a mládež (2010) a byla nominovaná na Čestnou listinu IBBY (2012). Michael Stavarič je rakouský spisovatel a překladatel českého původu. V Rakousku žije od roku 1979. Je považován za jeden z nejvýznamnějších a nejnadějnějších hlasů současné německy psané literatury. Za dosavadní dílo mu byla v roce 2012 udělena Cena Adalberta von Chamissa, již udílí Nadace Roberta Bosche autorům, jejichž mateřským jazykem není němčina a jejichž kulturní pozadí není německé, a kteří přesto výrazně přispívají literatuře psané německy. "

Dva hlasy, jedno poslání: Rózi Schmiegovou život zavane z Vídně až do Lipska, kde se rozhodne vyučit řeznickému řemeslu. Vzpomínky na vídeňské Řeznictví Schlingel, kam jako malá s maminkou ráda chodila, totiž stále neblednou. I její dědeček byl řezník. Padl za druhé světové války, zabil ho nějaký Američan. Vnuk toho Američana, Danny Loket, se chce taky stát řezníkem a cestuje proto po Francii a Německu po stopách svého dědečka, který kdysi emigroval z Československa. Tito dva mladí řezníci se potkávají v Lipsku, v Rózině novém řeznictví, na supermoderní protiskluzové podložce … a nejpozději v onen okamžik je jasné, jak to s jejich dědečky vlastně bylo. Království stínů Michaela Stavariče je napínavý román plný bizarních detailů a černého humoru, ve kterém se vypráví o zabíjení, uctívání masa, dětských láskách a neklidných časech.

Paměti, deníky, tajemné obrazy se smyslem pro nadčasovou absurditu a každodenní surreálno, to je palčivý román Michaela Stavariče. Autor ho označil za svůj zásadní text. Vypráví o klukovi, jemuž se mísí minulost a přítomnost. Po záhadné smrti své mámy vyrůstá u strýčka uprostřed hor, nad spletí tajemných podzemních chodeb. Vyrůstá v místě, které je po staletí vydáno všanc nebezpečím všeho druhu. Radost ze života ale nezabily ani dávné války, ani revoluce. Není nakonec stejně největší hrozbou dospívání? Kdy nám svět dospělých už nikdy nemůže lhát? Navracejí se „tytéž“ vzpomínky, odlišně vnímané v kontextu doby i v kontextu zastřešujících informací; ty jen umocňují dobovou slepotu. Hranice mezi realitou a surreálnem je prostupná. Lidé mizí, krajem táhnou vojáci různých armád, hladové smečky psů, duchové... Děje se cosi obludného, roky nízkosti, špíny, hrůz. Děje se cosi obludného, roky radostí, her, lásek. Vypravěč nedokáže být stejný jako oni. A kdo to nedokáže, s tím je konec. Netrpělivá touha po rozuzlení žene vypravěčovy věty, které nerozlišují sny dětství a magii puberty. Touha po temnotě, po tmavých koutech, po ráji, po mytickém středu, kde snící bytosti vznikají ze snů a pak zase ony mají sny; musejí snít, jinak zahynou. Toto jsme my. Toto je sen, který žijeme. Svět už nám nikdy nemůže lhát.

Mrtvorozená Eliška Frankensteinová je oceňovaná existenciální detektivka o bezduché dokonalosti. Autor svým formálně dokonalým, rytmizujícím textem ironicky zpřesňuje proslulou větu, že "peklo jsou ti druzí". Peklo jsou totiž ti nejbližší. Eliška vášnivě ráda prodává byty. Občas některý z nich vyhoří. Nikdo neví proč. Ani hlavní vyšetřovatel, který se zamiluje do Elišky a spolu s ním začínají do dívčina života prosakovat střípky z rodinné historie, nikdy neobjasněná úmrtí, nikdy nepoznaná láska. Ke zvířatům, k lidem, láska k vlastnímu dítěti. Jak to, že si Eliška na nic nevzpomíná?

Mrtvorozená Eliška Frankensteinová je oceňovaná existenciální detektivka o bezduché dokonalosti. Autor svým formálně dokonalým, rytmizujícím textem ironicky zpřesňuje proslulou větu, že "peklo jsou ti druzí". Peklo jsou totiž ti nejbližší. Eliška vášnivě ráda prodává byty. Občas některý z nich vyhoří. Nikdo neví proč. Ani hlavní vyšetřovatel, který se zamiluje do Elišky a spolu s ním začínají do dívčina života prosakovat střípky z rodinné historie, nikdy neobjasněná úmrtí, nikdy nepoznaná láska. Ke zvířatům, k lidem, láska k vlastnímu dítěti. Jak to, že si Eliška na nic nevzpomíná?

Co mají společného oceán a vesmír? Jak vůbec vznikly chobotnice? A jak lidé? Co přesně jsou hlavonožci, a proč se jim říká tak legračními jmény? Chobotnice jsou nejstarší inteligentní tvorové na naší planetě, skuteční „mimozemšťané“, jejichž schopnosti nás nepřestávají udivovat. Michael Stavarič a Michéle Ganserová vytvořili naučnou knihu pro děti plnou překvapivých zvratů, která nabízí mnohem víc než pouhé předávání vědomostí. Knihu, která je stejně neobvyklá jako chobotnice samy, která vybízí k zamyšlení i k vlastní tvorbě, která je plná vtipných detailů a barvitých popisů. Že se přitom čtenář dozví to nejdůležitější o světle, Zemi, evoluci, genetice a tak dále, je téměř vedlejší efekt.